12 C 323/2023-62 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 14. 1. 2023 mezi žalobcem a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 24 splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatkem za expres výplatu 199 Kč, poplatkem za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně a poplatkem za SMS servis 49 Kč měsíčně. Žalovaný však žalobci nezaplatil ničeho a žalobce tedy ke dni 12. 5. 2023 úvěr zesplatnil.Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků za SMS servis 196 Kč, úroků v celkové výši 2 205Kč, účelně vynaložených nákladů výši 1030 Kč a smluvních pokut ve výši celkem 1 500 Kč.Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst.3 o.s.ř.)3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.4. V posuzovaném případě soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že v něm byly poskytnuty informace o podmínkách poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 15 000 Kč s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit je (bez úhrady za doplňkové služby) 24 391 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách.5. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 1. 2023 mezi žalobcem a žalovaným ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a úrokem uvedeným ve splátkovém kalendáři částkou 5 145 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě je uvedeno, že celková částka ke splacení je 20 640 Kč bez úhrad za doplňkové služby. Účastníci ve smlouvě dále sjednali poplatek 199 Kč za službu „Expres výplata “, poplatek 99 Kč měsíčně za doplňkovou službu „Bezpečná splátka“ a poplatek ve výši 49 Kč měsíčně za doplňkovou službu „SMS servis“. Pro případ zpoždění s úhradou splátky je ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 500 Kč. Ze splátkového kalendáře k této smlouvě vyplývá, že žalovaný měl zaplatit celkem 24 391 Kč, a to první splátkou ve výši 1 467 Kč, dalšími sedmi splátkami po 1 508 Kč a dále šestnácti splátkami po 773 Kč měsíčně, vždy do 13. dne toho kterého měsíce, počínaje 13. 2. 2023.Z listiny o proplacení úvěru bylo zjištěno, že žalobce dne 14.1.2023 poukázal na účet uvedený žalovaným ve smlouvě účastníků částku 15 000 Kč.Z přehledu čerpání a úhrad předmětného úvěru pak vyplývá, že žalovaný žalobci nezaplatil ničeho.6. Z listin předložených žalobcem soud dále zjistil, že žalobce měl k dispozici výpis z účtu žalovaného za období z prosince 2022, ze kterého je zřejmé, že počáteční stav účtu byl mínus 21 159 Kč, konečný 1 009,78 Kč. Z listiny označené „potvrzení o provedení ověření bonity klienta“ vyplývají údaje o žalovaném : bezdětný, zaměstnán s příjmem 34 000 Kč, žádné splátky jiným společnostem nemá, příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč. Dále je zde tabulka o lustraci žalovaného v externích registrech.7. Žalobce soudu dále předložil upomínku žalovanému z 27.3.2023 s upozorněním na možné zesplatnění celého úvěru, oznámení o zesplatnění celého úvěru z 12.5.2023 s výzvou k zaplacení celé zbývající částky do 14 dnů a také předžalobní výzvu k plnění z 9. 6. 2023.8. Soud se v této věci zabýval otázkou hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru. Jediný doklad, který žalobce soudu v tomto směru předložil, je shora uvedený výpis z účtu, ze kterého je zřejmý mínusový zůstatek na účtu, aniž by byly zkoumány důvody tohoto stavu, zjišťovány příjmy žalovaného, jeho osobní a majetkové poměry. Údaj o příjmu žalovaného ve výši 34 000 Kč a o jeho osobních není ničím doložen.Při jednání dne 4.12.2023 byl žalobce s tímto předběžným názorem soudu seznámen s tím, že v důsledku nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti má soud smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobce by měl nárok pouze na bezdůvodné obohacení získané žalovaným. Žalobce soudu poté předložil úvěrovou zprávu a doplnil posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak, že jeho příjem je 27 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 47 000 Kč, splátky jiným společnostem jsou 4 758 Kč, minimální výdaje na bydlení 7 423 Kč, životní minimum členů domácnosti je 6 750 Kč, měsíční výdaje domácnosti 2 000 Kč. Tyto údaje nejsou opět ničím doloženy a jsou rozdílné od údajů uvedených ve shora konstatované listině o hodnocení „bonity“ žalovaného. Navíc měsíční výdaje domácnosti ve výši 2 000 Kč jsou nereálné pro uspokojení potřeb dospělého člověka, natož pak k uspokojení potřeb domácnosti, u které není zřejmé, kolik členů v ní žije.9. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s dostatečnou péčí, když poměry žalovaného zkoumal zcela nedostatečně a dle názoru soudu formálně a účelově.Proto tedy má soud smlouvu účastníků o úvěru ze dne 14. 1. 2023 za neplatnou. Soud se přiklání k takovému výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností).Pokud žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z listiny o čerpání úvěru a z výpisu „proplacení“ smlouvy má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 15 000 Kč. V této části bylo tedy žalobě vyhověno.12. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023 a dále do zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení již den následující po uplynutí lhůty k úhradě uvedené ve výzvě žalobce k zaplacení celého úvěru z 12. 5. 2023. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl.č. 351/2013 Sb.Od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023 činí kapitalizované úroky 98,63 Kč. Požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení o 39,58 Kč vyšších je nedůvodný, neboť byl vypočten z částky 21 021 Kč, s úhradou které žalovaný v prodlení neb