16 C 140/2023-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částky s příslušenstvím uvedené v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou tři smlouvy o úvěru, a to dne 30. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] dne 1. 8. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] dne 21. 10. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě prvé uvedené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 8 000 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy, když sjednané splátky nehradila řádně a včas, na svém dluhu uhradila částku v souhrnné výši 10 900 Kč. Na základě druhé uvedené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 10 400 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 600 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaná opět nedostála své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy, sjednané splátky nehradila řádně a včas, když na svém dluhu uhradila pouze částku 8 100 Kč. A konečně na základě třetí uvedené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 14 400 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 600 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 540 Kč. Žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy, když sjednané splátky nehradila řádně a včas, na svém dluhu uhradila částku v souhrnné výši 5 150 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, s datem účinnosti k témuž dni, byly pohledávky za žalovanou vyplývající z předmětných smluv postoupeny žalobkyni. Žalovaná dlužné částky ani přes předžalobní výzvu nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 4. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se společnost [právnická osoba], [IČO], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit uvedené společnosti spolu s jistinou poplatek ve výši 8 000 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Dle předmětné smlouvy činí úrok 32,15 % ročně a RPSN činí 206,15 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 250 Kč, 500 Kč a 2 000 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 7. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se společnost [právnická osoba], [IČO], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit uvedené společnosti spolu s jistinou poplatek ve výši 10 400 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 600 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Dle předmětné smlouvy činí úrok 32,15 % ročně a RPSN činí 206,15 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 250 Kč, 500 Kč a 2 000 Kč. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 10. 2019 bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se společnost [právnická osoba], [IČO], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč s tím, že částka ve výši 5 650 Kč bude použita na splacení zůstatku dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] částka ve výši 12 350 Kč bude žalované vyplacena. Žalovaná se zavázala vrátit uvedené společnosti spolu s jistinou poplatek ve výši 14 400 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 600 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 540 Kč. Dle předmětné smlouvy činí úrok 32,15 % ročně a RPSN činí 206,15 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 250 Kč, 500 Kč a 2 000 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou, které jsou předmětem tohoto řízení, byly postoupeny na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022, které bylo žalované zasláno dle podacího lístku téhož dne. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána ještě předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2023, která byla žalované zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly dne 30. 4. 2019, 31. 7. 2019 a 21. 10. 2019 uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., nicméně soud shledal, že předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti. Ve smlouvě ze dne 30. 4. 2019 si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 2 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Soud se zabýval podstatou těchto poplatků a shledal, že se v případě obou poplatků nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Tyto poplatky lze tedy ve své podstatě považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. K obdobným závěrům pak soud dospívá i v případě smluv ze dne 31. 7. 2019 a ze dne 21. 10. 2019. Ve smlouvě ze dne 31. 7. 2019 si smluvní strany ujednaly vedle úroku ve výši 2 600 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, v případě smlouvy ze dne 21. 10. 2019 pak vedle úroku ve výši 3 600 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. I v případě těchto poplatků má soud za to, že se nejedná o poplatky odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, a tedy o úrok. V případě všech třech uzavřených smluv tak byl sjednán úrok, který téměř dosahuje výše poskytnuté jistiny. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp.zn. 33 Odo 234/2005, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 a sp.zn. 33 Odo 236/2005) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Jestliže však v nyní projednávané věci byl sjednán úrok, který téměř dosahuje výše poskytnuté jistiny, nemůže taková výše úroku ve světle shora uvedené judikatury obstát. Ujednání o úroku (poplatku) je tak proto pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z. absolutně neplatné. 10. S ohledem na závěr o neplatnosti ujednání o úroku se soud zabýval otázkou, zda lze v daném případě postupovat podle § 576 o.z. ve spojení s § 1802 o.z., tedy oddělit tuto neplatnou