36 C 35/2023-28 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 24 396 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] dne [datum]. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 444 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, pokud nebude úvěr splacen ve stanovené lhůtě, s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč (celkem tedy částku 27 888 Kč) v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, když poslední splátka byla splatná dne [datum]. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. Kromě zůstatku úvěru, poplatků, úroků a úroků z prodlení žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč. Žalovaná na dluh uhradila 12 492 Kč. 2. K výzvě soudu žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná sdělila, že je v invalidním důchodu, její měsíční příjmy jsou 11 783 Kč, výdaje činí 7 320 Kč a bydlí u rodičů. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 308,90 Kč představující část uplatněné smluvní pokuty. Uvedla, že na smluvní pokutě nadále požaduje toliko částku 7 691,10 Kč. 4. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), za přítomnosti zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně. 5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované z údajů, které jí o sobě žalovaná v žádosti sdělila. Ta uvedla, že je invalidní důchodkyní, nemá jiný příjem než invalidní důchod ve výši 11 783 Kč, z toho na bydlení hradí částku 1 000 Kč, bydlí u rodičů, ostatní její náklady (na dopravu, jídlo apod.) činí 6 320 Kč. K tomu dále doplnila, že vyživuje jedno dítě do 26 let věku. 6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí byl v hotovosti téhož dne poskytnut úvěr ve výši 15 000 kč, který se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč nejpozději do [datum]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jmenného seznamu k ní bylo zjištěno, že ke dni [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum]. 9. Z výzvy ze [datum] a podacího lístku dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. 10. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Společnost. [právnická osoba] a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 1 444 Kč, dále s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč nejpozději do [datum]. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná. Žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr zaměstnána, její příjem byl toliko invalidní důchod ve výši 11 783 Kč. Její pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem neověřila; vycházela z výše výdajů, které v žádosti uváděla žalovaná, kdy své náklady na bydlení určil pouze 1 000 Kč měsíčně s tím, že žije u rodičů. Osobní náklady sdělila žalovaná ve výši 6 320 Kč, ale ačkoliv uvedla, že má vyživovací povinnost k dítěti, ta se v jejích nákladech zřejmě neobjevila. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou ze dne [datum] postoupena s účinností ke dni [datum] na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. 12. S ohledem na procesní úkon žalobkyně, jímž vzala žalobu částečně zpět ještě před zahájením jednání, postupoval soud podle § 96 odst. 2 a 4 a řízení co do částky 1 308,90 Kč zastavil, aniž k tomu vyžadoval stanovisko žalované. 13. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. V dané věci se soud nadále zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; sice zřejmě ověřila příjmovou stránku žalované, která tedy ovšem pramenila pouze z invalidního důchodu, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalované, zvláště pokud uvedla tak nízký příjem, takový postup nestačí. Pokud žádným způsobem neověřila výdaje žalované a vycházela pouze z informací, které jí v žádosti sama sdělila, ačkoliv již i jejich nízká výše s ohledem na nízký příjem žalované mohla vzbudit v žalobkyni určité pochybnosti ohledně její schopnosti případný úvěr splácet, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaná bu