10 C 214/2023-25 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně [právnická osoba] s.r.o. žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum]. V případě, že by soud však neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč, která byla žalované zaslána bankovním převodem dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, toto bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s takovýmto postupem výslovně souhlasila a žalovaná ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovila konkludentně. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] s.r.o.) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bankovním převodem částku 16 000 Kč, která byla poukázána dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum], z přípisu banky [právnická osoba] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavření uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, a nevyžádala si od žalované žádné doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Téhož dne byl žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku k ní). 6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. 12. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavření výše uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, a nevyžádala si od žalované žádné doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů. Žalobkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně pouze provedla výše uvedenou lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). 13. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovanou zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaná zůstala zcela nečinná. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby prokázala, že zaplatila řádně a včas. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované převodem na bankovní účet žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 16 000 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků, z nichž žalovaná dosud ničeho neuhradila, a dále jí patří zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum], tj. od splatnosti poskytnutých peněžních prostředků, do zaplacení. 14. Soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na žalobkyní tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které jej v plném rozsahu prokazují. Právně byla věc posouzena podle § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s ohledem na ust. § 1879 o.z. 15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 16. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.