28 C 166/2021-14 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 089 Kč s úrokem za dobu od 14. 2. 2019 do 18. 12. 2020 z částky 11 800,44 Kč ve výši 29 % ročně, který vyčíslila částkou 6 423,18 Kč, s úroky ve výši 29 % ročně z částky 11 800,44 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 23. 4. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 1 936,75 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 800,44 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalované na základě smlouvy ze dne 20. 12. 2017, [číslo] právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Dne 20. 12. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] podle níž žalované poskytl v hotovosti částku 16 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 2 862 Kč, odměnou za doručení a flexibilní splácení ve výši 4 372 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 955 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 454 Kč, kdy poslední splátka činila 403 Kč, celkem tak měla právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 27 189 Kč, a to do 13. 2. 2019. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 171,49 %. Žalovaná splátky řádně nehradila, když na těchto měla dle tvrzení žalobkyně uhradit pouze 8 100 Kč, poslední splátku měla takto uhradit 15. 4. 2019. Pohledávku za žalovanou postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což postupitel žalované oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná ke dni postoupení pohledávky dlužila na jistině částku 11 800,44 Kč, na poplatcích částku 7 288,56 Kč, úroky a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaná nevyvracela. 4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021. Žalovaná dluh neuhradila. 5. Shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou by bylo namístě posoudit dle formy i obsahu jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (právního předchůdce žalobkyně jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele), kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Předmětná smlouva představuje předtištěný formulář, do kterého byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky a poplatků, o celkové částce, která měla být žalovanou právnímu předchůdci žalobkyně zaplacena, a o výši a počtu týdenních splátek celkové dlužné částky. 6. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77 týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné. S odkazem na uvedený právní názor, od kterého soud neměl důvod se odchýlit, je nutno uvést, že v případě poskytnuté jistiny byly sjednány úroky vyčíslené částkou 2 862 Kč, avšak spolu s těmito úroky do dluhu žalované byly zahrnuty další částky z důvodu dalších sjednaných poplatků. Z posouzení obsahu smlouvy jako celku vyplývá, že žalovaná měla v souhrnu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně za dobu o pár měsíců přesahující jeden rok jistinu navýšenou o cca 70 %, což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazby nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, kdy i výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou vyčíslena na 171,49 %. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Soud z hodnocení předmětné smlouvy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je ve vztahu k žalované značně nevýhodná, proto je nutno ji hodnotit jako smlouvu, které se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalované. 8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně má právo pouze na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto za situace, kdy žalovaná převzala částku 16 000 Kč a uhradila 8 100 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 7 900 Kč, a to s úroky z prodlení, neboť v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou uhrazené splátky započítávat na úhradu uvedených poplatků včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci úspěšná ve větší části a měla by tak právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.