5 C 58/2022-70 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 30. 11. 2021, doplněnou podáním ze dne 17. 8. 2022, vůči žalované domáhal zaplacení částky 147.745,98 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši 29.775,56 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 145.915,98 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.683 Kč od 14. 9. 2021 do 30. 11. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 147.745,98 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne 19. 11. 2019 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 40.000 Kč, navýšeného dne 4. 12. 2019 na 130.000 Kč a následně dne 11. 12. 2019 na 160.000 Kč Tyto peněžní prostředky byly žalované zaslány na účet uvedený ve smlouvě, a to dne 22. 11. 2019 částka ve výši 40.000 Kč, dne 5. 12. 2019 částka ve výši 89.705 Kč a dne 13. 12. 2019 částka ve výši 30.000 Kč (celkem tedy částka ve výši 159.705 Kč). Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatné vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, žalobci na splátkách uhradila čtrnácti úhradami pouze devatenáct splátek, celkem částku ve výši 79.660 Kč. Žalobce proto úvěr ke dni 30. 8. 2021 zesplatnil a dopisem z téhož dne vyzval žalovanou ke splacení celého úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou jí právním zástupcem žalobce. Žalovaná na tyto výzvy nereagovala a po zesplatnění úvěru žalobci neuhradila ničeho. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 4. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalobce s tímto postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o flexibilní půjčce – revolvingovém úvěru [číslo] datované dnem 19. 11. 2019, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako klientka. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 40.000 Kč, s roční úrokovou sazbou 29,88 %, s výší prvního čerpání 40.000 Kč a výší minimální měsíční splátky 3,05 % z úvěrového rámce, tj. 1.220 Kč, splatné vždy k 20. dni v měsíci. Z dodatku k úvěrové smlouvě shora ze dne 4. 12. 2019 soud zjistil, že se jím mění výše úvěrového rámce na částku 130.000 Kč a výše měsíční splátky na 3.965 Kč. Dále z dodatku k úvěrové smlouvě shora ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že se jím mění výše úvěrového rámce na částku 160.000 Kč a výše měsíční splátky na 4.880 Kč. 6. Ze sdělení žalobce ze dne 17. 8. 2022, zjednodušených výpisů z účtu ke smlouvě shora za období 1. 11. 2019 až 30. 11. 2019 a za období 1. 12. 2019 až 31. 12. 2019, z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě shora, a ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že na účet žalované, uvedený ve smlouvě o úvěru shora, byly připsány dne 22. 11. 2019 částka ve výši 40.000 Kč, dne 5. 12. 2019 částka ve výši 89.705 Kč a dne 13. 12. 2019 částka ve výši 30.000 Kč. 7. Z žalobního návrhu, ze sdělení žalobce ze dne 17. 8. 2022 a z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě shora soud zjistil, že na splátkách žalovaná uhradila žalobci celkem částku ve výši 79.660 Kč. 8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 30. 8. 2021, adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou ke splacení celého úvěru nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, a že tato výzva byla dne 31. 8. 2021 žalované odeslána. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 16. 9. 2021, adresované žalované, a z poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. V odpovědi na výzvu soudu, jakým způsobem a za použití jakých dokumentů si ověřil úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru shora a před navýšením úvěrového rámce na 160.000 Kč, žalobce soudu svým obsáhlým podáním ze dne 17. 8. 2022 mimo jiné sdělil, že žalobce prověřuje bonitu spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre (credit scoringu). Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka, a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. V rámci ověřování schopnosti klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje je zohledňováno rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry, z nichž jsou zjišťovány např. informace jako existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Žalobce provedl lustraci žalované v registrech NRKI (s výsledkem klient nalezen), CEE a ISIR (s výsledkem klient nenalezen). O řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru dle žalobce svědčí i skutečnost, že žalovaná žalobci hradila na smlouvu do zesplatnění úvěru po dobu jednoho a půl roku (od 12/2019 do 5/ 2021), a byla tak nepochybně schopna úvěr splácet. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalobce dále ve svém vyjádření uvedl, že má za to, že popsaný statistický model je mnohem spolehlivějším způsobem posouzení úvěruschopnosti, než je posouzení na základě vyžádaných dokladů. Pokud jde o prokázání příjmové stránky spotřebitele, praxe spočívající v doložení potvrzení zaměstnavatele se ukázala být nedostatečnou, a to jednak z důvodu možného pozměňování či padělání potvrzení, jednak z důvodu jeho zastarávání, když skutečnost, že klient v uplynulých několika měsících dosáhl určitého příjmu neznamená, že tohoto příjmu bude dosahovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Naopak statistický model umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, kterého je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat. Pouhá skutečnost, že má klient v době poskytnutí úvěru určité příjmy a výdaje, ho nedeterminuje k tomu, zda bude schopen po dobu trvání úvěrového vztahu úvěr splácet. Takovou informaci dá věřiteli pouze statistický model, který zohledňuje mimo jiné právě i statistická data, jakož i empirickou a odbornou zkušenost věřitele. Co se týká výdajové stránky, běžný spotřebitel si řady svých výdajů často není vědom a neuvědomí si je ani při cíleném dotazování. Dokladování výdajů je tak ještě větším problémem než dokladování příjmů, když běžní spotřebitelé si často žádné doklady o svých výdajích neukládají. Řadu výdajů lze též při převzetí úvěrového zatížení omezit, když tyto výdaje mají zbytný charakter. Jiným způsobem, než je cílený dotaz na spotřebitele, též nelze spolehlivě zjistit, kolik má na svou osobu vedených účtů, a zda všechny výběry z těchto účtů jsou výdaji v pravém slova smyslu. Je sice možné se na tyto případy spotřebitelů dotázat, avšak půjde o zcela neověřená tvrzení. Vzhledem k uvedenému se žalobci rovněž jeví spolehlivější a efektivnější metoda hodnocení výdajů na základě statistického modelu. K dotazu soudu ohledně dokumentů užitých k ověření úvěruschopnosti žalované při změně úvěrového rámce žalobce sdělil, že jelikož k navýšení úvěrového rámce došlo do jednoho měsíce od schválení smlouvy, vycházel z NRKI zprávy, dokumentů a informací, které měl k dispozici ke schválení smlouvy. 11. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] shora soud zjistil, že je zde uveden rodinný stav žalované rozvedená, jako zdroj jejího příjmu zaměstnanec, název zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba], zaměstnána od 10/2019, čistý měsíční příjem 30.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 28.000 Kč, počet vyživovaných dětí 2. 12. Žalobce dále soudu předložil úvěrovou kartu na jméno žalované a číslo smlouvy shora, z níž soud zjistil, že revolvingový úvěr s výší rámce 40.000 Kč byl schválen 19. 11. 2019, žalovaná jako klient je zde specifikovaná stavem – rozvedená, druhem bydlení – podnájem, počtem dětí 2, jako finanční údaje jsou uvedeny zdroj