Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným téhož dne, vůči žalované domáhal zaplacení částky 18.000 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 18.000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1.501 Kč od 7. 7. 2009 do 27. 7. 2010. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, tuto skutečnost žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 31.248 Kč, a to jistinu ve výši 18.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13.248 Kč, a to v 55 pravidelných týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 7. 2010. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatila právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) částku ve výši 11.747 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, přechodnému věřiteli společnosti , Anonymizováno, s účinností ke dni , datum, a toto postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne , datum, . Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, . a žalobcem s účinností k témuž dni došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne , datum, . Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.3. Podáním ze dne , datum, , soudu doručeným téhož dne, žalobce soudu sdělil, že žalovaná na svůj dluh uhradila dne 31. 7. 2024 částku ve výši 9.000 Kč a dále dne , datum, částku ve výši 9.000 Kč, celkem tedy částku ve výši 18.000 Kč, a že vzhledem k této skutečnosti bere návrh částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 1.501 Kč, jistiny ve výši 16.499 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7.499 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 8. 2024 do 9. 8. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 16.499 Kč ve výši 7,75 % ročně od 10. 8. 2024 do zaplacení, s tím, že nadále navrhuje, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.501 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18.000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 7. 2024 ve výši 7,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10.501 Kč od 1. 8. 2024 do 9. 8. 2024 ve výši 7,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 1.501 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení ve výši 7,75 %. Jako přílohu tohoto podání žalobce soudu předložil přehled plateb č. smlouvy , Anonymizováno, ohledně výše uvedených plateb, uhrazených po podání žaloby.4. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.5. Vzhledem k tomu, že žalobce využil svého dispozičního oprávnění a vzal žalobu svým podáním ze dne , datum, částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.6. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:8. Z předložené smlouvy o půjčce č. , hodnota, , datované dnem , datum, , a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalované částku 18.000 Kč jako peněžitou půjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.248 Kč, tedy celkem částku ve výši 31.248 Kč, a to v 55 týdenních splátkách, první až předposlední ve výši 576 Kč a poslední ve výši 144 Kč.9. Ze smlouvy o půjčce shora a z žalobního návrhu bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila 18.000 Kč a žalovanou uhrazené platby činily celkem částku 11.747 Kč.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o úhradě kupní ceny z , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , adresovaného žalované, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena společnosti , Anonymizováno, a žalovaná byla o této skutečnosti informována a současně vyzvána k uhrazení dlužné částky.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne , datum, , adresovaného žalované, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka přechodného věřitele , Anonymizováno, z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena společnosti , Anonymizováno, , tj. žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována.12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, , adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.13. Z ostatních žalobcem předložených listin soud nezjistil žádné pro posouzení věci podstatné skutečnosti.14. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3028 odst. 3 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.15. Podle ustanovení § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává a ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.16. Podle ustanovení § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.17. Podle ustanovení § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.18. Podle ustanovení § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.19. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.22. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.23. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.24. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím závěrům:25. Předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 321/2001 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.26. Je nepochybné, že tehdejší věřitel uzavřel smlouvu se žalovanou, která má postavení spotřebitele a vztahovalo se na ni tedy i ustanovení § 4 a § 6 z. s. ú., podle nichž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona, a ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou. Tyto informace se v předmětné smlouvě nenachází.27. Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku a platnosti předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem soud kromě již zmíněných nedostatků (smlouva neobsahovala v části před podpisy smluvních stran ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona ani ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou) zohlednil dále i skutečnost, že smlouva byla uzavřena na předtištěném formuláři, do kterého byly doplněny pouze osobní údaje žalované, výše poskytnuté částky, výše souhrnného poplatku a výše a počet splátek. Tento (z výše uvedených okolností jediný možný vyplývající) způsob vzniku smlouvy dle názoru soudu jednoznačně dokládá, že žalované nebyl umožněn jakýkoli aktivní projev vůle při tvorbě (až na výše zmíněné doplňované údaje), resp. modifikaci předtištěných smluvních podmínek a smluvní ujednání jí tak v podstatě bylo vnuceno. Takový postup při uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou je v rozporu s ustanovením § 39 o. z. a proto soud shledal předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Přihlížel rovněž i k tomu, že veskrze celý formulář smlouvy je předtištěn drobným písmem a odkazuje na smluvní podmínky, které však žalovanou nebyly podepsány a není tedy jisté, zda se s nimi vůbec seznámila. Dále soud zohlednil skutečnost, že výše částky tvořící tzv. souhrnný poplatek dosahuje 73,6 % z půjčené částky, což dle názoru soudu nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mravy.28. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku 18.000 Kč. Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila (včetně částek uhrazených po podání návrhu) celkem částku 29.747 Kč. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou a žalobci vzhledem k výši vzájemně poskytnutých plnění shora právo na úhradu nároků z titulu bezdůvodného obohacení nevzniklo, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož žalobce byl v tomto řízení neúspěšný a žalované žádné náklady nevznikly.