Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 100 813,44 Kč s příslušenstvím, kterou jako insolvenční správce v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, vybral od dlužníka do majetkové podstaty, zpronevěřil je však na úkor žalobkyně jako věřitele, za což byl i pravomocně odsouzen v trestním řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byla žalobkyně jako poškozený odkázána s náhradou škody na řízení ve věcech občanskoprávních.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyně neprokázala svůj nárok a jeho pohledávka měla být uspokojena v rámci insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, ve věci dlužníka , právnická osoba, , pak mohla být spokojena v oddlužení teprve z hyperochy, která měla být vrácena dlužníkovi po zpeněžení jeho majetku, avšak pouze s výslovným souhlasem dlužníka.3. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 10. 4. 2025, bylo zjištěno, že žalovaný byl odsouzen dle ustanovení § 206 odst. 5 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, za užití § 56 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v délce 6 let, přičemž pro výkon uložené trestu byl žalovaný zařazen do věznice s ostrahou. Žalovanému byla dále rozhodnutím uložena povinnost nahradit škodu tam uvedených poškozeným v rozhodnutí vymezeném rozsahu. Ostatní poškození nebo poškození v rozsahu nepřiznaného nároku na náhradu škody byli odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. To vše na základě jednání, kterým žalovaný spáchal zločin zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 4, písm. b), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Žalovaný totiž v době nejméně od 21. 7. 2009 do 31. 8. 2022 v , adresa, a jinde v České republice jako soudem jmenovaný insolvenční správce podnikající pod IČO , IČO, , se záměrem neoprávněně ve svůj prospěch získat finanční prostředky v insolvenčním řízení, v rozporu s povinnostmi insolvenčního správce vyplývající z § 36 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, postupovat svědomitě a s odbornou péčí, bez právního titulu a ekonomického důvodu, tedy neoprávněně k majetkové újmě jednotlivých v rozhodnutí uvedených dlužníků pod body 1 – 83 (žalobkyně průběžně převáděl finanční prostředky z majetkových podstat těchto dlužníků na své osobní bankovní účty či na bankovní účty, které s jeho insolvenčním řízení nijak nesouvisely, popřípadě tyto prostředky vybíral v hotovosti z bankovních účtů, a s takto vázanými, k striktně vymezenému účelu svěřenými finančními prostředky nakládal svévolně a současně bez vědomí a souhlasu soudu, dlužníků a věřitelů, následně tyto finanční prostředky ve svůj prospěch spotřeboval, nebo dal k dispozici třetímu osobám. Dle bodu 20 tohoto rozhodnutí tak měl žalovaný mimo jiné v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , ve věci dlužníka , jméno FO, , RČ , RČ, , kdy byl ustanoven dne 29. 12. 2015 do funkce insolvenčního správce a zproštěn dne 30. 8. 2021, poté, co zřídil pro potřeby správy majetkové podstaty depozitní bankovní účet č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, ., v době od 30. 12. 2019 do 31. 5. 2021 bez věcného a právního důvodu z tohoto účtu postupně vícero bankovními převody vyvést v zištném úmyslu zde deponované finanční prostředky dlužníka určené pro uspokojování věřitelů ve výši celkem 156 246,17 Kč, které si ponechal, či následně s těmito finančními prostředky naložil blíže nezjištěným způsobem k tíži majetkové podstaty, čímž poškozenému dlužníkovi , jméno FO, způsobil škodu ve výši nejméně 156 246,17 Kč.4. Ze žádosti žalobkyně o připojení se k trestnímu řízení jako poškozeného s nárokem na náhradu škody ve výši 100 813,44 Kč (podle zprávy o splnění oddlužení zveřejněné v insolvenčním rejstříku dne 26. 8. 2021 měla žalobkyně jako věřitel obdržet celkem 389 426,02 Kč, ale obdržela plnění jen ve výši 288 612,58 Kč) a z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , včetně poučení poškozené právnické osoby v trestním řízením, bylo zjištěno, že se žalobkyně žádostí ze dne 6. 4. 2022 snažila připojit k trestnímu řízení jako poškozená, když bylo rozhodnuto, že se spolu s dalšími věřiteli k trestnímu řízení nepřipouští, což nebrání uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení před příslušným orgánem. Důvodem bylo, že trestní řízení nenahrazuje řízení insolvenční, a rovněž vzhledem k obsáhlosti trestní věci a množství poškozených osob není možné, aby trestní soud přezkoumával rozvrh jednotlivých dotčených insolvenčních řízení a zjišťoval veškeré existující věřitele dlužníků vystupujících v těchto řízeních, takže soud v řízení trestním jednal jako s poškozenými s dlužníky, kteří měli být poškozeni trestným činem zpronevěry, případně se zástupci dlužníků, tedy s insolvenčními správci, a to v situaci, kdy se jedná o živá insolvenční řízení, nikoli s věřiteli dlužníků v obžalobě uvedených.5. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 21. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 2. 9. 2014, č. j. , spisová značka, a z přihlášek žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně jako věřitel řádně a včas přihlásila své pohledávky za dlužníkem do výše uvedeného insolvenčního řízení přihláškou č. , Anonymizováno, zveřejněnou dne 25. 1. 2016 v 8:38 hodin a přihláškou č. , Anonymizováno, dne 25. 1. 2016 v 9:15 hodin, když celková dlužná částka ke dni úpadku dlužníka byla vyčíslena na částku 954 537,18 Kč.6. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 29. 12. 2015, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, – , Anonymizováno, bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek dlužníka , jméno FO, , přičemž soud povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný.7. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 30. 8. 2021, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem, osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny a žalovaného soud zprostil funkce insolvenčního správce v insolvenčním řízení. Dle tohoto usnesení dlužník v měsíci dubnu 2021 splnil podmínky oddlužení, neboť uhradil zjištěné pohledávky přihlášených nezajištěných věřitelů v rozsahu 40,78 %.8. Ze žádosti žalobkyně ze dne 7. 12. 2021 bylo zjištěno, že informovala Krajský soud v , adresa, o tom, že ačkoliv dlužník zajistil plnění, nebyla žalobkyně ve skutečnosti uspokojena, čímž jí vznikla škoda ve výši 100 813,44 Kč.9. Z předžalobní výzvy a poštovního archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě předmětné škody před podáním žaloby10. Podle § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).11. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.12. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že jako věřitel přihlásila své pohledávky za dlužníkem , jméno FO, do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, Sb., kde byl ustanoven jako insolvenční správce žalovaný. Soud je vázán trestním rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný spáchal zločin zpronevěry, když se záměrem neoprávněně ve svůj prospěch získat finanční prostředky v insolvenčním řízení v rozporu s povinnostmi insolvenčního správce průběžně převáděl finanční prostředky z majetkových podstat dlužníků ve svůj prospěch, když například v insolvenčním řízení ve věci dlužníka , jméno FO, takto převedl finanční prostředky ve výši 156 246,17 Kč. Žalovaný tedy porušil povinnost stanovenou zákonem a zasáhl tak do vlastnického práva žalobkyně, která nenabyla do svého vlastnictví částku 100 813, 44 Kč, ač měla. Vzhledem k tomu, že se jedná o majetkovou podstatu dlužníka, ze které měla být uspokojena žalobkyně jako přihlášený věřitel, což se v důsledku jednání žalovaného nestalo, vznikla tak škoda ve výši 100 813,44 Kč, kterou je žalovaný povinen nahradit.16. Ze skutkových zjištění učiněných na podkladě obsahu trestního spisu, zejména pravomocného odsuzujícího rozsudku, má tedy soud za prokázané naplnění všech zákonných předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 2894 a násl. občanského zákoníku. Předně je dáno protiprávní jednání žalovaného, který jako insolvenční správce porušil povinnosti stanovené v § 36 insolvenčního zákona, když bez právního důvodu a v rozporu s účelem správy majetkové podstaty převáděl finanční prostředky dlužníků na své účty, resp. s nimi nakládal ve vlastní prospěch, čímž naplnil i znaky zločinu zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku. Vázanost civilního soudu tímto závěrem o protiprávnosti i zavinění přitom plyne z pravomocného rozhodnutí trestního soudu, přičemž forma zavinění je v daném případě úmyslná. Dále je prokázán vznik škody na straně žalobkyně, jenž spočívá v majetkové újmě vyjádřitelné v penězích, představované nevyplacenou částí plnění, na které jí vznikl nárok v rámci insolvenčního řízení; podle zjištění soudu měla žalobkyně obdržet částku 389 426,02 Kč, avšak reálně jí bylo vyplaceno pouze 288 612,58 Kč, takže rozdíl – a tedy výše způsobené škody – činí 100 813,44 Kč. Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem této škody je dána tím, že k nevyplacení uvedené části pohledávky došlo právě v důsledku neoprávněného odčerpání prostředků z majetkové podstaty dlužníka žalovaným; nebýt tohoto jednání, byly by tyto prostředky použity k uspokojení věřitelů včetně žalobkyně. Konečně je dána i odpovědnostní subjektivní složka, neboť žalovaný jednal úmyslně se záměrem opatřit sobě majetkový prospěch. Skutečnost, že žalobkyně nebyla se svým nárokem připuštěna v , podezřelý výraz, řízení, není na překážku uplatnění nároku v řízení občanskoprávním, když jí tato možnost byla výslovně zachována. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalovaný odpovídá žalobkyni za škodu ve výši 100 813,44 Kč a je povinen ji nahradit v plném rozsahu. Námitky žalovaného, že pohledávka měla být uspokojena v rámci insolvenčního řízení vedeného , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, Sb. ve věci dlužníka , právnická osoba, , či že pak mohla být uspokojena v oddlužení teprve z hyperochy, nejsou důvodné, takový postup není možný, když bylo i v trestním řízení jasně konstatováno, že to byl žalovaný, kdo zpronevěřil finanční prostředky v majetkové podstatě dlužníka , jméno FO, , způsobil tak škodu věřitelům, a proto je na místě, aby jí uhradil. Vzhledem k tomu, že byla jasně prokázána i výše škody, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 813,44 Kč.17. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s náhradou škody v prodlení, domáhá se žalobkyně oprávněně i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 11. 4. 2025 do zaplacení.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 033 Kč, odměna advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 7 právních úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 20. 11. 2025, vyjádření ze dne 25. 11. 2025, vyjádření ze dne 29. 12. 2025, účast na jednání dne 27. 5. 2026) po 5 140 Kč, hotové výdaje podle § 13 téže vyhlášky za 7 úkonů po 450 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 8 217,30 Kč. Náklady dále představuje náhrada za použití vozidla z , adresa, a zpět v délce 298 km, průměrné spotřebě paliva 9,8 l/100 km, tedy pohonné hmoty celkem 1 013,38 Kč a sazba základní náhrady ve výši 1 758,20 Kč, dále náhrada za promeškaný čas za 8 x půl hodin po 150 Kč, k tomu daň z přidané hodnoty ve výši 834,03 Kč, takže celkem náhrada za promeškaný čas a cestovní náhrady ve výši 4 806 Kč.19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.