Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 10 530 Kč s příslušenstvím představující příspěvek nepojištěných osob za provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti dle zákona č. 30/2024 Sb., jehož provozovatelem byl v předmětném období žalovaný.2. Dne 20. 7. 2026 vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 10 530 Kč zpět s odůvodněním, že žalovaný tuto částku po podání žaloby, dne 26. 5. 2026, uhradila a žalobkyně ji tak započetla na úhradu jistiny. Současně upravila petit, kdy požadovala zastavit řízení co do částky 10 530 Kč, uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 230 Kč od 12. 2. 2026 do 26. 5. 2026, který zkapitalizovala na částku ve výši 335 Kč, a dále požadovala náhradu nákladů řízení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.5. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:6. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, RZ , SPZ, provozoval uvedené vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 23. 7. 2025 do 9. 11. 2025, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 10 230 Kč (za 110 dní po 93 Kč). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku. Marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě vznikl žalobkyni rovněž nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.7. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.8. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.10. Dle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.11. Dle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.12. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval podle § 96 odst. 1 až 4 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž byl třeba souhlas žalovaného, jelikož ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání.13. Porušením povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti vznikla žalovanému za dobu, kdy nebyl automobil RZ , SPZ, pojištěn, povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 10 230 Kč. Žalobkyně žalovaného nejprve vyzvala k úhradě příspěvku, žalobkyni proto dále vznikl nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný po podání žaloby uhradila částku 10 530 Kč, předmětem řízení tak zůstaly jen zákonné úroky z prodlení z částky 10 230 Kč za dobu od 12. 2. 2026 do 26. 5. 2026, a to ve výši 335 Kč.14. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Jelikož žalobkyně vzala svůj návrh co do žalované částky 10 530 Kč zpět z důvodu jejího zaplacení žalovaným, je žalovaný povinen hradit náklady řízení. Pokud jde o zbývající předmět řízení, tedy nárok na úrok z prodlení, měla žalobkyně plný úspěch. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů. Ta je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh na vydání EPR), a to dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále 3 tzv. režijními paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou odpovídající 21 % DPH ve výši 315 Kč, jelikož zástupkyně žalobkyně je plátkyní této daně. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy do tří dnů od právní moci rozsudku.