36 C 145/2023-37 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 195,50 Kč představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] se žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, když poslední splátka byla splatná dne [datum]. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. Kromě zůstatku úvěru, poplatků, úroků a úroků z prodlení žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny úvěru vyčíslené na částku 1 218,45 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaný na dluh uhradil 7 999,99 Kč. 2. K výzvě soudu žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že vycházela z informací o jeho měsíčních příjmech a výdajích, které jí žalovaný sdělil, a příjmy ověřila z výplatní pásky a pracovní smlouvy. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), a rovněž v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. Vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně. 4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jednak z údajů, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělila, tedy z toho, že je zaměstnán, jeho měsíční příjem činí 29 373 Kč, z toho na bydlení hradí částku 1 000 Kč, na jídlo částku 9 520 Kč a jeho měsíční splátky na stávající půjčky činí 8 000 Kč. Z pracovní smlouvy a dohody o její změně pak ověřila, že žalovaný je zaměstnán jako montážní dělník u spol. [příjmení] [anonymizována dvě slova], a to na dobu neurčitou. Z výplatnic za měsíce duben 2021, květen 2021 a červen 2021 ověřila, že jeho měsíční čistý příjem se pohyboval mezi částkou 24 644 a částkou 34 086 Kč (včetně bonusových příplatků). 5. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byl v hotovosti téhož dne poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč nejpozději do [datum]. 6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a jmenného seznamu k ní a dokladu o provedené transakci bylo zjištěno, že ke dni [datum], kdy byla zaplacena dohodnutá cena, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným [datum]. 8. Z výzvy ze [datum] a podacího lístku dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. 9. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Společnost. [právnická osoba] a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 1 444 Kč, dále s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč nejpozději do [datum]. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný, příjmy žalovaného a jeho pracovní poměr ověřila. Žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnán, jeho příjem se pohyboval okolo částky 29 000 Kč. Jeho pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem neověřila; vycházela z výše výdajů, které v žádosti uváděl žalovaný, který své náklady na bydlení určil pouze 1 000 Kč měsíčně, aniž by jejich nízkou výši jakýmkoliv způsobem zdůvodnil. Nelze navíc přehlédnout, že žalovaný měl již jiné úvěry, které splácí, a výše měsíčních splátek již stávajících úvěrů dle jeho tvrzení byla 8 000 Kč. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou ze dne [datum] postoupena s účinností ke dni [datum] na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. 11. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. V dané věci se soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; sice ověřila příjmovou stránku žalovaného, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalovaného takový postup nestačí, zvláště za situace, kdy nedosahuje výše takového příjmu, aby i v případě, že má žalovaný již jiné úvěry, na které splácí nemalou částku – 8 000 Kč – nebylo pochybností o tom, že bude schopen ze zbylé části svých příjmů hradit své životní náklady, jejichž výši v žádosti – snad aby mu bylo vyhověno – uváděl v nápadně nízké částce. Pokud tedy za této situace žádným způsobem neověřila a neprověřila rovněž výdaje žalovaného a vycházela pouze z informací, které jí v žádosti sdělil, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaná bude schopna úvěr skutečně uhradit. Nijak se tato společnost nesnažila ani získat bližší informace ohledně bydlení žalovaného a bližších údajů o jeho rodinné situaci. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání