9 C 41/2025-53 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 62 346,07 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 57 998 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaná částka se skládá z jistiny 37 009 Kč, poplatků za upomínky 1 500 Kč ( netvrzeno) a smluvní pokuty 23 837 Kč, jako 0,1 % denně z dluhu od 2.7.2022 do 11.3.2024. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný úrok 2 462 Kč a úrok a úrok z prodlení v procentní výši. Žalovaná zaplatila celkem 36 440 Kč. Byla posouzena úvěruschopnost žalované.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č.l. 26 a násl. mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným ze dne 15.12.2020, je prokázáno, že žalovaná smlouvu podepsala elektronicky, úvěr byl na koupi automobilu za kupní cenu 72 998 Kč, přímá platba byla 15 000 Kč, úvěr byl 57 998 Kč, když právní předchůdce žalobce posléze zaplatil žalované na účet obchodníka celkem částku 57 998 Kč (prokázáno z výpisů z účtu č.l. 28) a sdělení banky č.l. 46 (AURES HOLDINGS, a.s.) a zároveň byla doložena kopie občanského průkazu žalované. (prokázáno z kopie občanského průkazu č.l. 50). Smlouva byla uzavřena na částku 57 998 Kč, splatnost na dobu 30 měsíců, úrok 27,01%, RPSN 30,6 %. Z výzvy k okamžitému zesplatnění (nazvané odstoupení od úvěrové smlouvy) č.l. 17 a doručenky k výzvě č.l. 32 je prokázáno, že dluh byl zesplatněn okamžitě, zásilka byla dána k poštovní přepravě 4.12.2023. Z výpisů z účtu č.l. 28 a potvrzení banky č.l. 46 je prokázáno, že úvěr byl čerpán na účet obchodníka ve výši 57 998 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná zaplatila částku 36 440 Kč, žalovaná se nevyjádřila a nesplnila svoje břemeno tvrzení, jinou částku neprokázala. Proto má soud za prokázané splacení této částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy je prokázáno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci.4. K úvěruschopnosti: Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti je prokázáno, že právní předchůdce žalobce vycházel z příjmu 25 000 Kč a výdajů na bydlení 7 500 Kč a byl proveden výpis z registrů SOLUS, insolvenční rjestřík a CRIF. Žalobce nedoložil ani potvrzení o příjmu žalované, ačkoli k tomu byl vyzván. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.5. Závěr o skutkovém stavu je tento: Dne 15.12.2020 prostřednictvím internetových stránek uzavřel právní předchůdce žalobce jako úvěrující se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru na částku 57 998 Kč, splatnost na 30 měsíců, úrok úrok 27,01%, RPSN 30,6 %. Úvěr byl čerpán na účet obchodníka.6. Úvěr byl zesplatněn ihned, výzva byla odeslána 4.12.2023. Žalovaná zaplatila částku 36 440 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci. Žalobce nedoložil ani potvrzení o příjmu žalované k posouzení úvěruschopnosti, právní předchůdce žalobce uvedl příjem 25 000 Kč a výdaje 7 500 Kč a uvedl, že provedl výpis z registru dlužníků.7. Právní jednání účastníků posoudil soud jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a následující občanského zákoníku.8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 30,6%, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 27,01 %).9. Nárok na úrok 30,6 %, (popř. 27,01%) ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 NOZ a 588 občanského zákoníku.10. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v prosinci 2020, tedy v době uzavření smlouvy cca 7,72%,(soudu známo z úřední činnosti ČNB ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca čtyřnásobný, počítáno z ceny úvěru RPSN a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.11. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku.12. Navíc právní předchůdce žalobce nepřezkoumal řádně ani úvěruschopnost: Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Žalobce nedoložil žádné potvrzení o příjmu žalované, nebylo jak přezkoumat, zda má žalovaná skutečně příjem 25 000 Kč, proto žalobce nepřezkoumal řádně úvěruschopnost a smlouva je neplatná i z tohoto důvodu. Poté soud již výdaje nehodnostil.15. Ze všech těchto důvodů soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Žalobce zaslal za žalovanou obchodníkovi bez právního důvodu 57 998 Kč, žalovaná zaplatila 36 400 Kč, žalovaná má žalobci zaplatit 21 558 Kč. Proto soud tuto částku přiznal.18. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníka) K doručení došlo třetí den po odeslání výzvy, a to dle § 573 občanského zákoníku. Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky ode dne následujícího po doručení výzvy.19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., z větší části byla úspěšná žalovaná, žádné náklady jí nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.