Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen souhlas žalovaného s návrhem smlouvy ve výroku uvedeného znění s odůvodněním, že je žalovaný podílovým spoluvlastníkem pozemku parc.č. 963/1 zapsaného na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a obci , adresa, . Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni, ve které se účastníci dohodli na tom, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „, adresa, VN, TS Káča a NN“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, č. stavby: , tel. číslo, dne , datum, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, žalovaný však žalobkyni dosud podepsanou smlouvu s ověřeným podpisem nedoručil. Druhý ze spoluvlastníků pozemku, pan , Jméno žalovaného, (nar. , Anonymizováno, ), smlouvu o zřízení věcného břemene dobrovolně podepsal.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou dne , datum, . K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č. CB-, tel. číslo, /, Anonymizováno, uzavřené mezi žalovaným, , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, ), označenými jako „budoucí povinná“, a společností , Jméno žalobkyně, , a.s., IČO , IČO, , označenou jako „budoucí oprávněná“ ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaný jako podílový spoluvlastník vlastník budoucí zatížené nemovitosti výslovně prohlásil, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – kabelové vedení VN, trubka HDPE, zemnící pásek na pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, ), za účelem jejího provozování, jejímž obsahem bude právo budoucí oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na předmětném pozemku. Na takto vymezený účel smlouvy pak navazuje vymezení předmětu smlouvy ve článku II., podle kterého je předmětem této smlouvy sjednání závazku obou smluvních stran uzavřít podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení resp. převzetí dokončené stavby budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele (datum podpisu protokolu o převzetí stavby) smlouvu o zřízení věcného břemene, nejpozději však do pěti let od uzavření této smlouvy. Věcné břemeno bude svou povahou osobní služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch budoucí oprávněné jako provozovatele distribuční soustavy. Budoucí oprávněná (žalobkyně) se dále zavázala na své náklady zajistit vyhotovení geometrického plánu, vyhotovení smlouvy o věcném břemeni vč. návrhu na zahájení vkladového řízení a podání tohoto návrhu na příslušné katastrální pracoviště katastrálního úřadu vč. úhrady správních poplatků s tím spojených. Podle ujednání smluvních stran bude průběh a rozsah věcného břemene vymezen v geometrickém plánu, který se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. V článku III. citované smlouvy si smluvní strany určily podstatné náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene tak, že věcné břemeno bude zřízeno jako časově neomezené, bude zřízeno úplatně za jednorázovou úplatu ve výši 2 000 Kč s tím, že každý podílový spoluvlastník obdrží poměrnou část z celkové výše jednorázové úhrady odpovídající výši jeho spoluvlastnického podílu a tato jednorázová úhrada odpovídá hodnotě zřizovaného práva a bude budoucímu povinnému (žalovanému) uhrazena budoucí oprávněnou (žalobkyní) ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí podle smlouvy o zřízení věcného břemene. V rámci článku VI. – závěrečná ujednání – žalovaný coby spoluvlastník zatížené nemovitosti současně výslovně prohlásil, že touto smlouvou dává souhlas s provedením stavby uvedené v článku I. bod 3 této smlouvy a současně souhlas s navrhovaným stavebním záměrem, a to podpisem vyznačeným na situačním výkresu dokumentace, souhlas s vydáním příslušného správního povolení na stavbu a se vstupem (a vjezdem) budoucí oprávněné (žalobkyně) na pozemek v souvislosti s realizací stavby. Obě smluvní strany vzaly na vědomí, že umístění distribuční soustavy je patrné z přiloženého situačního snímku, jenž je nedílnou součástí této smlouvy o smlouvě budoucí. Smlouva byla vyhotovena ve 4 stejnopisech, v nichž každý má platnost originálu s tím, že budoucí oprávněný (žalobkyně) obdrží dvě její vyhotovení a jedno vyhotovení bylo určeno pro žalovaného co by budoucího povinného. Smluvní strany dále výslovně prohlásily, že si tuto smlouvu před podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrdily svými podpisy. Ze situačního výkresu jako nedílné součásti shora uvedené smlouvy byly zjištěny podpisy žalovaného i spoluvlastníka , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, ).6. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) zřejmě ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že uvedeného dne , datum, bylo ukončeno přejímací řízení na č. stavby , tel. číslo, , název stavby „, adresa, VN, TS Káča a NN“.7. Z výpisu z katastru nemovitostí se stavem ke dni , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu id. 3/4 pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3437 m2 – jiná plocha, ostatní plocha, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , právnická osoba, , katastrální území , adresa, a obec , adresa, .8. Z kolaudačního rozhodnutí Magistrátu města , právnická osoba, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že bylo povoleno užívání stavby s označením: „, adresa, VN, TS Káča a NN č. stavby: , tel. číslo, “.9. Z geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, bylo soudem zjištěno přesné vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.10. Z Čestného prohlášení mandatáře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, odeslána Smlouva o zřízení práva věcného břemene a dne , datum, byla žalovanému odeslána urgence.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který byl dokončen stavbou s názvem „, adresa, VN, TS Káča a NN“ spolu se smlouvou o zřízení věcného břemene a geometrickým plánem č. , hodnota, -710/2025. Zásilka byla žalovanému dodána dne , datum, .12. Dle ust. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.13. Dle ust. § 1257 odst. 1 o.z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch druhého něco trpět nebo něčeho se zdržet.14. Dle ust. § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.15. Dle ust. § 25 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, provozovatel distribuční soustavy za a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, za b) poskytuje služby distribuční soustavy, za c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosu elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Podle odst. 3 písm. e) citovaného ustanovení má provozovatel distribuční soustavy právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umisťovat do nich vedení. Podle odst. 4 citovaného ustanovení je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odst. 3 písm. e) a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, po kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.16. V souvislosti s právní úpravou věcných břemen v energetice je nutno poukázat na vztah jednotlivých právních norem energetického zákona k občanskoprávní úpravě věcných břemen (služebností). Provozovatel energetické soustavy je podle energetického zákona povinen zřídit věcné břemeno umožňující zřízení a provozování soustavy na cizí nemovitosti nebo její části, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Energetický zákon bližší ustanovení o vzniku a obsahu věcných břemen neobsahuje a omezuje se pouze na uložení povinnosti provozovateli energetické soustavy zřídit věcné břemeno s takovým obsahem, aby umožnilo zřízení a provozování soustavy. Zřízení a obsah věcných břemen se dále řítí obecnou občanskoprávní úpravou, neobsahuje-li energetický zákon úpravu speciální.17. Podstata smlouvy o smlouvě budoucí spočívá v tom, že se její subjekty písemně shodně zavážou, že spolu do sjednané doby uzavřou smlouvou, na jejíž podstatných náležitostech se musí dohodnout. Nebude-li do dohodnuté doby smlouva uzavřena, povinný subjekt návrh na uzavření budoucí smlouvy nepřijme vůbec nebo odmítá uzavřít smlouvu podle předjednaných podmínek, může se oprávněný subjekt domáhat žalobou u soudu, aby bylo smluvní prohlášení druhého subjektu, který odmítá smlouvu uzavřít vůbec anebo za předjednaných podmínek, nahrazeno soudním rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř. Žalobní petit musí buď zahrnovat obsah budoucí smlouvy anebo učinit neoddělitelnou součástí žaloby připojený návrh budoucí smlouvy. Pravomocné rozhodnutí soudu nahrazuje smluvní prohlášení druhé strany, tudíž mezi subjekty vznikne smlouva. V daném případě účastníci uzavřeli písemnou smlouvu o smlouvě budoucí, která obsahuje závazek obou smluvních stran uzavřít ve stanovené době v budoucnu smlouvu o zřízení věcného břemene, přičemž se smluvní strany dohodly na podstatných náležitostech smlouvy. Obsah smlouvy byl podle názoru soudu jednoznačně a nezaměnitelně vymezen. Ze smlouvy o smlouvě budoucí je patrné, co má být předmětem plnění, je z ní rovněž patrné, že se bude jednat o plnění za úplatu. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly oboustrannou povinnost k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene i obsah svých budoucích práv a závazků vyplývajících z budoucí smlouvy, tedy mimo jiné, že žalovaný jako spoluvlastník zatížené nemovitosti bude mít ve smlouvě budoucí postavení povinného z věcného břemene a žalobkyně bude mít postavení budoucí oprávněné ze smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný projevil svou svobodnou, ničím neomezovanou a vážnou vůli svým podpisem pod textem smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, po vybudování předmětného kabelového vedení, k jehož umístění a obhospodařování má být uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, žalobkyně učinila žalovanému nabídku na uzavření smlouvy. Žalovaný jako osoba, které byla nabídka učiněna, nabídku nepřijal, neboť neprojevil ve stanovené lhůtě souhlas. Podle ustanovení § 1745 o.z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Smlouva o zřízení věcného břemene v dohodnuté době uzavřena nebyla, ačkoliv se o její uzavření žalobkyně pokoušela. Podle názoru soudu smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene byla uzavřena zákonem předepsané formě a je podepsána oběma smluvními stranami. Smluvní strany se jednoznačně a určitě v citované smlouvě dohodly na všech podstatných náležitostech budoucí smlouvy, neboť ze smlouvy je zjevné určení smluvních stran budoucí smlouvy, je dostatečně vymezen předmět smlouvy o zřízení věcného břemene odpovídající ustanovení § 1257 a násl. o.z., kdy je nezaměnitelně vymezen též závazek obou smluvních stran do dohodnuté doby uzavřít budoucí smlouvu jasně vymezeného obsahu. Nezpochybnitelně je smluvními stranami určen i počátek, od něhož se odvíjí doba, do kdy má být budoucí smlouva uzavřena. Žalovaný vyjádřil svůj písemný souhlas s vydáním příslušného stavebního povolení i souhlas se vstupem žalobkyně na dotčenou nemovitost v souvislosti s realizací stavby vymezeného energetického zařízení. Žalovaný dále stvrdil svým podpisem i svůj souhlas s umístěním energetického zařízení – kabelové vedení VN, trubka HDPE, zemnící pásek, na předmětném pozemku, jehož je podílovým spoluvlastníkem. Soud proto hodnotí smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene jako smlouvu platně uzavřenou. Ujednání smluvních stran soud považuje za určité a srozumitelné a projev vůle žalovaného přijmout návrh žalobkyně na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene za učiněný vážně a svobodně. Z žádného důkazu ani skutkového tvrzení nevyplývá, že by žalovaný smlouvu uzavíral pod nátlakem, v tísni, nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Znění smlouvy o zřízení věcného břemene, ohledně které soud svým rozsudkem nahradil projev vůle žalovaného, se shoduje s tím, co si smluvní strany sjednaly ve smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene. Obsah smlouvy odpovídá i výše citovaným ustanovením energetického zákona. V žalobě navrhované znění smlouvy o zřízení věcného břemene splňuje zákonem stanovené požadavky na formu a obsahové náležitosti daného typu smlouvy. Obsah navržené písemné smlouvy je srozumitelný, jasný, práva a povinnosti smluvních stran jsou dostatečně a určitě vymezena, ve smlouvě je vyjádřena úplatnost této smlouvy, je přesně vymezen obsah věcného břemene, je nezaměnitelně identifikována nemovitost, která je břemenem zatížena i účel, který smlouva sleduje. Je naplněn i požadavek na přesnost při vymezení oprávnění žalobkyně, kterému práva odpovídající věcnému břemeni náleží, a současně je přesně vymezen i rozsah a způsob výkonu věcného břemene ve spojitosti s připojeným geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.18. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že práva a povinnosti vyplývající z navrhované smlouvy o zřízení věcného břemene odpovídají vůli účastníků, kterou vyjádřili ve smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a že obsah smlouvy je v souladu s právním pořádkem České republiky. Vzhledem k tomu, že soud nezaznamenal žádné okolnosti, které by bránily uzavření smlouvy, zejména když žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nikterak se nevyjádřil, soud proto s rozhodnutím nahradil prohlášení vůle žalovaného, přičemž právní mocí rozsudku nahrazujícího prohlášení vůle bude smlouva o zřízení věcného břemene uzavřena.19. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byla zcela úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dvě paušální náhrady za dva úkony po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.20. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.