17 C 37/2026-96 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě byl žalovanému téhož poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne , datum, na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 72,86 % ročně splácet ve , počet, měsíčních splátkách po 2 581 Kč, splatnost prvé splátky byla stanovena k , datum, . Žalovaný uhradil pouze 15 486 Kč, poslední platba byla uhrazena , datum, , další splátkou se dostal žalovaný do prodlení s úhradou splátek, žalobkyni tak vzniklo v souladu s čl. , číslo, smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru, v daném případě žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s první, sedmou a osmou splátkou. Žalovaná úvěr zesplatnila ke dni 19. 10. 2025, o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobkyně dále nárokovala v souladu s čl. , číslo, smlouvy částku 5 x 200 Kč jakožto náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením za 2 splátky s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení, konkrétně páté a šesté splátky. Žalobkyně dále nárokuje s odkazem na čl. , číslo, smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, neboť bylo dále ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni tuto pokutu. V čl. , číslo, smlouvy bylo rovněž ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně požadovala tedy zaplacení nové dlužné jistiny ve výši 45 986,21 Kč sestávající z částky 38 934,85 Kč, představující částku dlužné původní jistiny a částky 7 051,36 Kč, což představuje úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru; smluvní pokutu v částce 1 497 Kč (3 x 499 Kč), náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 000 Kč (5 x 200 Kč) s příslušenstvím; smluvní pokuty ve výši 5 150,88 Kč (0,1 % denně z částky 45 986,21 Kč od 21. 10. 2025 do dne vyhotovení žaloby, tedy 9. 2. 2026); úrok ve výši 72,86 % ročně z původní dlužné jistiny 38 934,85 Kč od 21. 10. 2025 do 13. 11. 2025 ve výši 1 812,48 Kč, úrok ve výši 11,50 % ročně z částky 38 934,85 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 10. 2025 dosáhne částky 148 665 Kč. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uhradil celkem pouze částku 15 486 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V rámci soudem nařízeného jednání, na které se žádný z účastníků nedostavil, byl z žalobkyní doložených listinných důkazů zjištěn následující skutkový stav. Z návrhu na uzavření smlouvy/ smlouvy o úvěru č. , číslo, má soud za prokázané, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne , datum, . Žalobkyně se zavázala na základě předmětné smlouvy poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, splnění této povinnosti je zřejmé z dokladu o vyplacení úvěru z bankovního účtu žalobkyně na číslo účtu žalovaného, kdy toto číslo se shoduje s žalobkyní poskytnutým výpisem z účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve , počet, měsíčních splátkách po 2 581 Kč. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 123 888 Kč, mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 72,86 % ročně a RPSN činila 102,85 %. Ze smluvních ujednání soud zjistil, že v čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dále bylo zjištěno, že v čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku. V čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy je sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení. V čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy je zakotveno právo žalobkyně k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky o 65 dnů. V čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy byla sjednána pro případ, že po zesplatnění žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Uhrazení částky 15 486 Kč žalovaným nebylo sporné. Z doložených výpisů z účtu, výplatnic je zřejmé, že žalovaný poskytl žalobkyni podklady pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Odeslání předžalobní výzvy je prokázáno z poštovním doručovatelem potvrzeného podacího archu dne 20. 1. 2026.4. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), ovšem smlouvu vyhodnotil jako smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy, tedy absolutně neplatnou. Soud posuzoval věc komplexně a všechna ujednání v dané smlouvě hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedený obchod má. Zabýval se také otázkou, zda lze v daném případě postupovat podle § 576 OZ ve spojení s § 1802 OZ, tedy oddělit případnou neplatnou část ohledně úroku od ostatního ujednání úvěrové smlouvy a následně úrok stanovit ve výši úroku obvyklého, který poskytují banky v místě bydliště dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Po celkovém zhodnocení, které bude uvedeno níže, však dospěl k závěru, že tento postup není na místě, neboť jak již bylo uvedeno výše, uzavřenou úvěrovou smlouvu je nutné hodnotit komplexně a je nutno přihlédnout rovněž k jejímu celému obsahu. Předně je třeba uvést, že úrok byl v daném případě sjednán v pevné výši 78,57 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Podle statistických údajů České národní banky činily v době uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací 1-5 let průměrně necelých 10 %. Jestliže tedy v nyní projednávané věci byl sjednán úrok 72,86 % ročně, dosahuje tento mnohonásobku běžného úroku sjednaného pro úvěry v daném období, ujednání o úroku je proto pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 OZ absolutně neplatné. Skutečnost, že žalobkyně uváděla, že od 91. dne požaduje pouze úrok 11,50 % ročně vzhledem ke konstatované neplatnosti není rozhodná. Dále je třeba uvést, že podstatný přesah úrokové sazby může být sice v některých případech odůvodněn rizikovostí daného obchodu, k rizikovosti však žalobkyně nic netvrdila a dle názoru soudu ani z ničeho nevyplývá. Dále, nelze rovněž opomenout skutečnost, že ve smlouvě byla stanovena RSPN na 102,85 %. Ve smlouvě bylo ujednáno právo žalobkyně pro případ prodlení žalovaného s placením splátek alespoň 65 dnů zesplatnit úvěr, tj. požadovat okamžitou úhradu veškerých nároků, které žalobkyně vůči žalovanému má. V článku , číslo, smlouvy je pro tento případ stanoveno, že dosud neuhrazená jistina ale i neuhrazený úrok, se stává součástí „nové jistiny“ která je jako celek úročena dohodnutou sazbou, přičemž je rovněž ujednáno, že „úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do ,,Nové jistiny úvěru“, celková výše úroku, který je žalobkyně oprávněna požadovat je v témže ustanovení omezen na částku 148 665,60 Kč. Za situace, že pak smlouva byla sjednána navíc adhézním způsobem, kdy žalovaný nemohl reálně vůbec nijak ovlivnit obsah smlouvy, pouze akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně a dále k tomu, že pouze žalovaný byl stižen další sankcí za porušení neplnění splátkové povinnosti, konkrétně smluvní pokutou, která byla navíc stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankc