36 C 27/2017-235 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 1. 2. 2017, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 36 305 Kč s příslušenstvím a uvedl k tomu, že je soukromý zemědělec a vlastník pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], kdy na části těchto pozemků se nacházejí honitby žalovaného, tyto pozemky byly poškozeny lesní zvěří, jedná se konkrétně o poškození půdních bloků [číslo] [číslo] vzniklé v době 17. 9. – 27. 9. 2016, kdy tuto škodu žalobce vyčíslil na 9 510 Kč, žalovaného ve smyslu § 55 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, informoval o vzniku škody způsobené zvěří a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný (předseda mysliveckého spolku) převzal dne 6. 10. 2016, dále obdobně došlo k poškození půdních bloků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [parcelní číslo] lesní zvěří v době 25. 9. – 7. 10. 2016, tuto škodu žalobce vyčíslil na 9 606 Kč, žalovaného o vzniku této škody informoval a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný převzal dne 14. 10. 2016, dále došlo opět k poškození půdního bloku [číslo] lesní zvěří v době 14. 10. – 16. 10. 2016, tuto škodu žalobce vyčíslil na 6 015 Kč, žalovaného o vzniku této škody informoval a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný převzal dne 3. 11. 2016 a dále došlo k poškození půdních bloků [číslo] [číslo] lesní zvěří v době 31. 10. – 11. 11. 2016, tuto škodu žalobce vyčíslil na 11 174 Kč, žalovaného o vzniku této škody informoval a vyzval jej k uzavření dohody o náhradě škody, výzvu žalovaný převzal dne 18. 11. 2016. Žalovaný na všechny uvedené výzvy reagoval dopisem z 1. 12. 2016 tak, že je ochoten na vlastní náklady na jaře provést úpravu poškozených míst, žalovaný toto nepřijal a trval na náhradě škody v penězích, k čemuž žalovanému poskytl lhůtu do 31. 12. 2016, na což žalovaný již nereagoval. S ohledem na prodlení žalovaného s náhradou škody žádal žalobce zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 36 305 Kč za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že účastníci se dohodli na náhradě předmětné škody v červnu 2017, a to na náhradě v naturální formě, kdy žalovaný pro žalobce posekal, usušil a nechal slisovat do 30 balíků seno, které si žalobce odvezl, tímto byla dohoda o náhradě předmětné škody žalovaným bezezbytku splněna a žalovaný důvodně považoval věc za vyřízenou, nevěděl, že byla podána tato žaloba. Dále namítal, že žalobce vůči němu účelově uplatňuje poškození porostů lesní zvěří opakovaně, resp. že dřívější poškození neuplatnil, uplynula mu k tomu marně prekluzivní lhůta, škodu uplatnil až dodatečně a tvrdil, že k ní došlo později (to se týká konkrétně škody na půdním bloku [číslo] o němž v dokladu pro SZIF z 2. 8. 2016 žalobce uvedl, že byl poškozen prasaty, a žádal o povolení jej zmulčovat). Namítal, že žalobce hospodařil na daných pozemcích takovým způsobem, že zavdal zjevnou příčinu ke vzniku škody, když provedl v červnu 2016 senoseč, avšak posečenou travní hmotu nesklidil, nechal ji v následujících měsících na místě, nesklizená travní hmota zahnívala a přirozeně přilákala divočáky, kteří v takto tlející hmotě hledali potravu, teprve 23. 10. 2016 žalobce provedl úklid postižené plochy, návštěvy divočáků pak v podstatě ustaly, zvěř již pouze vyhledávala posklizňové zbytky. Žalobce tak nehospodařil s řádnou péčí, nepředcházel vzniku škod, naopak navodil situaci, v níž ke vzniku škody zákonitě došlo, nečinil ani jakákoli opatření k zabránění škodám. Žalovaný nechal v průběhu tohoto řízení vypracovat znalecký posudek na stanovení výše nákladů nutných pro nápravu předmětné škody na pozemcích způsobené zvěří, podle posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení] činí tyto náklady 12 550 Kč, tuto částku považoval žalovaný za odpovídající vzniklé škodě a během řízení vyjádřil ochotu ji žalobci zaplatit, v závěru řízení navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu s důrazem na to, že odpovědnost uživatele honitby za škody způsobené zvěří je objektivní (za výsledek – vzniklou škodu), stíhá žalovaného bez zřetele na zavinění stavu věci (zda něco porušil či nikoli), soud by měl proto bazírovat na plnění povinností žalobcem, a provedení opatření z jeho strany k zabránění škod zvěří a řádné péči o stav pozemků (dodržení seče v termínech, včasné odklizení posečené trávy). Podle žalovaného je pochybná výše škody vzhledem k posouzení věci soudem ustanoveným znalcem, žalobce svůj požadavek značně nadhodnotil, nemůže žádat náhradu za dosev pozemků, neboť si k tomu nevyžádal souhlas, a tedy dosev nemohl provést. 3. Proti obraně žalovaného doplnil žalobce svá tvrzení tak, že v červnu 2017 mu p. [jméno] [příjmení] ponechal seno ze své louky, šlo tím o náhradu škody od prasat na pozemku [číslo] vzniklou před první sečí v roce 2016 (seno z této seče žalobce nemohl použít pro krmení dobytka, protože obsahovalo samou hlínu z rozrytí louky prasaty), jednalo se o 30 balíků sena, které si žalobce sklidil a slisoval sám, p. [příjmení]. [příjmení] trávu posekal a usušil. O mulčování pozemku žalobce požádal 29. 7. 2016 z důvodu, že při první seči tráva nešla sekat pro rozrytí prasaty. Mulčování měl provést žalovaný, který to žalobci přislíbil, pak to ale neprovedl, pozemek posekal žalobce sám, při sekání pozemek částečně srovnal, travní hmotu nahrabal, slisoval, louku převláčel, čímž došlo k narovnání pozemku po prorytí prasaty. Škody, které jsou předmětem žaloby, vznikly až po srovnání pozemků po první seči. Na louce netlelo žádné seno, na podzim žalobce provedl druhou seč. Žalobce nechal v průběhu řízení vypracovat znalecký posudek na stanovení výše škod způsobených prasetem divokým na posuzovaných pozemcích, podle posudku Ing. [jméno] [příjmení] činí posuzovaná škoda 36 278 Kč; tento znalec pro žalobce zpracoval předtím vyčíslení škod způsobených zvěří na dotčených pozemcích pro uplatnění náhrady škod, kdy žalobce v této věci vycházel od počátku z posouzení škody tímto znalcem. 4. Mezi účastníky nebylo sporné, které konkrétní pozemky žalobce byly poškozeny černou zvěří a týká se jich požadavek žalobce na náhradu škody (k tomu se shodně vyjádřili zástupci účastníků při jednání 6. 3. 2019). Žalovaný nečinil sporným, že žalobce vůči němu uplatnil požadavky na náhradu škody v konkrétní výši a za období vzniku jednotlivých škod, jak uvedeno výše, resp. v žalobě (byly k tomu provedeny důkazy kopiemi výzev k náhradě škody a vyčíslením nároků z 28. 9. 2016, 11. 10. 2016, 24. 10. 2016, 13. 11. 2016, vyjádřením žalovaného z 1. 12. 2016 k výzvám žalobce, předžalobní výzvou žalobce z 20. 12. 2016 – tyto již nejsou součástí rekonstruovaného soudního spisu poté, kdy původní spis nebyl vrácen znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], což se týká i části fotodokumentace předložené účastníky a dokumentace vedené Policií ČR [obec] k hlášením žalobce o škodách způsobených zvěří; provedení těchto důkazů plyne z protokolu o jednání z 5. 4. 2019, resp. výslechu svědků z 6. 3. 2019). Nebyly mezi účastníky sporné tedy předmětné čtyři případy vzniku škod na pozemcích žalobce působením zvěře, místa a doba vzniku škod, žalovaný rovněž nečinil sporný rozsah poškozených částí jednotlivých půdních bloků (pozemků) z daných událostí. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem poškozených pozemků, že tyto jsou evidovány z hlediska druhu pozemků jako trvalé travní porosty, že žalovaný je uživatelem honitby rozkládající se (mimo jiné oblasti) na dotyčných pozemcích žalobce (k tomu byly rovněž provedeny důkazy výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], Smlouvou [číslo] o nájmu honitby [číslo] [obec], uzavřené dne 14. 5. 2013 mezi ČR – Státním pozemkovým úřadem a žalovaným, včetně mapové přílohy, sdělením ČR – SPÚ ze dne 14. 10. 2019 pro soud o uživateli honitby na území posuzovaných pozemků/půdních bloků, rozhodnutím ze dne 28. 3. 2003 o uznání Honitby [obec] [číslo] s tím souvisejícími doklady). 5. K okolnostem vzniku předmětné škody zvěří na pozemcích byli vyslechnuti svědkové (členové žalovaného mysliveckého spolku, otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], znalec Ing. [jméno] [příjmení]) a jako účastník řízení předseda žalovaného mysliveckého spolku. Důkazy byly činěny fotodokumentací předloženou a pořízenou žalobcem (fotografie bez uvedení data, měly být pořízeny v druhé polovině září – říjnu 2016 – viz jednání 5. 4. 2019), fotodokumentací předloženou a pořízenou žalovaným (fotografie bloku [číslo] z 8. 8. 2016, 1. 9. 2016, 7. 10. 2016, 23. 10. 2016 – viz jednání 6. 3. 2019, 5. 4. 2019), fotodokumentací pořízenou Ing. I. [příjmení] (uložena na CD, použita v posudku tohoto znalce). K posouzení škod a stanovení výše náhrady za ni byly podány posudky znalci Ing. [jméno] [příjmení] (posudek [číslo] ze dne 26. 2. 2019), znalcem Ing. [jméno] [příjmení] (posudek [číslo] ze dne 3. 4. 2019), na zadání soudu znalcem [celé jméno znalce] (posudek [číslo] ze dne 30. 9. 2021), znalci Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno znalce] byli k posu