12 C 402/2022-25 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne 10. 2. 2020. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 15 812 Kč, což je poskytnutá zápůjčka 13 500 Kč a poplatek 2 312 Kč. Žalovaný se zavázal částku 15 812 Kč vrátit žalobci do 11. 3. 2020, na úhradu tohoto dluhu však nezaplatil žádnou částku. Žalobce se domáhal také přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za pět písemných výzev k plnění) a přiznání smluvní pokuty, sjednané účastníky ve výši 0,1 % denně z částky zápůjčky, a to od 12. 3. 2020 do 30. 8. 2022 v částce 6 750 Kč. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, že byla uzavřena účastníky dne 10. 2. 2020 ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek 277 Kč. Celkovou částku 1 277 Kč měl žalovaný zaplatit nejpozději do 11. 3. 2020. Ve smlouvě o zápůjčce je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 0 %. V bodě 2. 3. smlouvy je sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s plněním závazků ze smlouvy se žalovaný zavazuje uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále je zde rozpis nákladů žalobce, které je oprávněn požadovat po žalovaném, a to za písemnou (listinnou) upomínku k úhradě vždy 500 Kč. Z dodatku ke smlouvě„ o úvěru“ [číslo] soud zjistil, že byl uzavřen účastníky dne 4. 3. 2020. Ve smlouvě je konstatováno, že žalobce poskytl žalovanému dne 10. 2. 2020 zápůjčku ve výši 3 500 Kč, která bude tímto dodatkem navýšena o 10 000 Kč a bude činit celkem 13 500 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí této zápůjčky zaplatit poplatek 2 312 Kč. Celkovou částku 15 812 měl žalovaný zaplatit do 11.3.2020. 5. Z kopie výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 10. 2. 2020 bylo z tohoto účtu poukázáno na účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě účastníků 1 000 Kč, dne 17.2.2020 1 200 Kč, dne 2.3.2020 1 300 Kč a dne 4.3.2020 10 000 Kč. 6. Žalobce soudu předložil své upomínky žalovanému, ze kterých bylo zjištěno, že byly sepsány 18. 3. 2020 (na částku 16 812 Kč), 25. 3. 2020 (na částku 17 516 Kč), 1.4.2020 (na částku 18 221 Kč), 10. 4. 2020 (na částku 18 932 Kč) a 25. 4. 2020 (na částku 19 565 Kč). Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 27. 7. 2022 s poštovním podacím lístkem. 7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 13 500 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Poskytnutí této částky bylo prokázáno shora citovanými smlouvami, ale zejména výpisem z účtu žalobce o poukázání 13 500 Kč na účet označený ve smlouvě účastníků. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 13 500 Kč zákonné úroky z prodlení, žalovaný se do prodlení dostal den následující po sjednané splatnosti zápůjčky. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. 8. Důvodným je také požadavek žalobce na přiznání smluvní pokuty ve výši 6 750 Kč Smluvní pokuta byla účastníky sjednána ve smlouvě o zápůjčce a zároveň žalovaný porušil svou smluvní povinnost vrátit zápůjčku do 11. 3. 2020. Proto soud vyhověl žalobě i ohledně částky 6 750 Kč, která představuje smluvní pokutu za období od 12. 3. 2020 do 30. 8. 2022. Výše smluvní pokuty je omezena na 50 % z poskytnuté částky, a to ve smyslu § 122 odst. 3 zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 9. Pokud se týká částky 2 312 Kč, která je ve smlouvě označena jako„ poplatek za poskytnutí zápůjčky“ je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí ze zápůjčky 1 000 Kč přes 27 % z částky zápůjčky, poskytnuté na 30 dnů; za rok by se jednalo o 328,5 % z jistiny), za navýšení zápůjčky o 10 000 Kč dne 4. 3. 2020 byl poplatek zvýšen o 2 035 Kč, jedná se 20,35 % z částky poskytnuté na 7 dnů (tedy za rok by se jednalo o 1061% z částky zápůjčky). Dle názoru soudu se jedná o skryté úroky ze zápůjčky a tedy o obcházení zákona ve vztahu k daňové povinnosti z příjmů žalobce, plynoucích z úroků. To je zřejmé i z toho, že smlouva účastníků (zcela proti logice podnikatelských aktivit žalobce) deklaruje 0 % zápůjční úrokovou sazbu. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. 10. Žaloba byla zamítnuta také ohledně částky 2 500 Kč za pět zaslaných upomínek žalovanému k úhradě dlužné částky. Částka 500 Kč uvedená v článku 2.3. smlouvy účastníků jako náklad na každou písemnou výzvu k úhradě je dle názoru zcela neadekvátní možným skutečným výdajům na upomínání dlužníka a představuje zcela účelové navýšení dluhu. Soud i toto ujednání smlouvy hodnotí jako rozporné s dobrými mravy a tedy neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku O účelovosti tohoto ustanovení smlouvy svědčí i to, že žalobce dokládá pět výzev žalovanému, a to v týdenních intervalech, výzvy jsou zcela shodné, obsahují vždy jen navýšení dluhu o žádným způsobem neodůvodněnou částku. 11. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalobci bylo přiznáno 20 250 Kč, zamítnuta byla žaloba ohledně 4 812 Kč. Žalobcův úspěch ve věci je tedy v 81 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 62 % úspěch žalovaného a žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobci 62 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny soudním poplatkem 903 Kč, odměnou advokátky žalobce za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokátky dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Celkem tedy 2 103 Kč. Z této částky shora odůvodněných 62 % je přiznaných 1 304 Kč.