14 C 56/2016-66 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru, který poskytl právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], a.s.) paní [jméno] [příjmení] narozené [datum], a to na základě smlouvy z 5. 5. 2005. V souvislosti s poskytnutím úvěru jí byl otevřen a veden úvěrový účet [číslo]. Jmenovaná dne [datum] zemřela, k datu úmrtí vyčerpala z úvěrového rámce celkem 160 019 Kč. Celková dlužná částka k datu jejího úmrtí činila 97 674 Kč. Právní předchůdce žalobce uvedenou pohledávku přihlásil do řízení o dědictví. Dědicem po [jméno] [příjmení] se stal původně žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Dle sdělení příslušné notářky na něj přešla povinnost uhradit žalobci 63,57% dlužné částky, tedy 62 092 Kč, které jsou předmětem řízení a představují pouze nesplacenou jistinu úvěru. [celé jméno žalovaného] však přes výzvy nezaplatil na tento dluh žádnou částku. 2. [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřel a jeho dědici byli [celé jméno žalované], [datum narození] a [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Usnesením ze dne 18. 6. 2021, čj: 14 C 56/2016-31 bylo rozhodnuto, že bude v tomto řízení pokračováno na straně žalované s těmito dědici. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze vyplývá, že ke dni 31.5.2015 přešel na nástupnickou společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [země] veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti zanikající [právnická osoba], a.s., [IČO]. 4. První žalovaná uvedla, že dluhy zůstavitelky [jméno] [příjmení] vyrovnala, na předmětný dluh však neuhradila nic. Z pozůstalosti po bratrovi [celé jméno žalovaného] uhradila dluhy ve výši 362 000 Kč. Soudem byla poučena o tom, že své tvrzení, že za původně žalovaného [celé jméno žalovaného] zaplatila dluhy přesahující 360 000 Kč, musí prokázat, jinak s tímto tvrzením nebude ve věci úspěšná. V soudem poskytnuté lhůtě k navržení a předložení důkazů však žádné důkazy nenavrhla, ani nepředložila. K dalšímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila a soud tedy ve věci dále jednal a rozhodoval v nepřítomnosti první žalované a vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 5. Druhý žalovaný se k prvnímu nařízenému jednání bez omluvy nedostavil a při druhém jednání navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v rámci dědického řízení po [celé jméno žalovaného] byla učiněna výzva věřitelům a neví, z jakého důvodu se nyní přihlásila další společnost. 6. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti obchodního zákoníku č. 513/, aplikoval soud na posouzení této věci ve smyslu § 3028 odst. 3 obč. zákoníku č. 89/2012Sb., ustanovení tohoto obchodního zákoníku. Podle § 497 obchodního zákoníku č. 513/1991Sb. ve znění účinném k datu uzavření předmětné úvěrové smlouvy se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 tohoto obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 503 odst. 1 je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odstavce 2 mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Podle § 504 je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 7. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o poskytnutí úvěru, že byla uzavřena 5. 5. 2005 mezi [právnická osoba] a.s. a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa]. Jmenovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr a příslušné náklady v pravidelných měsíčních splátkách k 10. dni v měsíci ve výši minimálně 5% z poskytnutého úvěrového rámce. 8. Z přehledu čerpání tohoto úvěru [číslo] soud zjistil, že k datu 16. 4. 2014 činil nesplacený zůstatek úvěru 101 694, 72 Kč. K datu 25. 2. 2014 byl nesplacený zůstatek úvěru 97 674 Kč. 9. Z přihlášky z 15. 4. 2014 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce přihlásil do dědictví po [jméno] [příjmení] pohledávku z titulu revolvingového úvěru [číslo] ve výši 97 674 Kč. 10. Z usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 16.7.2015 čj: 12D 225/2014 – 138 bylo zjištěno, že byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum] částkou 796 201,33 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 495 596,77 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 300 604,56 Kč. Soudem byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, uzavřená dědici ze zákonné posloupnosti, a to pozůstalou dcerou [celé jméno žalované], [datum narození] a pozůstalým synem [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že pasiva pozůstalosti tvořila také pohledávka [právnická osoba] a.s. z titulu nesplaceného revolvingového úvěru [číslo] ve výši 97 674 Kč. 11. Z výzvy ze 14. 12. 2015 bylo dále zjištěno, že žalobce vyzval [celé jméno žalovaného] k zaplacení 62 092 Kč z titulu úvěru [číslo] s odkazem na usnesení Okresního soudu v České Lípě čj. 12D 225/2014 – 138. 12. Z rozsudku Okresního soudu v Děčíně čj: 20C 52/2016 -52 z 19. 10. 2016 bylo zjištěno, že první žalované bylo uloženo zaplatit žalobci 35 582 Kč z titulu revolvingového úvěru, poskytnutého právním předchůdcem žalobce [jméno] [příjmení], zemřelé [datum] s tím, že v rozsahu 36,43% přešla na první žalovanou povinnost uhradit zůstatek revolvingového úvěru, a to s odkazem na usnesení Okresního soudu v České Lípě čj: 12D 225/2014 – 138. Uvedený rozsudek nabyl právní moci 2. 12. 2016. 13. Z usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 10.12.2019 čj: 12D 368/2016 – 225 soud zjistil, že byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelém [datum] částkou 789 037,13 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 297 349,75 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 491 687,38 Kč. Soudem byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, uzavřená dědici ze zákona ve třetí dědické třídě, a to pozůstalou sestrou [celé jméno žalované], [datum narození] a pozůstalým bratrem [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Z uvedeného usnesení je zřejmé, že [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] uplatnili výhradu soupisu. 14. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se po žalovaných právem domáhá úhrady předmětné částky. Podle §1701 odst. 1 občanského zákoníku dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle §1704 občanského zákoníku neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. Podle §1706 občanského zákoníku uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Podle §1707 občanského zákoníku každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. 15. V posuzovaném případě se jedná o dluh zůstavitele [celé jméno žalovaného] ve výši 62 092 Kč, který na něj přešel z titulu dědictví po [jméno] [příjmení]. Po smrti [celé jméno žalovaného] tento dluh přešel z titulu dědictví na oba žalované. Žalovaní, jak je shora uvedeno,uplatili výhradu soupisu a dluhy zůstavitele [celé jméno žalovaného] tedy dle §1706 občanského zákoníku hradí jen do výše ceny nabytého dědictví. S ohledem na čistou hodnotu dědictví určenou usnesením OS v České Lípě čj: 12D 368/2016 – 225 částkou 491 687,38 Kč a obsah dohody žalovaných o rozdělení pozůstalosti jsou oba žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci dluh zůstavitele. Ani jeden z žalovaných neprokázal, že na dluhy zůstavitele již zaplatil částku, přesahující výši jeho dědického podílu. Proto bylo žalobě vyhověno. 16. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovaným, kteří ve věci úspěch neměli. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 3 105 Kč, odměnou advokáta žalobce za tři úkony právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 3 620 Kč (převzetí zastoupení, účast při jednání soudu dne 11. 4. 2022 a dne 8. 8. 2022). K těmto úkonům náleží advokátu tři paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč. Součástí nákladů je také náhrada za ztrátu času na cestě ze sídla advokáta k soudu ke dvěma shora uvedeným jednáním celkem za 12 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. a cestovné k těmto jednáním z Prahy do České Lípy a zpět. Advokát cestoval z Prahy do České Lípy a zpět na trase dlouhé 200 km, automobilem Škoda Karoq, [registrační značka]