36 C 10/2023-87 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 144 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, které s žalovanou uzavřela žalobkyně dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 145 839,87 Kč, když tuto částku žalovaná postupně vyčerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76% z výše sjednaného úvěrového rámce a zaplatit v souladu s obchodními podmínkami úroky a poplatky. Žalovaná na úvěr uhradila pouze částku 5 293 Kč; žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovanou vyzvala k jeho úhradě. Kromě jistiny úvěru a úroku dále žalobkyně požadovala přiznání nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokuty ve výši 1 000 Kč. 2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná sdělila, že její měsíční příjem je 20 000 Kč, splátky jiným společnostem činí 1 397 Kč a z těchto údajů učinila výpočty [příjmení] klienta (žalované) a [příjmení] domácnosti, kde vzala dále v úvahu příjmy ostatních členů domácnosti žalované a jejich životní minima a normativní náklady na bydlení. Žalovanou dále lustrovala v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) pouze za účasti zástupkyně žalobkyně. 4. Žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 22 516,70 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 143 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 862,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 144 600 Kč od [datum] do zaplacení 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut převodem na účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 241 Kč spolu s roční úrokovou sazbou 23,88 % vždy ke každému 20.dni v měsíci; úvěr byl žalované poskytnut na účet dne [datum] (smlouva o úvěru, výpis čerpání). Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne [datum] byla výše úvěrového rámce navýšena na 68 000 kč s minimální měsíční splátkou 1 875 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 124 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 419 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 134 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 694 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 140 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 860 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 143 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 943 Kč. Žalovaná pak úvěr dále průběžně čerpala převodem na svůj účet od [datum] do [datum] a celkem z něho vyčerpala částku 145 839,87 Kč (výpis čerpání). Poslední úhradu provedla [datum], celkem na úvěr uhradila 5 293 Kč (výpis čerpání a splátek a úhrad). Dále úvěr nehradila, neuhradila [číslo] úvěru, které byly splatné dne [číslo], [číslo], [číslo] a [datum] (výpis čerpání, splátek a úhrad). Dopisem ze dne [datum] ji žalobkyně vyzvala ke splacení celého úvěru. Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne [datum]. 7. Z výpisu z běžného účtu č.ú. [bankovní účet] za období od [datum] [datum], vedeného na jméno žalované bylo zjištěno, že se v tomto období nacházel zůstatek na účtu žalované v záporném stavu, peněžní prostředky na tento účet vkládali nahodile rodinní příslušníci žalované v řádu max. tisíců korun, žalovaná z účtu hradila vesměs pouze potraviny a drogerii. 8. Žalobkyně pak uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 293 Kč. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh žalobkyni uhradila více. 9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě žalobkyně neučinila; sice jak uváděla, provedl jakýsi výpočet kreditního skóre žalované s limitem nejvyšší splátky („ MLS“) na základě statistického modelu, nicméně k relevantnímu posouzení majetkové situace žalované takový postup nestačí. Žalobkyně totiž přitom vycházela z výše příjmu, který uváděla žalovaná, 20 000 Kč měsíčně, který však žádným způsobem neověřila; nezjišťovala pak, jaké jsou skutečné výdaje žalované za bydlení, energie, dopravu apod., ale vycházela ze statistického modelu, kdy brala v úvahu i opět ničím nedoložené tvrzení žalované, že příjem ostatních členů domácnosti (partnera) činí 30 000 Kč. Žalobkyně ani nezjiš´tovala, z čeho tvrzený příjem žalované plyne, vystačila s jejím tvrzením i ohledně toho, že se jedná o svobodné povolání. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na by