§ 22 zákon o veřejných dražbách – Upuštění od dražby
Zákon o veřejných dražbách · 26/2000 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 22 zákona o veřejných dražbách stanovuje, za jakých podmínek musí dražebník upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení, a jaké jsou jeho povinnosti v případě takového upuštění. Dražebník je povinen zrušit dražbu, pokud o to písemně požádá vlastník předmětu dražby, nebo pokud zjistí, že navrhovatel dražby k ní nemá oprávnění. (§ 22 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Upuštění od dražby
- Týká se: soud, exekutor, insolvenční správce, vlastník
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „O upuštění od dražby a o důvodech upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst“
- Odkazuje na: § 15, § 42, § 20
- Judikatura: na § 22 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 26/2000 Sb.
(1) Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení
a) na základě písemné žádosti vlastníka,
b) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby,
c) je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést,
d) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 a 21,
e) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce,
f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části, není-li navrhovatelem soud anebo soudní exekutor v rámci řízení podle zvláštního právního předpisu14b),
g) došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné (§ 42),
h) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat,
i) zanikne-li jeho živnostenské oprávnění dražebníka.
(2) Je-li dražebníkem orgán státní správy, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo územní samosprávný celek, nevztahují se na něj povinnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) a i).
(3) O upuštění od dražby a o důvodech upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst. 5. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dražebník je povinen zrušit dražbu, pokud o to písemně požádá vlastník předmětu dražby, nebo pokud zjistí, že navrhovatel dražby k ní nemá oprávnění.
- Dražba se neuskuteční, pokud je smlouva o provedení dražby neplatná, dojde k odstoupení od ní, nebo pokud nelze dražbu provést podle sjednaných podmínek.
- Dražba musí být zrušena, pokud nebyly splněny zákonné podmínky pro její konání (např. § 15 a 21), nebo pokud dojde ke kolizi s insolvenčním řízením, výkonem rozhodnutí či exekucí, pokud navrhovatelem není příslušný orgán.
- O upuštění od dražby a jeho důvodech musí dražebník písemně informovat dotčené osoby a oznámení zveřejnit na centrální adrese, pokud tam byla zveřejněna i dražební vyhláška.
Na co si dát pozor
- Dražebník má povinnost upustit od dražby pouze do jejího zahájení, nikoli v průběhu.
- Některé subjekty (orgány státní správy, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní samosprávné celky) mají výjimky z některých důvodů pro upuštění od dražby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22
Jak soudy aplikují § 22
… nebyly vypořádány, nebyli to restituenti, kteří by se stavěli ke svým právům aktivně a obezřetně, ale byl to SPÚ, od něhož dostali vědomost o nevypořádaných restitučních nárocích, žalobce byl pasivní i vůči Bytovému podniku v Praze 5 a nevyužil ani jiné právní instrumenty k ochraně svých práv, např. postupem podle § 22 odst. 1, písm. b) zákona č. 26/2000 Sb. Za těchto okolností nelze ve vztahu k pozemkům spravedlivě požadovat od dražebníka vyšší právní bdělost, nežli od osoby oprávněné podle zákona o půdě.
Uvedené mj. plyne i z ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) zákona č. 26/2000 Sb., jenž výslovně předpokládá, že exekuční realizace rozsudku o rozdělení věci skrze její prodej má za následek upuštění od dobrovolné dražby takové věci, když toto pravidlo lze vztáhnout i na případ, kdy se v pozici dražební ocitá exekutor v rámci své tzv. jiné činnosti podle § 76 odst. 2 ex. řádu.
Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila zejména tím, že "dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, neboť ke dni konání dražby mu byly doloženy skutečnosti uvedené v ustanovení § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 26/2000 Sb., tj. že žalovaná 1) není oprávněna navrhnout provedení dražby".
Související
§ 14 Upuštění od veřejné dražby (Zákon o veřejných dražbách)§ 4 Detail dražby (Vyhláška o stanovení podmínek postupu př)§ 46 Upuštění od nucené dražby (Zákon o veřejných dražbách)§ 9 Dražební jistota (Zákon o veřejných dražbách)§ 13 Hospodaření Agentury (Zákon o České konsolidační agentuře a o )