Okresní soud v Českých Budějovicích 27 C 92/2026-24 – Náklady řízení

Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 36 396,81 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č., hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a žalobcem distančním způsobem prostřednictvím stránek www.flexifin.cz. Žalovaná částka představuje podle tvrzení žalobce dlužnou jistinu úvěru po zohlednění částek zaplacených žalovanou a započtených nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté jistiny. Žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného a nahlédnutím do registrů (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí atd. ).2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobcem distančním způsobem prostřednictvím stránek www.flexifin.cz Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č., hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému prostředky až do sjednaného úvěrového rámce ve výši 23 500 Kč s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté prostředky spolu se sjednaným úrokem a poplatky ve sjednaných denních splátkách (zjištěno ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č., hodnota, ). Žalobce poskytl žalovanému na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Žalobce posoudil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, v souladu s nimiž žalovaný pobíral příjem ve výši 32 000 Kč měsíčně a měl měsíční výdaje spojené s bydlením ve výši 13 000 Kč (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti ). Měsíční příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím výpisu z bankovního účtu - transakcí na bankovním účtu žalovaného, když pro účely posouzení úvěruschopnosti bylo vycházeno z čistého příjmu žalovaného ve výši 28 815 Kč (zjištěno z dokumentu nazvaného Identifikované příjmy). Žalovaný úvěr ve sjednané době nezaplatil. Žalovaný byla žalobcem vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.5. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu a soud jej proto nemohl ve smyslu § 118a o.s.ř. poučit o tom, že neunáší důkazní břemeno ohledně řádného ověření měsíčních příjmů žalovaného, když žalobce nepředložil bankovní výpisy z účtu žalovaného, z nichž by byla odvoditelná výše příjmů žalovaného, období a skutečnost, že se jedná o příjem pravidelný. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, tak již z žalobcem uváděných tvrzení je zjevné, že žalobce vycházel pouze z informací od žalovaného, aniž by konkrétní měsíční výdaje žalovaného ověřil. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, by žalovaný byl povinen žalobci vydat. Žalobce však neprokázal svá tvrzení o výši požadované jistiny dosud nezaplaceného úvěru. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 17 000 Kč, zároveň však žalobce v podané žalobě tvrdí, že jím požadovaná částka je částkou po zohlednění plateb ze strany žalovaného. Takové tvrzení žalobce je neurčité, neboť díky němu nelze učinit závěr o tom, jak žalobce dospěl k výši požadované jistiny úvěru a že jde o výši skutečně poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků. Žalobce má totiž nárok pouze na poskytnuté prostředky ve výši, která zůstala ze strany žalovaného neuhrazena, a pokud sám žalobce tvrdí, že žalovaný učinil nějaké platby a tyto byly žalobcem započteny na úhradu úroků a poplatků, které však s ohledem na absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly sjednány neplatně, nelze podané žalobě vyhovět. S ohledem na to, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání soudu, nemohl jej soud v souladu s § 118a o.s.ř. vyzvat ani k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jak žalobce dospěl k výši žalobou požadované jistiny úvěru. Z výše uvedených důvodů soud podanou žalobu zamítl, neboť žalobcem nebylo tvrzeno a prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného a nebylo poté ani prokázáno, že by výše žalobou požadovaných prostředků byla skutečně poskytnutou a dosud nezaplacenou jistinou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl procesně úspěšným účastníkem ve věci, a měl by tak proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstala ve věci zcela nečinný, žádné náklady mu tedy v tomto řízení nevznikly, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku shora.