9 C 79/2022-47 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 11. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 660 Kč a částky 9 942 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 660 Kč od 2. 7. 2006 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 2. 7. 2006 do 18. 12. 2020 v částce 4 331,13 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 942 Kč od 21. 1. 2007 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 21. 1. 2007 do 18. 12. 2020 v částce 11 257,74 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 39 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 4 335 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 1 706 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností k 5. 1. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Po postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] podle níž žalovanému poskytl částku 7 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 52 týdenních splátek po 224 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 4 648 Kč, celkem tak v částce 11 648 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 1 706 Kč. Svou pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni 5. 1. 2021, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobou uplatněný nárok z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] soud naopak nemá za prokázaný, když žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání tvrzení o uzavření takové smlouvy a s tím spojené poskytnutí finančních prostředků žalovanému. 4. Vzhledem k tomu, že Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum], postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ starý obč. zák.“ Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o. z.“. 5. Podle § 3 odst. 1 starého obč. zák. platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 6. Podle § 37 odst. 1 starého obč. zák. platí, že právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 7. Podle § 39 starého obč. zák je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 8. Podle § 675 starého obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle § 41 starého obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1,2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění a postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 11. Soud konstatuje, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] s žalovaným a o poskytnutí finančních prostředků ve výši 5 000 Kč tomuto. Dále soud konstatuje, že v případě Smlouvy o půjčce [číslo] po posouzení tzv. souhrnného poplatku, dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že ze smlouvy není patrné, z jakých konkrétních částek a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá, ani jaké protiplnění by mělo být za tento poplatek poskytnuto, jedná se o ujednání neurčité, a tudíž je smlouva o půjčce [číslo] v této části neplatná. Soud poznamenává, že i kdyby měl souhrnný poplatek představovat smluvený úrok, avšak nevyplývá to z textu smlouvy, jednalo by se o úrok ve výši 66,40 % jistiny za rok. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 11 648 Kč (jistina 7 000 Kč a úrok 4 648 Kč) splatné za 52 týdnů, když soud předpokládal běžnou délku roku právě 52 týdnů. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. Při sjednané výši úroku 66,40 % jistiny za rok by se jednalo o částečně neplatný právní úkon, neboť by se výše úroku příčila dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku včetně cca 16,14 % ročně. 12. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ze Smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 7 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky 1 706 Kč, soud proto žalobě vyhověl co do částky 5 294 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z částky 5 294 Kč za požadovanou dobu od 21. 1. 2007 do zaplacení v souladu s návrhem žalobkyně, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením. 13. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené Smlouvy o půjčce [číslo] jakožto částečně neplatného právního úkonu byly další nároky spočívající ve zbývající jistině a ve zbývajících zákonných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala a dále neboť žalobkyně neprokázala existenci nároku z titulu Smlouvy o půjčce [číslo]. 14. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu říze