Okresní soud v Českých Budějovicích 12 C 146/2026-34 – Náklady řízení

Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26 491,67 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal úvěr uhradit v minimálních měsíčních splátkách po 1 110 Kč. Součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru byl sjednaný úrok ve výši 29,90 % ročně. K čerpání úvěru došlo dne , datum, ve výši 30 000, čímž byla splatnost první splátky stanovena na , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a úvěrových podmínek.)6. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy dostatečně ověřena. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v příslušných registrech (SOLUS, CEE, CRIF), zjistila mj. příjmy žalovaného ze zaměstnání (51 345 Kč), i jeho výdaje (nájemné 6 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů 5772 Kč měsíčně) a že nemá žádné další závazky (výživné). Tyto informace pak ověřila výpisy z účtu žalovaného. (Zjištěno z výsledku posouzení úvěruschopnosti klienta, z potvrzení příjmů ze zaměstnání, z potvrzení o výši invalidního důchodu a z výpisů z účtu.)7. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Celkem žalobkyni zaplatil částku 7 770 Kč. Protože žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva úvěr zesplatnit a požadovat zaplacení celé dlužné částky (část 5 písm b) úvěrové smlouvy). Žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, a k úhradě dluhu vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, . (Zjištěno ze zesplatňovacího dopisu ze dne , datum, .) Po zesplatnění úvěru již žalovaný neuhradil ničeho. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, tíží žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.8. Pohledávka žalobkyně za žalovaným je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 23 991,67 Kč, smluvního úroku, který zkapitalizovala na částku 2 377,18 Kč a smluvních poplatků ve výši 2 500 Kč. Dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od , datum, jej požaduje z částky 23 991,67 Kč.9. Žalovaný na pohledávku žalobkyně ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání).10. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za shora uvedených podmínek. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel.11. Právně byla věc posouzena podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“): Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se též o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně posoudil soud za dostatečné a v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Rovněž smluvní pokuta byla ujednána a uplatněna v souladu s § 2048 a násl. o.z. i v souladu s § 122 odst. 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně proti žalovanému také právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 060 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 315 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.