28 C 176/2021-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 66 879,81 Kč s úrokem za dobu od 1. 10. 2020 do 18. 12. 2020 z částky 36 890 Kč ve výši 29 % ročně, který vyčíslila částkou 2 347,64 Kč, s úroky ve výši 29 % ročně z částky 36 890 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 21. 2. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 6 664,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 36 890 Kč za dobu od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy ze dne 30. 9. 2018, [číslo] právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. 2. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 369 Kč s úrokem za dobu od 5. 6. 2020 do 18. 12. 2020 z částky 44 163,79 Kč ve výši 29 % ročně, který vyčíslila částkou 7 008,55 Kč, s úroky ve výši 29 % ročně z částky 44 163,79 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 21. 2. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 7 978 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 163,79 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy ze dne 4. 6. 2018, [číslo] právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. 3. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 4. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků ohledně prvního nároku zjištěn následující skutkový stav. Dne 30. 9. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] podle níž žalovanému poskytl v hotovosti částku 40 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 13 183 Kč, s odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 14 752 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 700 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 110 Kč, kdy poslední splátka činila 3 105 Kč, celkem tak měl právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 74 635 Kč, a to do 30. 9. 2020. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 95,29 %. Žalovaný splátky řádně nehradil, když na těchto měl dle tvrzení žalobkyně uhradit pouze 3 610 Kč, poslední splátku měl takto uhradit 21. 1. 2019. Pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což postupitel žalovanému oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky dlužil na jistině částku 36 890 Kč, na poplatcích částku 29 989,81 Kč, úroky a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nevyvracel. 5. Ohledně druhého nároku byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 4. 6. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] podle níž žalovanému poskytl v hotovosti částku 60 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 19 775 Kč, s odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 21 878 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 15 834 Kč a to v 24 měsíčních splátkách po 4 896 Kč, kdy poslední splátka činila 4 879 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 117 487 Kč, a to do 4. 6. 2020. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 107,20 %. Žalovaný splátky řádně nehradil, když na těchto měl dle tvrzení žalobkyně uhradit pouze 25 296 Kč, poslední splátku měl takto uhradit 21. 1. 2019. Pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což postupitel žalovanému oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky dlužil na jistině částku 44 163,79 Kč, na poplatcích částku 44 205,21 Kč, úroky a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nevyvracel. 6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021. Žalovaný dluh neuhradil. 7. Shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným by bylo namístě posoudit dle formy i obsahu jako smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu těchto smluv určujících vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (právního předchůdce žalobkyně jako zapůjčitele a žalovaného jako vydlužitele), kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Předmětné smlouvy představují předtištěný formulář, do kterého byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši zápůjčky a poplatků, o celkové částce, která měla být žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně zaplacena, a o výši a počtu měsíčních splátek celkové dlužné částky. 8. Při posuzování těchto smluv soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětných smluv jako neplatných. S odkazem na uvedený právní názor, od kterého soud neměl důvod se odchýlit, je nutno uvést, že v případě poskytnutých jistin byly sjednány úroky vyčíslené částkou 13 183 Kč v případě prvního nároku, v případě druhého nároku částkou 19 775 Kč, avšak spolu s těmito úroky do dluhu žalovaného byly zahrnuty další částky z důvodu dalších sjednaných poplatků. Z posouzení obsahu smluv jako celku vyplývá, že žalovaný měl v souhrnu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně za dobu dvou let jistinu navýšenou o cca 87 % v případě prvního nároku a v případě druhého nároku o cca 96%, což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, kdy i výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou vyčíslena na 95,29 % v případě prvního nároku a 107,20 % v případě nároku druhého. V případě předmětných smluv se jedná o smlouvy uzavřené se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvy o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Soud z hodnocení předmětných smluv dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy jsou ve vztahu k žalovanému značně nevýhodné, proto je nutno je hodnotit jako smlouvy, které se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvy neplatné, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně má právo pouze na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto za situace, kdy žalovaný v případě prvního nároku převzal částku 40 000 Kč a uhradil 3 610 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 36 390 Kč, a to s úroky z prodlení, ohledně druhého nároku za situace, kdy žalovaný převzal částku 60 000 Kč a uhradil 25 296 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 34 704 Kč, a to s úroky z prodlení, neboť v případě neplatné smlouvy nelze žalovaným uhrazené splátky započítávat na úhradu uvedených poplatků včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný ve větší části a měl by tak právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.