48 C 156/2019-72 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 474,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 285,25 Kč od 21. 7. 2016 do zaplacení a z částky 4 189,10 Kč od 27. 8. 2016 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně požaduje po žalovaném nájemné a provozní náklady za měsíc červenec 2016 a část srpna 2016, konkrétně do 16. 8. 2019 z důvodu ukončení nájemního vztahu. 2. Žalovaný namítl, že žalobkyni nárok na nájemné nevzniknul, neboť smlouva o nájmu zanikla již k 1. 7. 2016 pro nemožnost plnění, kdy žalobkyně přestala od žalovaného v rozporu se smlouvou z [datum] o zajištění odběru obědů, odebírat obědy, kdy tuto skutečnost žalobkyni oznámil a předal jí rovněž výzvu k převzetí prostor již dne 4. 7. 2016. Ačkoli žalobkyně na tuto výzvu reagovala sdělením ze dne 20. 7. 2016, kde souhlasí s ukončením pronájmu ke dni 31. 7. 2016, inventář si převzala až 16. 8. 2016, ačkoli měl žalovaný prostory od konce prvního týdne v červenci připravené k předání a nevyužíval je, a v důsledku protiprávního jednání žalobkyně ani užívat nemohl. Výpověď ze smlouvy o odběru obědů obdržel 1. 7. 2016, ke stejnému datu přestala žalobkyně odebírat obědy, tedy aniž by byla dodržena výpovědní doba. Žalovaný již ke 4. 7. 2016 na základě jednání žalobkyně ukončil podnikání a od 12. 7. 2016 byl veden na úřadu práce. 3. V replice žalobkyně uvedla, že smlouva o pronájmu nebytových prostor a smlouva o odběru obědů nebyly nijak provázány, o čemž svědčí rozdílná výpovědní doba. Původně směrovala obě výpovědi tak, aby skončila smluvní vztah s žalovaným k 1. 7. 2016, na žádost žalovaného však souhlasila s prodloužením výpovědi z nájmu o 3 měsíce, následně mu opět vyhověla, když žádal 4. 7. 2016 o zkrácení výpovědní doby, navrhla mu dopisem z 20. 7. 2016 výpověď k 31. 7. 2016. Žalovaný však neposkytl součinnost, k předání tak došlo až 16. 8. 2016. Žalovaný dodával obědy i jiným subjektům, v prostorech podnikal i po 1. 7. 2016, proto má žalobkyně nárok na nájem a služby spojené s nájmem k tomuto datu. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný již nejméně od dubna 2016 byl seznámen se skutečností, že žalobkyně chce kuchyň od července 2016 provozovat ve vlastní režii, protože se neúspěšně přihlásil do výběrového řízení na zaměstnanecká místa, kdy se ukončení obou smluv bránil. Žalobkyni mohl po 4. 7. 2016 kdykoli předat klíče, již od července 2016 zaměstnávala kuchyňské síly, které nemohly vykonávat svou práci. 4. Na jednání žalobkyně uvedla, že neví, kdo navrhl rozdílnou výpovědní dobu pro smlouvu o odběru obědů. Žalovaný upřesnil, že nežádal o prodloužení výpovědní doby na 6 měsíců, pouze žalobkyni upozornil, že výpovědní doba je v rozporu se zákonem, když v té době netušil, že účel nájmu bude zmařen. Rozdílnou výpovědní dobu pro smlouvu o odběru obědů navrhla žalobkyně, žalovaný ji akceptoval. Poté co přestaly být obědy odebírány, ukončil podnikání a během týdne připravil prostory pro předání, na jejich dalším využívání neměl zájem. Pro jiné subjekty či strávníky obědy nevařil, část obědů byla pro obyvatele penzionu (cca 20-30 obědů), část byla distribuována rozvážkovou službou žalobkyně (cca 150 obědů). Dále uvedl, že není pravda, že se 31. 7. 2016 nedostavil k předání prostor, byl na místě každý den. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum], ve znění dodatků ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o pronájmu nebytových prostor za účelem zřízení a provozování stravování pro obyvatele Penzionu s pečovatelskou službou, [adresa], uživatele pečovatelské služby, příspěvkové organizace, a ostatních strávníků dle uzavřených smluv, od 1. 4. 2007 na dobu neurčitou za částku (ve znění dodatků 1-4 k 1. 10. 2014) 27 423 Kč ročně placenou měsíčně spolu s provozními náklady sestávajícími z měsíčních záloh 1 600 Kč na studenou vodu, 2 200 Kč za vodu pro TV, 2 200 Kč za otop (TUV, plyn) a paušálu 93 Kč za telefon, kdy provozní náklady je pronajímatel povinen vyúčtovat dle skutečných nákladů a provést vyrovnání přeplatků a nedoplatků do 31. 5. od skončení zúčtovacího období. Od 1. 4. 2007 do 1. 10. 2014 bylo součástí této smlouvy i ujednání o maximální ceně za jeden oběd. Výpovědní doba byla dohodnuta na 3 měsíce. Bylo dohodnuto, že nájemce bude udržovat početní stav vybavení nádobím, v případě ukončení činnosti chybějící počet doplní. Součástí smlouvy byly i přílohy obsahující plochu pronajatých místností, zařízení a vybavení prostor a soupis nádobí. Ze smlouvy o odběru obědů ze dne [datum] soud zjistil, že si žalobkyně a žalovaný sjednali podrobné podmínky zajištění odběru stravy pro potřeby pečovatelské služby, a to konkrétní termín objednávky stravy pro každý den, způsob odběru stravy do termojídlonosičů, ceny a způsobu úhrady stravy a výpovědní lhůty 14 dnů od doručení výpovědi. Z výpovědi z 24. 3. 2016 soud zjistil, že žalobkyně zaslala a doručila žalovanému výpověď z nájmu v březnu 2016. Žalovaný na tuto výpověď reagoval dopisem dne 26. 5. 2016 tak, že sdělil žalobkyni nesouhlas s výpovědní dobou, kdy dle jeho názoru je výpovědní doba šestiměsíční. Dopisem z 15. 6. 2016 dala žalobkyně žalovanému výpověď ze smlouvy o zajištění odběru obědů z 27. 12. 2013, kdy z podací knihy žalobkyně bylo zjištěno, že písemnost byla odeslána 15. 6. 2016. Zároveň žalobkyně 6. 6. 2016 uzavřela smlouvu o zajištění odběru stravy od 1. 7. 2016 s jiným subjektem. Dne 23. 6. 2016 sdělila žalobkyně žalovanému, že respektuje u smlouvy o pronájmu šestiměsíční výpovědní dobu. Z dodejky k č.j. 878/16 soud zjistil, že žalovaný převzal zásilku 1. 7. 2016, kdy soud zjistil, že tímto č.j. je označena výpověď Smlouvy o zajištění odběru obědů. Ze zápisu z porady pečovatelské služby ze dne 23. 6. 2016 soud konstatuje informaci zaměstnancům o novém dodavateli obědů od 1. 7. 2016, s tím, že objednané obědy u p. [jméno žalovaného] se ruší. Z dopisu žalovaného z 1. 7. 2016 soud zjistil, že sdělil žalobkyni, že mu bylo fakticky znemožněno v pronajatých prostorách vykonávat činnost, pro kterou byl sjednán nájemní vztah a tím i zanikla nájemní smlouva pro nemožnost plnění k 1. 7. 2016, a vyzval žalobkyni k převzetí prostor. Tato výzva byla dne 4. 7. 2016 předána osobně ředitelce žalobkyně. Z reakce žalobkyně ze dne 20. 7. 2016 soud zjistil, že vyzvala žalovaného k předání prostor k 31. 7. 2016 s tím, že datum doručení tohoto dopisu není ničím prokázáno. Z faktury [číslo] na částku 8 378,25 Kč splatnou dne 20. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně účtuje žalovanému za červenec 2016 nájem ve výši 2 285,25 Kč a provozní náklady: plyn ve výši 2 200 Kč, TUV 2 200 Kč, vodné a stočné 1 600 Kč a telefon 93 Kč. Z faktury [číslo] na částku 4 189,10 Kč splatnou dne 26. 8. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně účtuje žalovanému za srpen 2016 nájem ve výši 1 142,60 Kč a provozní náklady: plyn ve výši 1 100 Kč, TUV 1 100 Kč, vodné a stočné 800 Kč a telefon 46,50 Kč O zaplacení těchto faktur byl žalovaný upomínán dopisy z 7. 11. 2016 a z 1. 12. 2016, dále předžalobní výzvou z 17. 6. 2019. Z protokolu o předání bylo zjištěno, že k předání prostor došlo 16. 8. 2016, k tomuto datu byly provedeny odečty vodoměrů, elektřiny, plynu a tepla. Z průběžných záznamů spotřeby vedeným žalobkyní bylo zjištěno, že od 30. 6. 2016 do 29. 7. 2016 bylo spotřebováno 15 m3 studené vody, 4 m3 teplé vody a žádný plyn, v měsíci srpnu jsou spotřeby médií nulové. Ze smlouvy o zajištění odběru stravy soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 6. 6. 2016 smlouvu s jiným subjektem od 1. 7. 2016 do 31. 8. 2016. Z dopisu z 25. 4. 2017 a vyúčtování k němu soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému k tomuto datu vyúčtování za období od 1. 1. 2016 do 16. 8. 2016, kdy vyúčtovaný nedoplatek za vodu, teplo a plyn ve výši 11 633 Kč dle výpisu z banky uhradil žalovaný 21. 6. 2017. Z potvrzení o zdanitelných příjmech [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do 30. 6. 2016 byla zaměstnankyní žalovaného. Z fakturace žalovaného za měsíce červen, květen a březen 2016 soud zjistil, že měsíčně fakturoval žalobkyni cca 3 500 obědů po 60 Kč. Ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný ke 4. 7. 2016 přerušil podnikání. 6. Z výpovědi svědků, a to zaměstnankyň žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že tyto pracovnice nastoupily 1. 7. 2016, čekaly na vyklizení kuchyně, zatím vybíraly zařízení pro novou kuchyni a věnovaly se administrativě. Kuchyň v té době byla zamčená, ale pan [jméno žalovaného] je tam asi dvakrát pustil, aby viděly v jakém stavu zařízení je a co je použitelné. Stav kuchyně se po předání nelišil. Pracoviště měly v jiné části budovy, předání se jich netýkalo. Pana [jméno žalovaného] viděly několikrát, jestli tam byl každý den, neví. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bývalé ředitelky, soud zjistil, že 4. 7. 2016 převzala osobně dopis pana [jméno žalovaného] a ústně se bavili o předání, kdy jí žalovaný řekl, že to do druhého dne nestihne, protože tam má uskl