ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2023:15.C.92.2023.2 Datum: 2023-12-15 Předmět: O zaplacení 61 418,06 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", " ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 61 418,06 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/)
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. května tr. na zaplacení 61 418,06 Kč, představující nevrácený úvěr 25 502,78 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina), nezaplacené úhrady 19 194,67 Kč za služby (žalobkyní označováno také jako poplatky), úrok 2 078,55 Kč a smluvní pokutu 14 642,06 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku v poměru 15 % z nevráceného úvěru 25 502,78 Kč za období od 27. července 2022 do zaplacení, který kapitalizovala do 19. října 2022 v částce 2 563,17 Kč, a úroku z prodlení v zákonné výši z nevráceného úvěru 20 866,06 Kč a z úroku 2 078,55 Kč za období od 26. července 2022 do zaplacení, který kapitalizovala do 19. října 2022 v částce 1 875,36 Kč. Platební povinnosti žalovaného dovozovala žalobkyně ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [číslo] [obec], (dále jen„ úvěrující“) a žalovaným. Podle této smlouvy poskytla úvěrující žalovanému 30 000 Kč, které se žalovaný měl zavázat vrátit a zaplatit úvěrující dále poplatky 25 776 Kč. To vše měl žalovaný splácet ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč do 25. července 2022. Žalovaný však úvěrující dosud nezaplatil žalované částky jistiny, poplatků a smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla podle žalobkyně sjednána v poměru 0,1 % denně z aktuální dlužné částky. Placení úroku z prodlení bylo žalováno s ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného, přičemž další úročení úroku v prodlení mělo být mezi smluvními stranami sjednáno. Svou aktivní legitimaci žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne [datum] s úvěrující.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a bez předchozí omluvy se nedostavil ani k jednání před soudem, nařízenému na den 6. prosince tr.
3. Žalobkyně na témže jednání vzala žalobu v části žalované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč. Výrokem III. soud proto řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“).
4. Žalobkyně dále na jednání vysvětlila, že zbývající smluvní pokuta 11 642,06 Kč byla počítána z částky 2 952 Kč za dobu od 26. srpna do 25. září 2021, z částky 6 936 Kč za dobu od 26. září do 25. října 2021, z částky 10 920 Kč za dobu od 26. října do 25. listopadu 2021, z částky 14 904 Kč za dobu od 26. listopadu do 25. prosince 2021, z částky 18 888 Kč za dobu od 26. prosince 2021 do 25. ledna 2022, z částky 22 872 Kč za dobu od 26. ledna do 25. února 2022, z částky 26 856 Kč za dobu od 26. února do 25. března 2022, z částky 30 840 Kč za dobu od 26. března do 25. dubna 2022, z částky 34 824 Kč za dobu od 26. dubna do 25. května 2022, z částky 38 8089 Kč za dobu od 26. května do 25. června 2022, z částky 42 792 Kč za dobu od 26. června do 25. července 2022 a z částky 46 776 Kč za dobu od 26. července do 19. října 2022.
5. Dokazováním soud zjistil, že došlo ke sjednání smlouvy [číslo] v níž žalovaný stvrdil převzetí 30 000 Kč a zavázal se je úvěrující vrátit a zaplatit jí uváděné poplatky v uvedených splátkách. Sjednáno bylo také placení zmíněné poměrné smluvní pokuty při porušení platebních povinností žalovaného. Dokazováním soud dále zjistil sjednání žalobkyní uváděné smlouvy o postoupení pohledávek.
6. Soud naopak nezjistil, že by bylo ujednání úročení úroku úrokem z prodlení, ani to, že se žalovaný měl zavázat platit další úrok v poměru 15 %. Výslovný závazek k platbě úroku se v písemné smlouvě váže vždy jen k absolutní částce, nikoli k poměrnému úroku. Pokud úvěrující znepřehlednila text smlouvy (nebylo totiž tvrzeno, že by návrh smlouvy předložil žalovaný) tím, že ve smluvních podmínkách také jen zmínila jiný (poměrný) úrok, nemůže se dovolávat jakéhokoli plnění po smluvní straně, která takovou nejasnost nezpůsobila. To vše je umocněno tím, že žalovaný do závazkového vztahu vstupoval zjevně jako spotřebitel, zatímco úvěrující naopak jako dodavatelka (viz § 1812 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“)). Podrobněji k tomuto vysvětlení lze poukázat na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. listopadu 2021, č. j. 64 Co 264/2021-58, jakožto soudu odvolacího v řízení o obdobném nároku žalobkyně, vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 220/2020.
7. Ve smyslu závěrů, vyjádřených v rozsudku Soudního dvora EU ze dne 23. listopadu 2023 ve věci C -321/22 (Provident Polska) týkajícího se smlouvy o spotřebitelském úvěru a ochrany spotřebitele, posoudil soud ujednání úvěrující a žalovaného o poplatcích jako zneužívající ve smyslu § 1813 OZ, neboť ukládají povinnost spotřebiteli zaplatit nepřiměřené neúrokové náklady, jež dosahují téměř ekvivalentu plnění poskytnutého úvěrující na dobu 14 měsíců. Taková ujednání způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřenost je zjevná s ohledem na poměr úvěrované částky ke službám, poskytovaným úvěrující jako protiplnění, které souvisejí s poskytnutím a správou úvěru. Účelem poplatků přitom není vymezit hlavní předmět smlouvy, ani se netýkají přiměřenosti ceny nebo odměny ke službám, poskytovaným jako protiplnění.
8. Podle § 1815 OZ platí, že ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží. Protože je zneužívající prvek těchto ujednání oddělitelný od zbytku ujednání, může jeho pominutí stačit k obnovení skutečné rovnováhy mezi smluvními stranami. Hodnocení o jen částečné neúčinnosti ujednání vychází z § 576 OZ (obdobně viz závěr, vyjádřený v rozsudku Nejvyšší soudu České republiky ze dne 25. ledna 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).
9. Soud tedy mohl přihlédnout jen k ujednání úvěrující a žalovaného o povinnosti žalovaného vrátit věřitelce poskytnutý úvěr 30 000 Kč a zaplatit jí úrok 2 888 Kč za poskytnutí úvěru na 14 měsíců.
10. Právní režim smlouvy o úvěru podléhá § 2395 a násl. OZ. Podle tohoto ustanovení vznikla žalovanému povinnost vrátit úvěrující (a nyní žalobkyni) poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky. Jestliže tedy žalovaný na své závazky ze smlouvy podle žalobkyně uhradil celkem 9 000 Kč (celková částka k placení 55 776 Kč, snížená o žalované pohledávky 25 502,78 Kč, 2 078,55 Kč, 12 328 Kč, 2 338,01 Kč a 4 528,66 Kč), zbývá mu s ohledem na § 1932 odst. 2 OZ k vrácení úvěru již jen 21 000 Kč a k placení úroku 2 888 Kč.
11. Pokud se tedy žalobkyně domáhala vrácení úvěru v částce 25 502,78 Kč a placení úroku 2 078,55 Kč, je žaloba ohledně těchto pohledávek důvodná jen v částce 21 000 Kč u úvěru a v plné výši žalovaného úroku 2 078,55 Kč. Výrokem I. proto soud žalobě v této části vyhověl. Stejným výrokem soud uložil žalovanému platit z takto určené jistiny 21 000 Kč úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ, když poměrná výše žalovaného úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného s placením této částky ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ nastalo jistě před datem, od nějž je toto příslušenství žalováno. Proto je možné žalobě vyhovět ohledně této doby úročení až do zaplacení jistiny. Úrok z prodlení z 21 000 Kč za dobu od 26. července do 19. října 2022 dosáhl 742,19 Kč.
12. Smluvní strany také ve smyslu § 2048 OZ utvrdily závazek žalovaného na vrácení úvěru smluvní pokutou. Její žalovaná výše odpovídala podmínkám stanoveným v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaný porušil svou smluvní povinnost vrátit úvěr a zaplatit úrok ve sjednaných splátkách, svědčilo úvěrující právo na smluvní pokutu 1 670,76 Kč za žalovanou dobu do 25. ledna 2022, kdy dlužná jistina dosáhla 18 888 Kč a v částce 5 607 Kč za dobu od 26. ledna do 19. října 2022 (konce žalované doby), kdy dlužná jistina dosáhla 21 tis. Kč; celkem tedy jde o smluvní pokutu 7 277,76 Kč. Soud proto vyhověl žalobě výrokem I. i v tomto rozsahu.
13. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek smlouvou žalobkyni. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.
14. Ve zbytku, tj. ohledně nevráceného úvěru 4 502,78 Kč, poplatků 19 194,67 Kč, žalovaného úroku (2 563,17 Kč a v poměrné výši) a úroku z prodlení z jistiny, ohledně níž nebyla žaloba důvodná (1 875,36 Kč – 742,19 Kč; a v poměrné výši z 4 502,78 Kč) pak soud žalobu jako nedůvodnou a pro neunesení důkazního břemene (viz § 120 odst. 1 OSŘ; ohledně úroku a úroku z prodlení z kapitalizovaného úroku) výrokem II. zamítl.
15. Výrokem III. soud ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť převážně procesně úspěšné žalovanému žádné náklady nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.