31 C 129/2024-31 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalované zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 000 Kč, kdy tyto byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne , datum, , žalovaná však své smluvní závazky neuhradila ničeho. Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 10 000, a to ode dne , datum, do dne , datum, , tj. ve výši 2 750 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelovou zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč dle podmínek uvedených ve smlouvě. Půjčka měla být poskytnuta bezhotovostně na účet č. ú. , č. účtu, a splacena ve dvou splátkách po 5 333 Kč a jedné splátce ve výši 5 334 Kč, splatných 31., 62. a 93. den po poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě byly dále upraveny podmínky upomínání žalované a výše poplatků s tím spojených. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 1 688 %. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě prodlení se žalovaná zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, kdy namísto podpisu je strojově uvedeno jméno žalované, datum a PIN kód , Anonymizováno, .5. Z fotokopie občanského průkazu České republiky soud zjistil, že tento obsahuje údaje totožnosti žalované, které korespondují s výpisem z informačního systému základních registrů.6. Z výpisu z účtu žalované č. ú. , č. účtu, za měsíc , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byla na tento z účtu žalobkyně připsána platba ve výši 10 000 Kč s poznámkou, z níž vyplývá, že se jedná o poskytnutí zápůjčky.7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou doporučeným dopisem k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů.8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi účastníky došlo elektronickou formou dne , datum, k uzavření smlouvy o zápůjčce znějící na částku 10 000 Kč, kdy tato bylo poskytnuta žalované na její účet téhož dne, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč ve dvou splátkách po 5 333 Kč a jedné splátce ve výši 5 334 Kč, splatných 31., 62. a 93. den po poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě byly dále upraveny podmínky upomínání žalované a výše poplatků s tím spojených. RPSN činilo 1 688 %. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná žalobkyni zápůjčku nevrátila. Žalobkyně žalovanou vyzvala k jejímu vrácení doporučeným dopisem odeslaným dne , datum, .9. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle ustanovení § 2392 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.11. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Soud shledal, že předmětná smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly poplatky a splatnost, kdy konečná výše RPSN tak činila 1 688 %. Dle názoru soudu se však nejedná o poplatek, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, jak vyplývá z výše RPSN, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud proto došel k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zákona občanského zákoníku absolutně neplatná. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaná stižena i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Soud aplikoval korektiv dobrých mravů na celý obsah smlouvy s tím, že je nutno přihlížet i k celkovým dopadům, jež jednání žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitele, a to i ti, kteří úvěr poskytly za daleko přiměřenějších podmínek. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47, jež se týká obdobných podmínek. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku 10 000 Kč a nezaplatila dosud dle tvrzení žalobkyně ničeho. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne , datum, zaslala žalované předžalobní výzvu, kdy tato písemnost byla žalované doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání, tedy , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla žalované poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem následujícím p