9 C 190/2022-81 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 4. 2020 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [název kontokorentního úvěru] k tomuto běžnému účtu, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke smlouvě, obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Na základě Smlouvy a Dispozic byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč, žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání [název kontokorentního úvěru], že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, zrušil právní předchůdce žalobkyně poskytování úvěru žalované a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 700 Kč převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnil žalované jeho splácení ve splátkách. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas a právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnil, dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 28,40 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 17. 7. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně uplatňovala žalobou vůči žalované nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 815,96 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 40 Kč, úroků z prodlení ve výši 21,36 Kč kapitalizovaných ke dni 28. 2. 2008 a dále úroku z prodlení z částky 855,96 Kč od 29. 8. 2008 do zaplacení a úroku z úvěru z částky 815,96 Kč od 29. 2. 2008 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou dne 6. 4. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním ze dne 22. 7 2022 doplněným dne 17. 8. 2022 vzala žalobkyně bez bližšího odůvodnění žalobu částečně zpět, a to co do úroků ve výši 28,40 % ročně z částky 815,96 Kč za dobu od 29. 2. 2008 do 21. 6. 2019 a zákonného úroku z prodlení z částky 855,96 Kč za dobu od 29. 2. 2008 do 21. 6. 2019. Žalobkyně uvedla, že nadále požaduje po žalované zaplacení částky 855,96 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 855,96 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a s úrokem ve výši 28,40 % ročně z částky 815,96 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. 4. Dle ustanovení § 96 odst. 2 věta první o. s. ř., platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. V daném případě žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaná se zpětvzetím z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o. s. ř. a ve výroku I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. 5. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 6. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov], na jejímž základě si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [název kontokorentního úvěru] k tomuto běžnému účtu, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke smlouvě ze dne [datum], obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Na základě Smlouvy a Dispozic byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut k běžnému účtu č. [bankovní účet] úvěrový limit ve výši 5 000 Kč, který čerpala a který se zavázala splatit včetně sjednaného úroku ve výši 17,90 % ročně. Žalovaná se zavázala, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu a pro případ jeho překročení byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn vyúčtovat žalované za každý den překročení sankční poplatek a nepovolený debetní zůstatek byl úročen dle Dispozic úrokovou sazbou 30 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, zrušil právní předchůdce žalobkyně poskytování úvěru žalované a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 700 Kč převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnil žalované jeho splácení ve splátkách. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas a právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnil, což žalované oznámil dopisem z téhož dne. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 3. 7. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně vznikl vůči žalované nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 815,96 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 40 Kč a dále úroku z prodlení z částky 855,96 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a úroku z úvěru z částky 815,96 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Na tomto svém dluhu žalovaná dosud ničeho nezaplatila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 6. 4. 2020. 8. Vzhledem k tomu, že [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov] byla uzavřena dne [datum], posoudil soud právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako vztah vzniklý z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel (zde právní předchůdce žalobkyně), že na požádání dlužníka (zde žalované) poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná tohoto svého závazku nedostála, když neplnila řádně a včas. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 517 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu po zpětvzetí vyhověl. 9. Podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ zosp“), vrátí soud z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Podle ust. § 6a odst. 3 věty třetí zosp bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. V předmětné věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 400 Kč, zaplacený soudní poplatek ani jeho část se proto nevrací. 1