7 C 142/2019-495 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala převodu pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. Stradov u [obec], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] s odkazem na nárok oprávněné osoby podle § 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP). V průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět ohledně pozemků uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud řízení se souhlasem žalované zastavil podle § 92 odst. 1, 2 o. s. ř. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] žalobu změnila tak, aby jí byl převeden pozemek oddělený geometrickým plánem, který tvoří přílohou tohoto rozhodnutí, dle výroku I. výroku rozsudku. Soud změnu žaloby připustil podle § 95 o. s. ř. Nárok na nahrazení projevu vůle a aktivní legitimaci odvozuje od [jméno] [příjmení], která jí převedla svůj restituční nárok dne [datum]. Restituční nárok vyplývá z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. město Prahu čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. město Prahu čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] a rozhodnutí Pozemkového úřadu hl. města Prahy čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], kterými její právní předchůdkyní nebyly vydány odňaté nemovitosti v lokalitách [část obce] a [část obce]. Žalovaná její restituční nárok plynoucí z výše uvedených rozhodnutí vyčíslila částkou [částka], který ke dni podání žaloby eviduje jako nevypořádaný. Žalobkyně s takto stanovenou výší restitučního nároku nesouhlasila a žádala o revizi ocenění pozemků, které jí nebyly vydány. Žalovaná nezohlednila, že pozemky nevydané rozhodnutím čj. PÚ [číslo] přešly do vlastnictví státu rozhodnutím odboru pro výstavbu ONV-Jih čj. Výst. [číslo] ze dne [datum]. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že nevydané pozemky byly nově zaměřeny a rozděleny vzhledem k jejich skutečnému použití (hlediště, pokladny, stáje a dráha dostihového závodiště), když z polohy pozemků v areálu závodiště je zřejmé, že všechny nevydané pozemky byly ve větší či menší míře dotčeny stávajícím zařízením závodiště, parc. [číslo] v jihovýchodní části areálu navíc předmětem výstavby hospodářské části na základě 11. a 7. stavebního obvodu. Pozemky nevydané rozhodnutím čj. PÚ [číslo] přešly do vlastnictví státu [datum] (pozemek PK [anonymizováno] dne [datum]) Tyto pozemky byly územně plánovací dokumentací platnou ke dni jejich přechodu vymezeny pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady, tedy jednalo se o pozemky určené k zástavbě. V případě rozhodnutí čj. PÚ [číslo] přešly do vlastnictví státu kupními smlouvami ze dne [datum] (kupujícím byl čs. stát – VHMP-výstavba sídlišť) pro výstavbu 24 bytových jednotek [anonymizována dvě slova]. I tyto pozemky byly územně plánovací dokumentací platnou ke dni jejich přechodu na stát vymezeny pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady, tedy opět o pozemku určené k zástavbě. Žalovaná pozemky ocenila jako pozemky zemědělské a nikoliv jako pozemky určené k zástavbě. Za daného stavu si žalobkyně nechala vypracovat posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] – [číslo] ze dne [datum], který pozemky nevydané rozhodnutím čj. PÚ [číslo] ocenil částkou [částka] (podíl žalobkyně činí [částka]), rozhodnutím čj. PÚ [číslo] částkou 487 500 (podíl žalobkyně [částka]), rozhodnutím čj. PÚ [číslo] částkou [částka] (podíl žalobkyně [částka]) a rozhodnutím čj. PÚ [číslo] částkou [částka] (podíl žalobkyně [částka]). Restituční nárok žalobkyně činí jednu třetinu celkového nároku, tedy [částka]. Žalovaná postupovala při uspokojování nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po více než 25 letech není její restituční nárok zcela vypořádán. Tato doba je zjevně nepřiměřeně dlouhá a svědčí o svévoli a liknavosti žalované bez dalšího. Po skončení řízení u pozemkového úřadu žalobkyně pravidelně sledovala a účastnila se veřejných nabídek pozemků. Do těchto nabídek nejsou a v naprosté většině případů nebyly zařazovány takové pozemky, které by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobkyně. Za celý rok 2013 byla zveřejněna pouze jedna veřejná nabídka dle ZoP, v letech 2014 – 2017 se jednalo o čtyři veřejné nabídky ročně. Postup žalované vykazuje znaky svévole a je porušením ústavních principů rovnosti a právního státu. Žalobkyni nikdy nebyl nabídnut náhradní pozemek odpovídající pozemkům nevydaným a žalovaná žádné takové vhodné pozemky dosud ani neoznačila. Rovněž lze znak liknavosti a svévole shledat i v nesprávném ocenění restitučního nároku žalovanou, čímž bylo žalobkyni znemožněno účastnit se plnohodnotným způsobem veřejných nabídek vzhledem ke spornému určení výše a de facto existenci nároku, kdy žalovaná eviduje nárok žalobkyně v několikanásobně nižší hodnotě. Žalobkyně prokázala charakter původních pozemků i důvody, pro které byly tyto pozemky právním předchůdcům žalobkyně odejmuty, přesto žalovaná nadále odmítá uznat, že by měly být původní pozemky oceněny jako pozemky určené pro výstavbu. Na tomto závěru setrvává i přes řízení, která byla vedena před dalšími soudy České republiky (ohledně nároků ze stejných rozhodnutích), přičemž v neposlední řadě rozhodoval i Nejvyšší soud České republiky (např. sp zn.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), který odmítl dovolání žalované. Žalovaná vědomě postupuje v přímém rozporu s četnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, který dospěl k závěru, že za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu, přestože byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, pokud byly vykoupeny za účelem výstavby. Dosud neuspokojená část restitučního nároku v případě žalobkyně činí [částka]. Po částečných zpětvzetí jsou předmětem řízení následující pozemky. Parc. [číslo] v k. ú. Stradov u [obec] je vedena jako orná půda. Námitka žalované o její nevydatelnosti s ohledem na existenci elektrického vedení je vyřešena tím, že se jedná o technickou infrastrukturu podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zák. [číslo], o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen SPÚ), což představuje výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků. Ani skutečnost, že obec požádala o bezúplatný převod pozemku dne [datum], nepředstavuje zákonnou ani judikaturní překážku převoditelnosti. Jak už bylo judikováno, vzniká žádostí o bezplatný převod pozemku nárok majetkoprávní povahy, který podléhá promlčení a v daném případě je promlčen. Ohledně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaná nenamítala žádnou překážku převoditelnosti. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaná namítala, že obklopuje pozemek parc. [číslo] avšak tato skutečnost rovněž nepředstavuje žádnou překážku v převoditelnosti. Žalovaná sama ve veřejných nabídkách nabízí pozemky, které nemají přístup z veřejné cesty, samy jsou cele obklopeny nebo jsou jedinou přístupovou cestou k dalším pozemkům. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byla geometrickým plánem [číslo] oddělena část pozemku, kam zasahuje veřejně prospěšná stavba a nově vymezený pozemek je prost veškerých překážek k převodu a je vhodný k vydání. Žalobkyně ohledně nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] uvedla, že se s těmito závěry neztotožňuje, neboť se zcela obsahově vymyká dosavadní ustálené rozhodovací praxe obecných soudů a Nejvyššího soudu ČR, která ačkoliv se jedná o praxi dlouhodobě zastávanou, nebyla dosud Ústavním soudem ČR nikterak kritizována. Toto rozhodnutí se zabývá posouzením individuálních skutkových okolností, které nelze paušálně vztáhnout na všechna restituční řízení. 2. Žalovaná nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Podle jejího názoru je nárok žalobkyně promlčen. Od právní moci rozhodnutí o nevydání pozemků právní předchůdkyni žalobkyně, kterým jí vznikl restituční nárok na náhradu za nevydané pozemky, začala plynout obecná tříletá promlčecí lhůta nejen k uplatnění restitučního nároku žalobkyně, ale i k případnému rozporování jeho výše. Rozhodným dnem pro počátek běhu promlčecí doby je den vydání rozhodnutí, kterým právní předchůdkyni žalobkyně vznikl restituční nárok na vydání náhradních pozemků, tj. v daném případě [datum], resp. [datum], [datum] a [datum], když od tohoto data mohla právní předchůdkyně žalobkyně své právo vykonat, příp. se pro něj domáhat soudní ochrany. Daná žaloba byla tedy podána po uplynutí obecné promlčecí lhůty podle § 101 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ohledně tvrzení její liknavosti žalovaná prokázala, že v souladu se ZoP pořádá veřejné nabídky, v jejímž rámci mohou oprávněné osoby svůj restituční nárok uspokojit a získat náhradní pozemky. Žalova