16 C 153/2022-281 — Okresní soud v Břeclavi

1. Dne , datum, podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala, aby soud určil, že dražba věcí nemovitých zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , provedena 2. žalovanou dne , datum, pod sp. zn. , spisová značka, ve prospěch vydražitele – 7. žalované je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřely 2. žalovaná, coby soudní exekutor, na straně dražebníka, a 1. žalovaná, coby insolvenční správce v insolvenčním řízení žalobkyně coby insolvenčního dlužníka, na straně navrhovatele smlouvu o provedení dražby č. j. , spisová značka, ohledně předmětných věcí nemovitých, které jsou ve vlastnictví žalobkyně, ale žalobkyně je přesvědčena, že doposud v jejím insolvenčním řízení není na jisto postaveno, kdo je zajištěným věřitelem, a zda žalovaní zajištění věřitelé jsou vůbec věřiteli. Podle žalobkyně proto dražebník neměl přistoupit k podpisu smlouvy o provedení dražby anebo neměl dražbu provést, měl od ní upustit podle § 22 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, když navrhovatel nebyl oprávněn provedení dražby navrhnout na základě neplatně uzavřené smlouvy o provedení dražby. Žalobkyně uvedla, že z uvedených důvodů dle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., žaluje, aby soud vyslovil neplatnost dražby. Zároveň uvedla, že 7. žalované jako vydražiteli nesvědčí dobrá víra při doplácení nejvyššího podání, neboť už jí byla známa skutečnost, že byla podána tato žaloba.2. Žádná z žalovaných s žalobou nesouhlasila a všechny žalované navrhly žalobu zamítnout, kdy uvedly, že žaloba je nedůvodná, že žalobkyně není k podání takové žaloby aktivně legitimována a na straně žalovaných není dána jejich pasivní věcná legitimace. Žalované 3), 4), 5) a 6) dále uvedly, že žalobkyně nereflektuje ani výsledky paralelně běžících řízení v souvislosti s insolvenčním řízením, ani závěr odvolacího soudu v rámci rozhodování o její poplatkové povinnosti v této věci, kdy do svého odůvodnění vložil presumpci posudku této žaloby. Cílem žalobkyně však není procesně zvítězit, což ani není možné, ale jejím cílem je pouze obstrukce v rámci insolvenčního řízení. Předmětná dražba byla provedena soudním exekutorem, jedná se o dražbu v rámci veřejnoprávních předpisů a podle exekučního řádu zde platí zákaz restituce, kdy i judikatura je zcela konstantní. Toto právní zástupce žalovaných i insolvenční správce opakovaně vysvětlovali jak žalobkyni, tak jejímu manželovi. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu platí, že i pokud by vůbec neměly být splněny podmínky pro takovou dražbu, nelze ji ničím zvrátit a procesně odklidit. Zároveň poukázaly na to, že 7. žalovaná nabyla předmětné nemovitosti do svého vlastnictví příklepem, rozhodnutí o příklepu nabylo právní moci, 7. žalovaná zaplatila nejvyšší podání a stala se tak ex lege vlastníkem předmětných nemovitostí. Toto nelze zvrátit ani postupem podle zákona o veřejných dražbách ani postupem podle § 80 o. s. ř.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , u něhož provedl dokazování nahlédnutím do insolvenčního rejstříku dálkovým přístupem a z detailu insolvenčního řízení žalobkyně zjistil, že žalobkyně je od , datum, v úpadku, který je na základě usnesení Krajského soudu v , adresa, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, řešen formou konkursu, kdy insolvenčním správcem žalobkyně byla tímtéž usnesením ustanovena 1. žalovaná. Následně 1. žalovaná, coby insolvenční správce žalobkyně, dne , datum, uzavřela s 2. žalovanou, coby soudním exekutorem, smlouvu o provedení dražby předmětných nemovitých věcí, které byly ve vlastnictví žalobkyně, což soud zjistil z uvedené smlouvy. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vydala 2. žalovaná dražební vyhlášku a stanovila termín elektronické dražby na dne , datum, v 9.50 hodin. (zjištěno z uvedeného usnesení) V rámci této dražby byl dne , datum, udělen 2. žalovanou příklep vydražiteli na vydražené předmětné nemovité věci za nejvyšší podání. (zjištěno z usnesení 2. žalované č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Z dalších provedených důkazů soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci nezjistil a další důkazy z důvodu nadbytečnosti pro rozhodnutí v této věci neprovedl.4. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.5. Podle § 286 odst. 1 zákona č 182/2006 Sb., o insolvenčním řízení, (dále jen „IZ“) majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu (přičemž v poznámce pod čarou je uvedeno, že tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů), b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu, a d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 2 o způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle § 289a odst. 1 IZ zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu (tímto předpisem je zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“). Podle odst. 2 dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor.6. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle odst. 2, nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Podle § 76 odst. 2 exekučního řádu exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.7. Vzhledem k tomu, že exekuční řád neupravuje podrobně provádění dražby věcí, postupuje exekutor při provádění dražby věcí podle občanského soudního řádu., a to v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu.8. Z uvedených ustanovení vyplývá, že soudní exekutor, který provádí dražbu v rámci zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka na základě smlouvy s insolvenčním správcem, nepostupuje podle zákona o veřejných dražbách, ale podle exekučního řádu a občanského soudního řádu, tudíž se žalobkyně nemůže dovolávat neplatnosti dražby s odkazem na zákon o veřejných dražbách, přičemž exekuční řád ani občanský soudní řád žádné ustanovení o žalobě o neplatnost dražby provedené soudním exekutorem neobsahují. Tyto závěry vyjádřil zdejší soud již v usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým zamítl z důvodu zřejmého bezúspěšného uplatňování práva žalobkyni návrh na osvobození od soudních poplatků a které Krajský soud v , Anonymizováno, , coby soud odvolací, ve svém usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, potvrdil ze stejných důvodů. Odvolací soud v označeném usnesení dále uvedl následující: „V souladu s § 286 odst. 1 insolvenčního zákona lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem, a to na návrh insolvenčního správce. Platí, že exekutor může v mezích § 76 exekutorského řádu vést dvojí typ dražby – dražbu veřejnoprávní a dražbu soukromoprávní. V souladu s judikaturou je dražbou podle předpisů veřejného práva „dražba, kterou exekutor koná na základě návrhu nebo pověření osoby či orgánu, který je nadán veřejnoprávní pravomocí k vedení řízení, v jehož rámci se má dražba uskutečnit; jedná se zejména o dražbu vedenou na základě návrhu notáře v postavení soudního komisaře nebo insolvenčního správce [§ 232 odst. 1 písm. d) z.ř.s., § 289a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení]“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dražbou podle předpisů soukromého práva je pak „dražba, kterou exekutor uskutečňuje nikoliv na návrh nebo z pověření orgánu veřejné moci, ale pouze a jedině na základě soukromoprávního ujednání (smlouvy o provedení dražby) s osobou soukromého práva, typicky vlastníkem věci (§ 17 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách); v soukromoprávní dražbě exekutor vystupuje pouze jako dražebník, nikoliv jako subjekt, na který byla přenesena veřejnoprávní pravomoc ke zpeněžení věci ze strany orgánu vedoucího hlavní řízení (např. soudního komisaře nebo insolvenčního správce)“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud v témže rozsudku dále shrnul, že z výše uvedeného mj. plyne, že proti úkonu exekutora ne