9 C 40/2026-70 – Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 124 027,91 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalobce uzavřel smlouvu o úvěru a se žalovaným na částku 123 500 Kč.2. Poté vzal žalobce žalobu zpět, s tím, že opomněl započíst platbu 104 589,8 Kč, ze dne 24.8.2025 (placeno před podáním žaloby) Po zpětvzetí byla předmětem žaloby pouze částka 22 261,11 Kč s procentním úrokem a úrokem z prodlení, která měla být tvořena pouze jistinou.3. Žalovaná byla úvěruschopná, její příjem byl 52 032 Kč, což banka zkontrolovala výpisem z účtu. Výdaje na bydlení spořitelna stanovila na 13 046Kč, celkové splátky byly 26 350 Kč. Žalované tedy zbyla částka 25 682 Kč.4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily. Soud byl oprávněn tak rozhodnout, když k částečnému zamítnutí došlo výhradně pro právní posouzení.5. Nejprve soud řízení zastavil v punktu 101 766,80 Kč a příslušenstvím, a to pro zpětvzetí dle § 96 odst. 2,3 o.s.ř. Po částečném zpětvzetí byl předmět řízení jistina 22 261,11 Kč a příslušenství.6. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o poskytnutí úvěru č.l. 19 je prokázáno, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne 25.3.2024 uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 123 500 Kč s úrokem 13,99 % ročně, se splatností 20.2.2032. Dále je ve smlouvě sjednáno pojistné, které může být měněno, odvíjí se od výše splátky a ke dni smlouvy je 246 Kč měsíčně. Úvěr byl sjednán na konsolidaci úvěru ve výši 73 500 Kč u COFIDIS, s.r.o. Obsahem smlouvy je, že úrok z úvěru se připisuje k jistině. Ve smlouvě není sjednána smluvní pokuta za upomínku ani za náklady spojené s prodlením v konkrétní výši, pouze obecně a je zde odkaz Ceník. Z Ceníku č.l. 66 je prokázáno, že jeho obsahem jsou náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dnů prodlení, a 900 Kč vždy ke 40 a 70 . dni prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu , právnická osoba, č.l. 26 je prokázáno, že úvěr byl čerpán ve výši 123 500 Kč.7. Z dopisu č.l. 29 je prokázáno, že úvěr byl zesplatněn ke dni 5.3.2025. Zásilka (dopis o zesplatnění) byla dána k poštovní přepravě 10.3.2025, což je prokázáno z poštaonline.cz č.l. 29. Soud hodnotil zesplatňovací dopis tak, že k doručení došlo tři pracovní dny po odeslání, tj. 13.2025. K zesplatnění nemohlo dojít dne 5.3.2025, když k němu mohlo dojít až po oznámení zesplatnění žalované.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č.l.33 včetně přílohy k ní, oznámení o postoupení č.l. 32 a podacího lístku č.l.32 je prokázáno, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . postoupil pohledávku za žalovanou firmě DBS správa úvěrů, s.r.o. Z oznámení o postoupení č.l. 12 a podacího archu č.l. 12 je prokázáno, že DBS správa úvěrů, s.r.o. oznamuje žalované, že postoupila pohledávku žalobci.9. Z historického výpisu č.l. 30, nazvaného Podklady pre súdne konanie, je prokázáno, že je prokázáno, že banka připsala k jistině náklady spojené s prodlením 2x900 Kč, a to za 12/2024 a 1/2025. Z historického výpisu je dále prokázáno, že Žalovaná uhradila částku 104 489,8 Kč dne 28.4.2025.10. K úvěruschopnosti: Z výpisu z účtu č.l.23-25 je prokázáno, že příjem žalované byl za 11/2023-2/2024 v průměru 2 394 Eur, tedy při tehdejším kursu (průměr únor 2024) 25,2 Kč za Euro měla žalovaná příjem 60 329 Kč.11. Z posouzení úvěruschopnosti č.l. 57 je prokázáno, že banka uvedla příjem žalovaného 52 032 Kč. Banka píše, že bylo zkontrolováno potvrzení o příjmu, jednalo se zřejmě o jiné období, než dle výpisu z účtu dle nějž byl příjem 2 394 EUR, (60 329 Kč, tedy více). Soud uvěřil výpisu z účtu. Z posouzení úvěruschopnosti je dále prokázáno, že žalovaná má celkové měsíční splátky pro sedm dalších úvěrů a pro nový úvěr celkem 26 350 Kč. Soud tyto listiny hodnotil a dospěl k závěru, že je žalovaná ještě úvěruschopná, ačkoli na samé hranici toho, kdy úvěr bude ještě poskytnut. I pokud by byl započten průměrný příjem žalované je 60 329 minus splátky 26 350 Kč (včetně nového úvěru), žalované zbývá 33 979 Kč na život včetně nájemného. Banka uvedla částku, která zbývá na živobytí nižší (25 682 Kč), když vycházela z jiných příjmů za jiné období.12. Žalovaná úvěruschopná je. Z dalších z listin soud nezjistil rozhodné skutečnosti.13. Závěr o skutkovém stavu je tento: Právní předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne 25.3.2024 uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 123 500 Kč s úrokem 13,99 % ročně, se splatností 20.2.2032. Dále je ve smlouvě sjednáno pojistné, které může být měněno, odvíjí se od výše splátky a ke dni smlouvy je 246 Kč měsíčně. Úvěr byl sjednán na konsolidaci úvěru ve výši 73 500 Kč u COFIDIS, s.r.o. Obsahem smlouvy je, že úrok z úvěru se připisuje k jistině. Ve smlouvě není sjednána smluvní pokuta za upomínku, ani za náklady spojené s prodlením v konkrétní výši, pouze obecně a je zde odkaz Ceník.14. Dle Ceníku jsou náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dnů prodlení, a 900 Kč vždy ke 40 a 70 . dni prodlení. Úvěr byl čerpán ve výši 123 500 Kč. Úvěr byl zesplatněn 13.3.2025. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . postoupil pohledávku za žalovanou firmě DBS správa úvěrů, s.r.o. Firma DBS správa úvěrů s.r.o. postoupila pohledávku za žalovanou žalobci.15. Součástí jistiny je úrok a náklady spojené s prodlením 2x900 Kč ( za 12/2024 a 1/2025). Žalovaná uhradila částku 104 489,8 Kč dne 28.4.2025.16. Při posouzení úvěruschopnosti banka vycházela z příjmu 52 032 Kč, avšak příjem žalované byl vyšší, v částce 60 329 Kč. Výdaje žalované na úvěry byly i se splátkou nového úvěru celkem 26 350 Kč. Žalovaná měla tedy příjmy 60 329 Kč a po odečtení úvěrových splátek mu zbylo k uhrazení nákladů na živobytí včetně bydlení 33 979 Kč. Ačkoli výpis z běžného účtu žalobce nedoložil, žalované zbývá dostatek financí k hrazení běžných výdajů.17. Smlouvu mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Z této smlouvy se úvěrovaný, tedy žalovaná zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Žalovaná z poskytnutého úvěru dlužila na jistině 20 461,11 Kč, když úrok přirostl k jistině. Proto soud tuto částku přiznal. Žalobce do jistiny započetl i poplatky 2x900 Kč za náklady spojené s prodlením, tuto částku soud od jistiny odečetl a nepřiznal, jak bude níže stanoveno. Požadováno po zpětvzetí tedy bylo 22 261,11 Kč, odečteno 1 800 Kč (2x900 Kč za náklady spojené s prodlením). Soud tedy přiznal na jistině částku 20 4561,11 Kč. Dle stejného ustanovení přiznal soud i úrok v procentní výši do budoucna. Soud upravil (snížil) úrokovou sazbu podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. na výši úroku z prodlení po 90 dnech od zesplatnění.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Soud posoudil úvěruschopnost žalované když v době žádosti o úvěru byl její příjem 60 329 Kč. Výdaje žalované na všechny úvěry byly i se splátkou nového úvěru celkem 26 350 Kč. Žalovaná měla tedy příjmy 60 329 Kč a po odečtení úvěrových splátek jí zbylo k uhrazení nákladů na živobytí včetně bydlení 33 979 Kč, tedy dostatečná částka k uhrazení životních nákladů. Žalovaná je tedy úvěruschopná.21. Soud dále přiznal úrok z prodlení dle § 1970 nového občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v procentní výši a to pouze ode dne následujícího od zesplatnění.22. Soud sjednání smluvní pokuty 2x 900 Kč za prodlení posoudil jako právní jednání, ke kterému se nepřihlíží a tuto částku zamítl, a to dle § 1813 a 1814 občanského zákoníku a §