35 C 76/2022-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku s následujícím odůvodněním. Mezi účastníky mělo dne [datum] dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které byl žalovanému [datum] převodem na bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci zpět částku 3 972 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 331 Kč. K uzavření smlouvy došlo dálkovým způsobem zadáním unikátního kódu, získaného e-mailem, prostřednictvím poskytovatele platebních služeb malého rozsahu na webu [webová adresa]. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána s pozitivním výsledkem. Žalovaný však dosud neuhradil ničeho, a tak došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu upomenut marně. 2. Žalobce se z jednání soudu prostřednictvím svého zástupce omluvil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem a k jednání soudu se na včasné předvolání nedostavil, bylo tak jednáno a rozhodováno v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Soud ve věci provedl tyto listinné důkazy, předložené žalobcem, neboť žalovaný zůstal pasivní: smlouva o zápůjčce z [datum], detail pohybů na účtu ze 17. 10. 2021, výpis z účtu žalovaného, výpis z karty žalovaného s registračními údaji, splátkový kalendář, email s akceptačním kódem pro žalovaného, výpis z evidence exekucí, výzva k úhradě pohledávky z 6. 12. 2021 s podacím lístkem. 4. Ze smlouvy o zápůjčce, datované [datum], která měla být uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku částky 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 55 % ročně, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 3 972 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 331 Kč. Podle článku 2.1. smlouvy se věřitel zavázal částku poskytnout bezhotovostně do 5 dnů od uzavření smlouvy. Dle článku 2.2. náleží věřiteli jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 Kč, o kterou má být snížena poskytnutá zápůjčka. Dle článku 3. se celková dlužná částka stává splatnou v okamžiku prodlení s úhradou splátky delšího 30 dnů. V článku 3.. účastníci sjednávají úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dle ust. 4.2. byla smlouva sepsána dálkovým způsobem a podepsána zadáním unikátního kódu v portálu [webová adresa]. Součástí smlouvy je splátkový kalendář, který odpovídá sjednaným splátkám ve smlouvě. E-mailová zpráva s uvedením kódu pro podpis smlouvy dokladuje sjednání smlouvy dálkovým způsobem prostřednictvím portálu [webová adresa]. Z detailu pohybů na účtu – bezhotovostní platby a okamžité platby soud zjistil pohyb na účtu žalobce dne 6. 10. 2021, z kterého měla být poukázána částka 3 000 Kč a následně na účet žalovaného částka 2 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného a výpisu z evidence exekucí soud zjistil, že byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného. Dle těchto listin není proti žalovanému vedeno exekuční řízení; v měsíci září 2021 činil příjem žalovaného 35 824,5 Kč a dále si žalovaný vzal půjčku ve výši 10 000 Kč, výdaje žalovaného činily 88 897,09 Kč. Výpis z karty žalovaného s registračními údaji odpovídá označení žalovaného v žalobě. Výzva k úhradě pohledávky z 6. 12. 2021 s podacím lístkem potvrzuje, že žalovaný byl o úhradu upomenut. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Soud má ze shora uvedeného za zjištěné, že žalobce poskytl žalovanému převodem na bankovní účet částku 2 000 Kč. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy, tj. zejména že se žalovaný zavázal peněžní prostředky a další ujednané položky vrátit žalobci. Předložený text smlouvy o zápůjčce sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu, ve vztahu k založení účtu klienta na webových stránkách není doloženo ničeho. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na daný účet. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, která jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobce. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaný akceptoval, text předložené smlouvy není fyzicky podepsán. Chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaný s textem smlouvy seznámil a tento konkrétní text smlouvy (návrh) pak skutečně jako věřitel akceptoval. S ohledem na nepřítomnost účastníků na jednání nebylo možné využít dobrodiní poučení dle ust. § 118a o.s.ř. 8. Soud má dále výtky k výši úroku z úvěru a prodlení. Pokud by soud s ohledem na již uvedené hodnotil platnost smlouvy z pohledu jejího souladu s dobrými mravy a veřejným pořádkem, dospěl by k závěru, že smlouva je absolutně neplatná. Žalobou uplatněný úrok (do kterého lze nad rámec vyčíslených 55 % počítat i částku 1 000 Kč, která dle smlouvy o zápůjčce náleží žalobci jako odměna za poskytnutí zápůjčky, tj. kapitalizovaný úrok, okamžitě), považuje soud za úrok lichevní. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že obvyklé úrokové sazby se pohybují okolo 7 % až 15 %, nejvyšší sazby pak okolo 20 % ročně. S ohledem na absolutní neplatnost lichevního úroku dle ust. § 588 o. z. soud nemohl přistoupit k moderaci sjednané úrokové sazby. Aby bylo možno označit za lichevní smlouvu, musí být kromě hrubého nepoměru vzájemného plnění stran, splněn i subjektivní prvek zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti jedné ze stran smlouvy (ust. § 1796 o. z.). To však s ohledem na pasivitu žalovaného nelze považovat za prokázané, a tak soud toto ustanovení neaplikoval. Žalobce v žalobě uvádí, že částka 1 000 Kč náleží zprostředkovateli smlouvy, to však nebylo ničím doloženo, a ze smlouvy plyne opak. Dále lze mít námitky k povrchnímu zkoumání bonity žalovaného, jehož příjmy jsou v hrubém nepoměru s jeho výdaji, pokud lze usuzovat z výpisu z účtu. Není zřejmé, že by byly jakkoli zkoumány běžné výdaje (životní náklady) žalovaného, a tak i v tomto bodě považuje soud sjednání smlouvy se zjevně nevhodným kontrahentem za rozporné s dobrými mravy, jak uvedeno výše. 9. Nárok žalobce však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu částky 2 000 Kč, tj. jako plnění poskytnuté bez právního důvodu. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 2 000 Kč včetně úroku z prodlení, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.). Ve zbývající části, co do úroku z úvěru a úroku z prodlení nad rámec úroku zákonného soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno smluvní ujednání, které by žalovaného zavazovalo k jejich úhradě. 10. Účastníci měli úspěch v obdobném rozsahu, a proto náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádné ze stran sporu (ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.).