36 C 73/2023-33 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částky 15 755,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], distančním způsobem dne [datum]. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem v celkové výši 21 589 Kč, kdy z toho poplatek a kapitalizovaný úrok činily 6 589 Kč, do [datum]. Žalovaný dluh neuhradil ani po jeho splatnosti a podle smlouvy vzniklo věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení a smluvní úrok ve výši 36% ročně od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] a žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala tedy kromě jistiny úvěru 15 000 Kč a úroku z prodlení dále smluvní pokutu ve výši 755,62 Kč za období od [datum] do [datum], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 12 489 Kč. 2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovanému pravidelně zbývalo měsíčně k úhradě ostatních případných závazků 34 000 Kč, což shledala jako dostatečnou finanční rezervu. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavil. Z účasti na tomto jednání se žalobkyně omluvila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně. 4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z údajů, které jí o sobě sdělil žalovaný; kromě toho sama provedla kontrolu žalovaného v registrech – databázi pátrání po osobách Policií ČR, v databázi MVČR ohledně platnosti OP, insolvenční rejstřík a Centrální evidence exekucí, v databázi EUCB. Úvěruschopnost žalovaného vyhodnotila kladně, když výši příjmů žalovaný sdělil 37 514 Kč ze zaměstnání, výdaje sdělil ve výši 3 410 Kč 0 závazky a 0 náklady na bydlení, telefon, jízdné apod. 5. Ze smlouvy o úvěru a formuláře pro předsmluvní informace bylo zjištěno, že [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázala uvedená společnost žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem a kapitalizovaným úrokem ve výši 6 589 Kč do [datum]. 6. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že částka 15 000 Kč byla vyplacená [právnická osoba] [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. 7. [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] žalovaný. 8. Z výzev k úhradě ze dne [datum] a [datum] a dále upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně právní předchůdkyní žalobkyně vyzýván. 9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne [datum]. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván žalobkyní před podáním žaloby. 12. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 13. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému dne [datum] poskytnuta finanční částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok a poplatek sjednaný ve smlouvě ve výši 6 589 Kč spolu vrátit do jednoho měsíce, tedy do [datum]. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru pouze z toho, jaké informace jí o svých příjmech a výdajích poskytl žalovaný; krom+ toho provedla lustraci žalovaného v dostupných databázích a rejstřících. Žalovaný svůj příjem ze zaměstnání uvedl 37 514 Kč. Příjmy ani pracovní poměr žalovaného si uvedená společnost nijak neověřila. Žalovaný své měsíční výdaje uvedl ve výši 3 410 Kč Ani tyto nezvykle nízké výdaje však žádným způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nijak neověřila. Jelikož žalovaný dluh ve splatnosti neuhradil, opakovaně jej k úhradě vyzývala, nakonec pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala předtím, než podala žalobu. 14. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; Od žalovaného si vyžádala toliko strohé informace o výši jeho příjmu a výši jeho měsíčních výdajů, které nijak neověřovala. K zodpovědnému posouzení celkové majetkové situace žalovaného a k vyhodnocení závěru, zda bude žalovaný skutečně schopen poskytovaný úvěr vrátit, navíc v tak krátké době splatnosti, však takový postup nestačí. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spo