Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 162 724,81 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 132,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 155,85 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 159 892,81 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 162 724,81 Kč od , datum, do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, . Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také úvěrové podmínky žalobkyně. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalované. Sjednaný úvěrový rámec činil 176 119 Kč a žalovaná se poskytnuté finanční prostředky zavázala splácet 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 772 Kč počínaje dnem , datum, . Žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala celkem částku 176 119 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 47 064 Kč. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně v souladu s odst. 7.1 úvěrových podmínek využila svého oprávnění zesplatnit poskytnutý úvěr a požadovat zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a výzvou z téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Ke dni sepsání žaloby se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 162 724,81 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 159 892,81 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 232 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč, spolu s příslušenstvím představujícím úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 14 155,85 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 4 132,96 Kč, úrok ve výši 15,7 % ročně jdoucí z částky 159 892,81 Kč od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 162 724,81 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut).2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K nařízenému jednání soudu se dostavila právní zástupkyně žalobkyně oproti žalované, která se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, přestože jí předvolání k jednání bylo řádně doručeno. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnost žalované.3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o účelovém a revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalobkyní žalované poskytnut úvěr ve výši 176 119 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také úvěrové podmínky žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o účelovém úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru). Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 772 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek) Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že žalobkyně zjišťovala od žalované informace o její finanční a sociální situaci. Žalovaná uvedla, že je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 000 Kč, žije s druhem či družkou, má 1 dítě a bydlí ve vlastním domě či bytě, další příjem domácnosti byl uveden ve výši 35 000 Kč. Výdaje žalovaná uvedla ve výši 3 500 Kč na bydlení, 16 000 Kč na splátky úvěrů a ostatní výdaje ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v rejstřících SOLUS a dalších, kde nebyl zjištěn žádný záznam, pro účely posouzení úvěruschopnosti žalobkyně kalkulovala s měsíčními výdaji domácnosti ve výši 25 500 Kč (zjištěno z karty klienta). Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 47 064 Kč, jak je zřejmé z výpisu čerpání, splátek a úhrad, ze kterého je rovněž zřejmé, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením. V souladu s čl. 7.1 úvěrových podmínek žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr z důvodu prodlení žalované s plněním. Výzvou ze dne , datum, (předanou k poštovní přepravě dne , datum, ) vyzvala žalobkyně žalovanou ke splacení celé dlužné částky ve výši 170 453,65 Kč. Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 62 642,36 Kč, konečný zůstatek pak – 18 122,27 Kč. Žalovaná vybírala větší částky v hotovosti (dne , datum, částku 18 500 Kč), hradila jiný úvěr u žalobkyně (dne , datum, v částce 2 996 Kč), příjem od zaměstnavatele byl zjištěn ve výši 22 408 Kč. Předžalobní upomínka ze dne , datum, byla žalované zaslána dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu).6. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemných souvislostech.7. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované za shora uvedených podmínek úvěr ve výši 176 119 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela a dostala se do prodlení, když na poskytnutý úvěr zaplatila celkem částku ve výši 47 064 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovanou o jejím čistém měsíčním příjmu a bydlení v záhlaví uzavírané smlouvy, z lustrace v rejstřících a výpisu z bankovního účtu žalované za měsíc srpen 2024.8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru, která byla soudem shledána neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyní před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování bylo žalobkyni soudem uděleno poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s náležitou odbornou péčí. Žalobkyně k udělenému poučení soudu nedoplnila svá tvrzení, ani nenavrhla další důkazy. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k prokázání náležitého ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy nepředložila žádné další důkazy. Ze záhlaví uzavřené smlouvy o úvěru a karty klienta je přitom zřejmé, že žalovaná žalobkyni ke své finanční situaci uvedla pouze čistý měsíční příjem, dále uvedla, že je zaměstnancem, bydlí ve vlastním domě či bytě, má 1 dítě a další příjem domácnosti činí 35 000 Kč. Výdaje žalovaná uvedla ve výši 3 500 Kč na bydlení, 16 000 Kč na splátky úvěrů a ostatní výdaje ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně se nijak nezabývala výdaji žalované, přestože dle informací v kartě klienta vycházela z částky 25 500 Kč měsíčně, která přesahuje zjištěný příjem žalované, pakliže by tedy došlo k výpadku tvrzeného druhého příjmu domácnosti, je zřejmé, že by žalovaná nebyla schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Ze žalobkyní předloženého výpisu z účtu žalované za měsíc srpen 2024 je přitom zřejmé, že žalovaná během tohoto měsíce měla výdaje mnohonásobně přesahující její příjem, rozdíl mezi počátečním a konečným stavem účtu činil 80 764,63 Kč. Žalobkyně ani k výzvě soudu neosvětlila, jak se s tímto zjištěním v rámci posouzení úvěruschopnosti vypořádala. V písemném vyjádření pouze uvedla, že řada výdajů je výdaji zbytnými (nákupy na eshopech), kterých by se dle názoru žalobkyně žalovaná v případě existující povinnosti ke splácení úvěru vzdala. Soud je však přesvědčen, že zjištění učiněná z výpisu z účtu žalované nasvědčují tomu, že žalovaná nebude řádně splácet poskytnutý úvěr, neboť je zřejmé, že již v srpnu 2024 splácela u žalobkyně jiný úvěr a k omezení nákupů a změně v hospodaření s finančními prostředky žalovaná v důsledku této skutečnosti nepřistoupila. Současně je z uvedeného zřejmé, že kalkulovala-li žalobkyně v kartě klienta s měsíčními výdaji domácnosti žalované ve výši 25 500 Kč, jednalo se o výdaje nedosahující ani poloviční výše oproti reálně zjistitelným výdajům žalované. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobkyně kalkulovala také s dalším příjmem domácnosti ve výši 35 000 Kč, který je však příjmem nijak neověřeným a nedoloženým. Popsaný přezkum nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neumožňují učinit komplexní závěry o jeho poměrech. Z předložených důkazů není zřejmé, z jakých skutečností vychází nákladová část ověření úvěruschopnosti žalované, když žalobkyní uvedená částka zásadně nekoresponduje se zjištěnými měsíčními výdaji, a tato část nemohla být tudíž zřejmě podrobena žádnému hodnocení žalobkyní. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalované splácet poskytovaný úvěr) s odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části provedla pouze na základě neúplných informací poskytnutých žalovanou, které nijak nezobrazují konkrétní situaci žalované a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalované a její schopnosti splácet či nesplácet poskytovaný úvěr. Zásadním kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru totiž je právě náležitá odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, kterou žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalované, přestože měla k dispozici výpis z účtu žalované, a pracovala na výdajové straně se zcela neodpovídající výší měsíčních nákladů žalované. Objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalované, neboť nedisponovala dostatečnými informacemi o skutečných poměrech žalované. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalované právo na úhradu zbývající části dosud neuhrazené jistiny ve výši 129 055 Kč, ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobou uplatněný nárok byl v tomto rozsahu odůvodněn uzavřenou smlouvou o úvěru, kterou však soud shledal z výše uvedených důvodů neplatnou. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Soud proto při stanovení výše splátek vycházel z celkové výše dosud nevydaného bezdůvodného obohacení a původní výše sjednané splátky, kterou žalovaná nebyla schopna hradit řádně a včas, a s přihlédnutím k okolnostem věci stanovil jako přiměřenou splátku ve výši 3 000 Kč měsíčně. Soud uložil žalované povinnost k plnění pod sankcí ztráty výhody plnění formou splátek, tedy při prodlení žalované s úhradou jakékoli ze splátek či její části, je žalobkyně oprávněna domáhat se úhrady celého dluhu.12. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. V řízení byla úspěšnější žalobkyně, když žalobě bylo po zohlednění uplatňovaného příslušenství co do 67,5 % žalobou uplatněného nároku vyhověno. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši představující její neúspěch v řízení odečtený od jejího úspěchu v řízení (67,5 % - 32,5 %), tedy na poměrnou výši představující 35 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 137 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, doplnění žaloby a účast na jednání soudu dne , datum, ) po 7 620 Kč/1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu, dále pak 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč/ 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 19 936 Kč (0,35 * 56 960,50 Kč).13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.