48 C 79/2018-104 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 129 471,40 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou uzavřela dvě smlouvy o dílo, kdy porušení povinností žalované z těchto je v příčinné souvislosti se škodou vzniklou žalobkyni v důsledku sankcí, požaduje tedy náhradu škody v rozsahu sankcí. Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k poradenské činnosti na projektu Rekonstrukce a revitalizace zámeckého parku v [obec] u [obec], kdy byla povinna provést kompletní zpracování zadávací dokumentace včetně organizace zadávacího řízení k veřejné zakázce, kdy součástí organizace zadávacího řízení bylo uveřejňování povinných dokumentů na profilu zadavatele a uveřejňování povinných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, a to za cenu 60 500 Kč, kterou žalované žalobkyně řádně a včas uhradila. Žalovaná však nesplnila svou povinnost ze smlouvy uveřejnit podklady vztahující se k veřejné zakázce. V souvislosti s touto veřejnou zakázkou bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zjištěno spáchání správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění kompletní textové části zadávací dokumentace, konkrétně textových příloh specifikovaných v příkazu [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] a udělena pokuta ve výši 9 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila 20. 6. 2016. Tím vznikla žalobkyni škoda, která je jednoznačně v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovanou. Žalovaná se podílela na zpracování vyjádření k tomuto rozhodnutí UHOS. Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k zpracování a administraci na projektu Rekonstrukce barokní zahrady parku zámku [obec] u [obec], kdy byla povinna zpracovat zadávací dokumentaci, zajistit organizaci a průběh zadávacího řízení k veřejné zakázce, včetně Oznámení o zakázce. Žalovaná však nesplnila svou povinnost ze smlouvy, když neuvedla požadavek na jistotu v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek. V souvislosti s touto veřejnou zakázkou bylo Státním fondem životního prostředí ČR zjištěno pochybení zadavatele spočívající ve stanovení technických kvalifikačních předpokladů diskriminačním způsobem a v neuvedení požadavku na jistotu v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, kdy po námitkách bylo upuštěno od korekce za stanovení technických kvalifikačních předpokladů diskriminačním způsobem, a byla ponížena konečná výše přiznané dotace za neuvedení požadavku na jistotu o 120 471,40 Kč. Tím vznikla žalobkyni škoda, která je jednoznačně v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovanou. Žalovaná k žalobě uvedla, že co se týká prvního nároku, uzavřel s žalobkyní dohodu o vypořádání otázky penále slevou z další činnosti a to konkrétně z monitorovacích zpráv projektu. Pokud se týká částky 120 471,40 Kč, pak žalovaná uvedla, že splnila své povinnosti ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] a nebyla vůči němu v žádné fázi uplatňována odpovědnost za vady díla. O možném nároku žalobkyně na uplatnění jeho odpovědnosti za udělení korekce se dozvěděl až 21. 12. 2017 z předžalobní výzvy, žalobkyně tedy neuplatnila nárok z odpovědnosti za vady v souladu se smlouvou, neumožnila žalované vady díla odstranit a tak minimalizovat udělenou korekci. Dále uvedla, že žalobkyně neuplatnila nároky z vad díla ani v objektivní lhůtě 2 roky od předání díla. V replice k tomuto vyjádření pak žalobkyně uvedla, že k uzavření dohody o narovnání v souvislosti s pochybením žalované, jehož následkem bylo udělení pokuty UHOS, nedošlo, žalovaná zpracovala dvě monitorovací zprávy (průběžnou a konečnou), které žalobkyně zaplatila v plné výši 8 349 Kč a 3 025 Kč, poté byla spolupráce ukončena. Sleva tedy nebyla nikdy poskytnuta a ze strany žalobkyně nikdy nedošlo k vyjádření souhlasu s poskytnutím slevy. Obě zprávy shledal poskytovatel dotace jako obsahově nedostačující. Dále uvedla k tvrzení žalované, že se o udělení korekce dozvěděla až z předžalobní výzvy, že žalovaná se účastnila jednání se zástupci SFŽP, na nichž se projednávala úprava zadávací dokumentace o zapracování připomínek SFŽP, i pochybení žalobkyně spočívající v neuveřejnění požadavku na jistotu, a v souvislosti s udělenou korekcí jednatel žalované připravoval pro žalobkyni námitky proti oznámení o udělení korekce. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že nepožaduje žalovanou částku z titulu odpovědnosti za vady, ale z titulu náhrady škody, která vznikla jako následek vadného plnění žalované, který nebylo možné dodatečně zhojit odstraněním vad. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci spolu uzavřeli smlouvu [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovaná zavázala k poradenské činnosti na projektu Rekonstrukce a revitalizace zámeckého parku v [obec] u [obec] za částku 60 500 Kč, kdy byla povinna provést kompletní zpracování včetně organizace zadávacího řízení k veřejné zakázce, a součástí organizace zadávacího řízení bylo uveřejňování povinných dokumentů na profilu zadavatele a uveřejňování povinných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek. Příkazem [anonymizováno 7 slov] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno spáchání správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění kompletní textové části zadávací dokumentace, konkrétně zveřejnil zadávací dokumentaci bez příloh (viz. body 19 až 21 odůvodnění příkazu), a udělena pokuta ve výši 9 000 Kč Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k zpracování a administraci na projektu Rekonstrukce barokní zahrady parku zámku [obec] u [obec] za částku 181 500 Kč, kdy byla povinna zpracovat zadávací dokumentaci, zajistit organizaci a průběh zadávacího řízení k veřejné zakázce, včetně zveřejňování informací a dokumentů k zadávacímu řízení dle zákona ve VVZ (Věstník veřejných zakázek) nebo na profilu zadavatele. Státním fondem životního prostředí ČR bylo vydáno Oznámení o udělení korekce výše podpory z Operačního programu Životní prostředí [číslo jednací] v objemu 10% za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kdy po zaslané námitce žalobkyně ze dne [datum] bylo vydáno stanovisko [anonymizováno] [číslo jednací], [číslo] [spisová značka], kde za zjištěné pochybení zadavatele spočívající v neuvedení požadavku na jistotu v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, byla ponížena konečná výše přiznané dotace o 120 471,40 Kč. Rozhodnutím [číslo] ze dne [datum] bylo pak o poskytnutí podpory rozhodnuto. Žalobkyně dopisem z 11. 12. 2017 vyzvala žalovanou k náhradě škody. Žalovaná na výzvu odpověděla, že povinnosti ze smlouvy splnila v rozsahu daném smlouvami a nárok žalobkyně odmítla. Ze zadávací dokumentace„ Rekonstrukce barokní zahrady a parku zámku [obec] u [obec]“ soud zjistil, že zadavatel požadoval výši jistoty 150 000 Kč. Z e-mailové komunikace mezi jednatelem žalované a pracovnicí SFŽP před zahájením zadávacího řízení soud nic rozhodného pro rozhodnutí nezjistil. Z e-mailové komunikace mezi zástupci žalované a zástupci žalobkyně soud zjistil, že v období od 18. 2. 2015 do 23. 3. 2015 jednali o námitce žalobkyně proti korekci a jejím vyřízení. Výslech navržených svědků soud neprovedl pro nadbytečnost. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody podle citovaného ustanovení jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně (tedy vědomě a dobrovolně) převzaté povinnosti a vznik škody, jež je v příčinné souvislosti s tímto protiprávním jednáním. Porušením právní povinnosti se rozumí objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala (příp. opomenula jednat), a tím jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2382/2010). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Odpovědnost za dodržování zákona o veřejných zakázkách nese zadavatel i v případě, když se nechá při výkonu práv a povinností při zadávacím řízení zastoupit jinou osobou (§ 151 odst. 1 a 3 zákona č. 137/2006 Sb.). I když má zadavatel vždy veřejnoprávní odpovědnost za porušení zákona o veřejných zakázkách, jejímž důsledkem je uložení sankce státním orgánem, v případě, že se pochybení dopustil administrátor a porušil tím smlouvu uzavřenou se zadavatelem, odpovídá zadavateli za škodu na základě soukromoprávního (smluvního) závazku p