Okresní soud v Českém Krumlově 9 C 92/2026-40 – Smlouva darovací

Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 24. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno a vypořádáno podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Navrhla, aby tyto byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s povinností zaplatit žalovanému na vypořádací podíl částku 670 426 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovité věci, a to budovy , adresa, , rodinný dům, postavené na pozemku St. p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Podíl strany žalované činí ideální jednu osminu (1/8) a strany žalobkyně činí ideálních sedm osmin (7/8) k celku (dále jen „nemovitost“). Podíl ve výši 7/8 nabyla žalobkyně na základě dědictví po matce a dále na základě smlouvy darovací od otce a od sestry. Žalovaný nabyl podíl ve výši 1/8 na základě dědictví po matce. Žalovaný nemovitosti dlouhodobě neužívá, nezdržuje se zde a s žalobkyní není v žádném kontaktu. Na podílu žalovaného na nemovitosti váznou exekuce a dále zástavní právo soudcovské. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je pro žalobce i další členy nekontaktní a s ohledem na práva třetích osob váznoucích na nemovité věci, není možno spoluvlastnictví vypořádat dohodou. Žalovaný se nezajímá o faktický ani právní stav nemovité věci. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, aby zjistila obvyklou cenu nemovité věci a je připravena vyplatit žalovanému 1/8 této ceny představující náhradu za jeho podíl na nemovité věci. Rozdělení předmětné nemovité věci není možné, tzn. realizovatelné a na vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti se obě strany z důvodů výše uvedených nemohou dohodnout. Za tohoto stavu je tedy nutné, aby soud přikázal nemovitou věc za náhradu jedné straně tohoto sporu. Žalobkyně zastává názor, že je to právě ona, které by měla být věc přikázána do vlastnictví za náhradu, a to z následujících důvodů. Žalobkyně předmětnou věc užívá a má zájem a užívat i nadále pro potřebu bydlení svou i své rodiny. Žalobkyně se zajímá o právní i faktický stav nemovité věci, o věc se osobně stará a nemovitost udržují. Žalovaný má minoritní podíl na nemovité věci, nezdržuje se zde, věc neužívá a ani neudržuje. Žalobkyně má zajištěno financování ceny za podíl žalovaného na nemovité věci pomocí úvěru. Co se týče výše přiměřené náhrady, žalobkyně navrhuje částku ve výši 670 462 Kč, když vychází z ceny obvyklé stanovené znaleckým posudkem č. , č. účtu, , právnická osoba, Žalobkyně vyzvala žalovaného k mimosoudnímu vyřešení věci. Žalovaný si výzvu nepřevzal. Pro žalobkyni je žalovaný nekontaktní.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Existenci spoluvlastnictví, jak je tvrzena žalobkyní a výše podílu prokazuje výpis z katastru nemovitostí zapsaný Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, . Cena nemovitostí je prokázána znaleckým posudkem číslo , č. účtu, , právnická osoba, přičemž celková obvyklá cena byla stanovena na celkem 5 363 693 Kč.4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovité věci, a to budovy , adresa, , rodinný dům, postavené na pozemku St. p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Podíl strany žalované činí ideální jednu osminu (1/8) a strany žalobkyně činí ideálních sedm osmin (7/8) k celku.5. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Předmětem tohoto řízení jsou nemovitosti, které nelze rozdělit. S ohledem na výši podílů a samotné uspořádání nemovitosti by to bylo možné pouze s mimořádnými náklady, především v souvislosti s oddělením odpadu, vody a zajištěním samostatných vchodů. Proto soud postupuje podle § 1147 věta prvá občanského zákoníku, podle něhož Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. Té vznikla povinnost zaplatit žalovanému náhradu ve výši 670 462 Kč, která vychází z ceny stanovené znaleckým posudkem číslo , č. účtu, , právnická osoba6. Výrok o náhradě nákladového řízení vychází z § 150 občanského soudního řádu, podle něhož Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví může podat kterýkoliv ze spoluvlastníků, a to je onen důvod zvláštního zřetele hodný. Žalobkyně se navíc práva na náhradu nákladů řízení vzdala.7. Lhůta k plnění byla stanovena s přihlédnutím na skutečnost, že žalobkyně bude na vyplacení podílu finanční prostředky pomocí úvěru, jehož výplatu nelze zajistit v zákonem obvykle stanovené lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř.