12 C 381/2021-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21.11.2018 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 80 959 Kč, což je v hotovosti vyplacená zápůjčka 45 000 Kč a poplatek, který tvoří kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky 11 028 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 15 017 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 914 Kč. Žalovaný se zavázal 80 959 Kč uhradit v 18 splátkách po 4 498 Kč měsíčně. Žalobcem zaplacená částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 39 493,28 Kč na jistině a 27 006,72 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 39 493,28 Kč (nesplacený zůstatek zápůjčky) od 16.9.2019 do 18. 12. 2020 ve výši 5 046,36 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 39 493,28 Kč za období od 22.5. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 6 712,76 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst.3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce [číslo] že byla uzavřena dne 21. 11. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 45 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku ještě poplatek 35 959 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako„ součet následujících kalkulačních položek“: úrok 11 028 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 15 017 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 914 Kč. Celkovou částku 80 959 Kč měl žalovaný splácet v 18 splátkách po 4 498 Kč měsíčně počínaje dnem uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 45 000 Kč byla předána v hotovosti. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednána úroková sazba ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 44 pod položkou [číslo]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 28. 6. 2021 s poštovním podacím lístkem. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 14 459 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá mu doplatit (po postoupení pohledávky žalobci) zápůjčku částkou 30 541 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. 7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 30 541 Kč zákonné úroky z prodlení, a to od 16. 9. 2019 do 18.12.2020 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 14 459 Kč dostal uplynutím lhůty pro zaplacení 4. sjednané splátky, tedy dnem 22. 3. 2019 (žalovaný zaplatil necelé 4 sjednané měsíční splátky). Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Z částky 30 541 Kč za období od 16. 9. 2019 do 18. 12. 2020 se jedná o 3 849 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení od 16. 9 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 1 197,36 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 39 493 Kč a s úhradou této částky žalovaný od 16. 9. 2019 v prodlení nebyl, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání zákonných úroků z prodlení z částky 8 952,28 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou a soudem přiznanou částkou jistiny zápůjčky) od 19. 12. 2020 do zaplacení. 8. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 30 541 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 22. 5. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Za období od 22. 5. 2020 do 18. 12. 2020 se jedná o 5 120 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání smluvních úroků od 22. 5. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 1 592,76 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 39 493 Kč a tuto částku žalovaný v uvedeném období již žalobci nedlužil. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání smluvních úroků z částky 8 952,28 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 9. Pokud se týká částky 35 959 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek“ s rozpisem částek, kterými je tvořen, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 79% z částky zápůjčky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Částka 11 028 Kč je uvedena jako úrok, který však je zároveň ve smlouvě sjednán sazbou 29 % ročně. Zahrnutí dalšího úroku pod tzv. poplatek je tak dle soudu zavádějící ve vztahu ke skutečné výši úroků ze zápůjčky. Také 15 017 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a 9 914 Kč za vedení účtu a komfortní splácení představují neadekvátní navýšení částky, kterou má vydlužitel v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zapůjčiteli zaplatit. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ve výši 14 459 Kč ani částečně na tento poplatek. 10. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve smyslu § 142 odst.2 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.