36 C 454/2021-60 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 6. 12. 2021, ve znění doplnění skutkových tvrzení podáním ze dne 28. 4. 2022, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 352,96 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobkyně) uzavřela se žalovaným dne 30. 3. 2006 pracovní smlouvu, podle níž u žalovaného pracovala jako asistentka, od 1. 10. 2008 ji žalovaný zařadil na pozici hospodářsko-správního referenta, po přeřazení na jinou práci pracovala žalobkyně při výkonu práce v prašném prostředí, přicházela do styku s roztoči, v důsledku čehož u ní došlo k alergickým reakcím, které vedly k výraznému zhoršení jejího zdravotního stavu. Žalobkyně trpěla od dětství atopickým ekzémem, rýmou a záněty spojivek, žalovaný byl s jejím zdravotním stavem seznámen před uzavřením pracovní smlouvy, když podle rozhodnutí posudkové komise ze dne 6. 6. 1989 žalobkyně byla/je osobou se změněnou pracovní schopností. Rovněž MUDr. [anonymizováno] ve zdravotním posudku o způsobilosti žalobkyně k výkonu práce vypracovaném pro žalovaného uvedl, že žalobkyně nesmí pracovat v místnostech s větším množstvím prachu. Od roku 1998 do doby, než žalovaný žalobkyni přeřadil na jinou práci, se žalobkyně pro žádné projevy alergie neléčila. V důsledku práce v prašném prostředí se zdravotní stav žalobkyně výrazně zhoršil, žalobkyně trpěla výraznými alergiemi, astmatem a v důsledku těchto zdravotních problémů trpěla i depresemi a musela se léčit na psychiatrii. Žalobkyně byla uznána osobou se změněnou pracovní schopností, od 25. 2. 2010 u ní byla stanovena invalidita 1. stupně, od 11. 4. 2011 invalidita 2. stupně a od 30. 7. 2020 invalidita 3. stupně. Skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršil v důsledku výkonu práce u žalovaného, byla prokázána znaleckými posudky vypracovanými v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. 2. Žalobkyně za dobu od 2. 3. 2018 do 4. 8. 2021 vynaložila částky na léky, které užívá v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, ve výši celkem 14 259,68 Kč podle úplné specifikace uvedené v žalobě, kde jsou rozepsány v přesné výši platby vynaložené na nákup jednotlivých léčiv v konkrétních dnech v období březen 2018 – srpen 2021 od společnosti [právnická osoba], dále žalobkyně v tomtéž období vynaložila na cestovném za dopravu z [obec], tj. svého bydliště, do [obec] a zpět částku celkem 1 540 Kč v důsledku návštěv ošetřujících lékařů, kdy žaloba uvádí úplnou specifikaci jednotlivých návštěv konkrétních lékařů s ordinacemi v [obec]. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 19. 8. 2021 k úhradě částky 15 799,68 Kč (úhrn výdajů za léky a dopravu, jak uvedeno výše) do 31. 8. 2021, žalovaný plnění odmítl. Žalobkyně obdržela od VZP ČR náhradu za nadlimitní platby za léky ve výši 1 349,59 Kč za 4. čtvrtletí 2020, 691,91 Kč za 2. čtvrtletí 2021 a 405,22 Kč za 3. čtvrtletí 2021, celkem 2 446,72 Kč (po podání žaloby dále 892,65 za 4. čtvrtletí 2021), což doložila žalovanému a na což on nijak nereagoval. O částky proplacené VZP ČR za doplatky na léky za období uplatněné žalobou svůj požadavek žalobkyně snížila, další nároky na doplatcích za léky za zbývající část roku 2021 (od 5. 8. 2021 a dále) vůči žalovanému neuplatnila. Žalobkyně předložila VZP ČR doklad o své invaliditě 3. stupně dne 22. 9. 2020, čímž jí vznikl nárok na snížení limitu doplatků na léčiva k tomuto dni. Z důvodu nedohledání potvrzení o návštěvách lékařů ve dnech 15. 2. 2019, 5. 2. 2020, 30. 3. 2020 a 9. 4. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení požadovaných na cestovném. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, vyjma doplatku za léčiva vždy 500 Kč za období 1. 8. – 31. 12. 2020 a za rok 2021 s poukazem na úpravu danou zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, kdy u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu 3. stupně, činí roční limit na započitatelné doplatky za léčiva 500 Kč, přičemž žalobkyni byla invalidita 3. stupně přiznána dne 30. 7. 2020. Nesouhlasil s úhradou cest žalobkyně k lékařům do [obec] s tím, že dostatečnou lékařskou péči jsou schopni jí zajistit zdravotní střediska v místě jejího bydliště ([obec]). Namítal, že nemá za prokázané předepisování léků, za něž zde požadovala náhradu doplatků, v příčinné souvislosti se zhoršením jejího zdravotního stavu způsobeným jejím pracovním zařazením u v roce 2009; žalobkyně mu s předžalobní výzvou k plnění doložila jen účtenky za léky, z nichž neplyne, že tyto jsou jí předepisovány v rámci léčby poškození zdraví spojeného s pracovním zařazením u něho a poté zhoršením jejího zdravotního stavu. Namítl promlčení všech nároků na náhradu nákladů za léky či za dopravu k lékařům za dobu 3 roků před podáním žaloby, tedy vzniklých před 6. 12. 2018, když žaloba byla podána dne 6. 12. 2021, přičemž každý nárok se promlčuje jednotlivě v samostatně běžící promlčecí době tak, jak/kdy se o každém žalobkyně dozvěděla, resp. kdy náklad vynaložila. 4. Soudu je známo z vlastní úřední činnosti (§ 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.), mimo jiné z dokumentů ve věcech zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], a mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 3. 2006 jako asistentka, od 1. 10. 2008 pracovala na pozici hospodářskosprávního referenta, vůči žalovanému opakovaně uplatnila v soudních řízeních nároky z poškození zdraví, které utrpěla v důsledku výkonu práce pro žalovaného na pracovišti pro ni nevhodném z hlediska jejího zdravotního stavu, resp. zdravotních dispozic. V uvedených jiných věcech byl žalovaný zavázán nahradit žalobkyni ztrátu na výdělku (rozdíl mezi invalidním důchodem a výdělkem před poškozením zdraví) za období prosinec 2013 – leden 2015 včetně a náklady léčení za období listopad 2013 – listopad 2015, a to rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 1. 2018, nahradit ztrátu na výdělku za období prosinec 2015 – duben 2016 a rovněž do budoucna, náklady léčení za období prosinec 2015 – květen 2016, a to rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 9. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 3. 2020, a rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 2. 6. 2021. V obou uvedených věcech byl podán posudek znaleckým ústavem, Lékařskou fakultou [anonymizována dvě slova] v [obec], [číslo] ze dne 6. 10. 2016, [číslo] ze dne 19. 12. 2017, [číslo] 2021 ze dne 28. 2. 2021, zástupce znaleckého ústavu (MUDr. [jméno] [příjmení], CSc.) byl k posudkům vyslechnut dne 15. 3. 2017, dne 23. 5. 2018, dne 24. 5. 2021, kdy z posudků včetně jejich stvrzení zástupcem ústavu a doplňujících výslechů k posudkům vyplynulo zjištění, že zdravotní stav žalobkyně vedoucí k její invaliditě v období od listopadu 2013 do prosince 2015, resp. již dříve (bylo předmětem posouzení ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], pro něž byl rovněž podán tímtéž znaleckým ústavem posudek) je důsledkem výkonu práce u žalovaného, je přímým pokračováním zdravotních obtíží, které byly významným způsobem zhoršeny po expozici alergenů v pracovním prostředí v roce 2009; toto konstatování se týká jak obtíží žalobkyně vzniklých na alergickém podkladě, tak psychického zdravotního stavu žalobkyně; přestože podle znalce nelze učinit jednoznačný závěr, že výkon práce u žalovaného byl jedinou příčinou ztráty pracovní schopnosti a invalidity žalobkyně, lze konstatovat, že výkon práce u žalovaného byl značnou, důležitou a podstatnou příčinou invalidity a ztráty pracovních schopností žalobkyně v období od listopadu 2013 do prosince 2015; dalšími příčinami ztráty pracovní schopnosti a invalidity jsou polyvalentní alergie žalobkyně i obtížná životní situace v důsledku jejího zdravotního stavu a z toho vyplývající problémy ve všech sférách života; znalec před soudem vysvětlil, že podstatným u vyvolání alergické reakce zde bylo to, že došlo ke zvíření prachu a ten se dostal nejprve do kontaktu s kůží žalobkyně a následně do kontaktu s jejími dýchacími cestami; znalec při výslechu doplnil, že žalobkyně byla alergička již před rokem 2009, jednalo se však o jiný typ alergie, a to na potraviny a vosy, do roku 2009 astmatická reakce zjištěna nebyla a pro astma se žalobkyně neléčila, v dětství se u žalobkyně astmatická reakce projevila, ale poté následovalo dlouhé období bez jakýchkoliv astmatických problémů; znalec potvrdil, že spouštěčem astmatické reakce v roce 2009 bylo právě přeřazení žalobkyně na jiný druh práce, který u ní vyvolal astmatickou reakci; u žalobkyně má rovněž vliv na její celkový zdravotní stav její stav psychický, který má rovněž příčinnou souvislost se spouštěčem astmatické reakce; znalec trval na tom, že podstatnou příčinnou zdravotního stavu žalobkyně byla expozice v roce 2009, ostatní vlivy jsou nedůležité, od roku 2009 do současné doby se i přes léčbu nepodařilo dostat astmatické problémy u žalobkyně pod úplnou kontrolu. 5. Mezi účastníky je nes