12 C 346/2021-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání částky 35 897,87 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21.11.2018 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 41 017 Kč, což je v hotovosti vyplacená zápůjčka 22 000 Kč a poplatek 19 017 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 3 935 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8 596 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení 6 486 Kč. Žalovaný se zavázal 41 017 Kč uhradit v 60 splátkách po 684 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 2 800 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 20 316,94 Kč na jistině a 15 580,93 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 20 316,94 Kč (nesplacený zůstatek zápůjčky) od 24. 12. 2018 do 18. 12. 2020 ve výši 3 687,52 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 20 316,94 Kč za období od 16. 1. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 5 531,85 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst.3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce [číslo] že byla uzavřena dne 21. 11. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 22 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku ještě poplatek 19 017 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako„ součet následujících kalkulačních položek“: úrok 3 935 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8 596 Kč a částka za vedení účtu a komfortní splácení 6 486 Kč. Celkovou částku 41 017 Kč měl žalovaný splácet v 60 splátkách po 684 Kč týdně počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 22 000 Kč byla předána v hotovosti. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednána úroková sazba ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 45 pod položkou číslo 3922) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 28. 6. 2021 s poštovním podacím lístkem. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 5 119,13 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá mu doplatit (po postoupení pohledávky žalobci) zápůjčku částkou 16 880,87 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. 7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 16 880,87 Kč zákonné úroky z prodlení, a to od 17. 1. 2019 do 18.12.2020 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 5 119,13 Kč dostal uplynutím lhůty pro zaplacení 8. sjednané splátky, tedy dnem 17. 1. 2019 (žalovaný zaplatil necelých 8 sjednaných týdenních splátek). Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Z částky 16 880,87 Kč za období od 17. 1. 2019 do 18. 12. 2020 se jedná o 2 922,01 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení od 24. 12. 2018 do 18. 12. 2020 ve výši 765,51 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 20 316,94 Kč a již od 24. 12. 2018. S úhradou této částky žalovaný od 24. 12. 2018 v prodlení nebyl, jak bylo uvedeno shora v odůvodnění počátku prodlení a jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání zákonných úroků z prodlení z částky 3 436,07 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou a soudem přiznanou částkou jistiny zápůjčky) od 19. 12. 2020 do zaplacení. 8. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 16 880,87 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 16. 1. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Za období od 16. 1. 2020 do 18. 12. 2020 se jedná o 4 533,32 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání smluvních úroků od 16. 1. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 998,53 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 20 316,94 Kč a tuto částku žalovaný v uvedeném období již žalobci nedlužil. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání smluvních úroků z částky 3 436,07 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 9. Pokud se týká částky 19 017 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek“ s rozpisem částek, kterými je tvořen, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 86% z částky zápůjčky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Částka 3 935 Kč je uvedena jako úrok, který však je zároveň ve smlouvě sjednán sazbou 29 % ročně. Zahrnutí dalšího úroku pod tzv. poplatek je tak dle soudu zavádějící ve vztahu ke skutečné výši úroků ze zápůjčky. Také 8 596 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a 6 486 Kč za vedení účtu a komfortní splácení představují neadekvátní navýšení částky, kterou má vydlužitel v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zapůjčiteli zaplatit. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ve výši 5 119,13 Kč ani částečně na tento poplatek. 10. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, žalovaný měl úspěch převažující, měl by tedy ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.