5 C 44/2026-104 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 26. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 62 872,884 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 11. 2019, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . Na základě této smlouvy dluží žalovaný žalobkyni částku 62 872,84 Kč s příslušenstvím.2. Platební rozkaz: Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR , č. účtu, -18 ze dne 29. 12. 2025.3. Předžalobní výzva: Před podáním žaloby byla žalovanému řádně odeslána předžalobní výzva, a to dne 9. 10. 2025.4. Rozhodování bez nařízení jednání: Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.5. Skutková zjištění soudu: Žalobkyně v řízení prokázala předloženými listinnými důkazy, a to zejména smlouvou o úvěru, platební historií, výpisy z účtu, sazebníkem poplatků, předžalobní výzvou včetně podacího archu, oznámením o zesplatnění úvěru, žádostí o úvěr a předsmluvními informacemi a dále oznámením o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 28. 11. 2019, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 311 000 Kč. Úvěr byl zcela vyčerpán, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu. Úvěr byl úročen úrokem z úvěru ve výši 14,70 % ročně z dlužné jistiny. Žalovaný průběžně úvěr splácel, když splatil 257 440,74 Kč. Dle tvrzení žalobkyně zůstala neuhrazená částka 53 559,26 Kč na jistině. Úvěr byl prohlášen za splatný 28. 5. 2025. Žalovaná částka podle tvrzení žalobkyně se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 53 559,26 Kč, poplatků ve výši 4 136,60 Kč (3x předžalobní upomínka po 800 Kč, sjednané pojištění za období od února 2025 do května 2025 v celkové výši 2 192 Kč, poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč), když na tyto poplatky bylo uhrazeno 755,40 Kč, zbývá doplatit 4 136,60 Kč. Úrok z úvěru do 23. 9. 2025 ve výši 12 % ročně vyčíslila žalobkyně na částku 2 970,10 Kč, úrok z prodlení do 23. 9. 2025 ve výši 12 % ročně vyčíslila žalobkyně na částku 2 206,88 Kč. Žalobkyně dále žádá za následující období od 24. 9. 2025 z dlužné jistiny 53 559,26 Kč, úrok z úvěru ve výši 12 % ročně do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 55 503,86 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení.6. Zkoumání úvěruschopnosti: Soud po seznámení se s listinnými důkazy vyzval žalobkyni, aby předložila a označila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalovaného za období před poskytnutím úvěru, posouzení závazků žalovaného a jejich plnění, posouzení celkové majetkové situace žalovaného. Žalobkyně na výzvu soudu úvěruschopnost a její zkoumání řádným způsobem prokázala, když zkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Zkoumala jeho zatíženost podle výsledku kontroly BRKI, NRKI, když zjistila , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč při měsíčních splátkách 400 Kč s dlužnou částkou 0 Kč a , Anonymizováno, , Anonymizováno, úvěr ve výši 138 316,06 Kč při měsíčních splátkách 2 634,06 Kč. Vycházela také z toho, že žalovaný je rozvedený, nemá žádné vyživovací povinnosti. Příjmy žalovaného pocházely ze zaměstnání u společnosti , Anonymizováno, s.r.o. ve výši 23 221 Kč měsíčně. Za této situace dospěla žalobkyně k závěru, že je možné poskytnout žalovanému úvěr ve výši 311 000 Kč, kdy by jako přípustné byly splátky 5 527,16 Kč měsíčně. Žalobkyně vyhodnocovala náklady žalovaného prostřednictvím matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti, soud při tom dospěl k závěru, že žalobkyně příjmy i výdaje úvěrovaného posoudila v potřebném rozsahu, když náklady úvěrovaného zvýšila podle matematického modelu, a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud při posuzování zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel i z rozhodnutí nejvyššího soudu č. j. 33 ICdo 27/2021, dle něhož „Při posuzování úvěruschopnosti dlužnice (spotřebitelky) postupovala žalobkyně (úvěrující) s odbornou péčí, nespokojila se jen s údaji, které úvěrovaná elektronicky vyplnila do žádosti o poskytnutí úvěru, ale jejich správnost si ověřila z vlastních i externích databází. Příjmy i výdaje posuzované posoudila v potřebném rozsahu, vycházela – mimo jiné – i z údajů běžného účtu, který pro dlužnici vedla. Náklady dlužnice zvýšila podle svého ekonomického modelu a dospěla k tomu, že by měla být schopna poskytnutý úvěr splácet.“. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. To, že žalovaný byl schopen úvěr splácet prokazuje i skutečnost, že žalovaný v podstatě 6 let úvěr řásně splácel. Podle výpisu z úvěrového účtu na poskytnutou jistinu 311 000 Kč žalovaný uhradil celkem 257 440,74 Kč.7. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu úvěru poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. žalovanému dne 28. 11. 2019, č. smlouvy o úvěru , Anonymizováno, částku 62 872,84 Kč, která je složena z nezaplacené jistiny ve výši 53 559,26 Kč, poplatků ve výši 4 136,60 Kč (3x za předžalobní upomínku, sjednané pojištění ve výši 2 192 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč), z částky 2 970,10 Kč představující úrok z úvěru do 23. 9. 2025 ve výši 12 % ročně, když žalobkyně žádala takto snížený úrok z úvěru v souladu v § 122/4 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále má žalobkyně nárok na částku 2 206,88 Kč představující úrok z prodlení za období do 23. 9. 2025 ve výši 12 % ročně. Žalobkyně má právo i na úrok z úvěru z částky 53 559,26 Kč nezaplacené jistiny od 24. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně. Má nárok i na zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 695,86 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, smlouva o úvěru je proto platná.8. Právní posouzení: Po právní stránce soud vychází z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.11. Podle § 87 odst. 2 téhož ustanovení „Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a