16 C 558/2022-20 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 13 995,27 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] 17190001. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 9 250.40 Kč v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 2 925,04 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas, proto původní věřitel využil svého smluvního oprávnění a žalované písemně sdělil, že úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. Současně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce nabyl žalovanou pohledávku na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve znění pozdějších dodatků. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum]. Požadována je dlužná jistina ve výši 13 694 Kč, zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 96,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 799 Kč, smluvní pokuta ve výši 301,27 Kč od [datum] do [datum] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v částce 4 100,27 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 3 799 Kč a smluvní pokuta ve výši 301,27 Kč). Částečné zpětvzetí odůvodnil žalobce tím, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, poté, co byl k jejich předložení soudem vyzván. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Dokazováním bylo zjištěno, že žalované byl na základě smlouvy ze dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Tato částka byla žalované zaslána na její účet uvedený ve smlouvě dne [datum], jak vyplývá z výpisu z účtu původního věřitele z téhož dne, č. ú. [číslo]. 5. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a které zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případech, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Ze shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že jednou z podmínek platnosti úvěrových smluv je povinnost poskytovatele úvěru zkoumat kvalifikovaným způsobem úvěruschopnost. V daném případě vyšel soud z tvrzení žalobce, že není schopen prokázat řádné posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem, neboť k tomu nedisponuje žádnými důkazy. To má za následek, že soud považuje uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou (§ 580 a 588 o. z.) a k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. K tomu též rozsudek Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel. 10. Žalobci tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení prostředků vrácených žalovanou původnímu věřiteli či žalobci formou uhrazených splátek. Žalobce sám tvrdí, že mu žalovaná na jistině dluží částku 13 694 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobci zcela uhradila či že jinak zanikl. Žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinná, na nařízené jednání soudu se nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Proto nemohla být soudem poučena o svém břemeni tvrzení a břemeni důkazním. Soud tedy vyšel z tvrzení žalobce o výši dlužné jistiny. 11. S ohledem na shora uvedené uložil soud žalované zaplatit žalobci částku 13 694 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum], když žalobce vyzval prokazatelně žalovanou k vrácení dluhu výzvou ze dne [datum], ve které stanovil lhůtu k plnění do [datum], následující den tak nastalo prodlení žalované. Ve zbývající části pak soud, pokud jde o další nároky žalobce vycházející z neplatné smlouvy, žalobu zamítl, když současně postupem podle § 96 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí, jak popsáno shora, zastavil. 12. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalovanou pohledávku a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum] postupitelem. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když přiznal žalobci jejich náhradu. Žalobce byl neúspěšný jen v nepatrné části (690 Kč, když k příslušenství se nepřihlíží) a rovněž zpětvzetí se týkalo pouze smluvní pokuty ve výši 301,27 Kč a příslušenství. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhl. č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek.