28 C 45/2023-22 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 14. 6. 2021 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], (dále jen„ postupitel“ nebo„ právní předchůdkyně“), a to s využitím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webového portálu provozovaného postupitelem, který následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Postupitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného, kdy žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal dne 14. 5. 2021, avšak ve stanovené lhůtě splatnosti do 30 dnů ode dne čerpání úvěru, tedy do 13. 6. 2021, žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil; žalobkyně uplatnila nárok na úhradu částky odpovídající čerpané jistině úvěru se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo soudem rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil a neprokazoval skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení a listin přeložených žalobkyní, a to smlouvy o uživatelském účtu, úvěrové smlouvy, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z účtu, oznámení o postoupení pohledávky, seznamu pohledávek, výzvy k plnění, kdy zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o uživatelském účtu a rovněž smlouva o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 16 000 Kč, kterou poukázala bezhotovostně dne 14. 5. 2021 na účet žalovaného č. [bankovní účet], poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit do 13. 6. 2021. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen„ RPSN“) činila 562 %, kdy byl sjednán úrok ve výši 22% měsíčně (264 % ročně). Byl sjednán úrok z prodlení, pro případ prodlení rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené výše závazku za každý den prodlení, kdy souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaný poskytnutou částku nesplatil. Svoji pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což oznámila žalovanému dopisem ze dne 10. 8. 2022, kdy předžalobní výzvou z téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a příslušenství. Pokud žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na úhradu dlužné částky 16 000 Kč s úrokem z prodlení, jak je výše uvedeno, žalovaný nárok žalobkyně nikterak nezpochybňoval, přestože mu byla žaloba doručena do vlastních rukou, nenamítal nedůvodnost podané žaloby, nerozporoval výši nárokované pohledávky. I přes zaslání předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2022 žalovaný dlužnou částku neuhradil. 4. Při hodnocení právního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se soud zabýval tím, zda je možno tento posoudit jako právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), a to podle obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti účastníků smlouvy, kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednaný úrok za poskytnutí finančních prostředků. Je nutno poukázat na skutečnost, že za poskytnutí částky 16 000 Kč na 30 dní byl sjednán úrok ve výši 22% měsíčně, rovněž i výše RPSN byla samotnou smlouvou vyčíslena na 562 %, rovněž byla sjednána smluvní pokuta v neprospěch žalovaného. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle ust. § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle ust. § 1841 a násl. o. z., přičemž podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotil předmětnou smlouvu ve vztahu k žalovanému jako značně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ust. § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. Ostatně přiznání uplatněného nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení navrhovala případně i samotná žalobkyně, pakliže by její nárok neposoudil soud jako nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. V takovém případě má žalobkyně v souladu s ust. § 2991 o. z., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, právo pouze na vydání toho, co právní předchůdkyně žalobkyně sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 16 000 Kč, kdy žalovaný ničeho neuhradil, soud žalobě na zaplacení částky 16 000 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení dle § 1968 a násl. o.z. od požadovaného dne vzniku prodlení vyhověl; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) činí odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.