15 C 145/2024-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 30 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že s žalovaná, uzavřel dne 26. 1. 2023 smlouvu o úvěru. Žalobce na dobu neurčitou poskytl žalovanému úvěr, žalovaný se zavázala každý měsíc uhradit žalobci sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně, přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru nebo její část mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy Žalovaný však sjednané povinnosti neplnil, opakovaně se dostal do prodlení s úhradou úvěru, žalobce proto ke dni 29. 5. 2023 celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení celé zbývající části úvěru. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 8 000 Kč (40 % za první měsíc čerpání úvěru) a dále přiznání smluvní pokuty za období od 30. 5. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 2 760 Kč (0,1 % denně z jistiny). Součástí žaloby je také požadavek na přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 28 000 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný, ač byl řádně obeslán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) a podle důkazů založených ve spise (§ 120 odst. 2 o.s.ř.)3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.4. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , potvrzením o platbě na částku 20 000 Kč na účet č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2023; výpisy z účtu žalovaného číslo , hodnota, , listinou označenou jako „Úvěruschopnost“; předžalobní výzvou spolu s dokladem o odeslání.6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že v dané věci nebylo prokázáno uzavření žalobcem tvrzené smlouvy o úvěru. Soudu předložené znění smlouvy není žalovaným podepsáno a z předložených listin není zřejmé ani to, že by žalovaný potvrdil souhlas se zněním smluvní dokumentace verifikačním kódem v žádosti o úvěr. Žalobce se nedostavil k jednání soudu a vzdal se tak možnosti být při tomto jednání soudem poučen dle § 118a o.s.ř.7. Pokud žalobce poskytl žalované plnění bez uzavřené smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Ve smyslu ustanovení shora citovaného § 2993 občanského zákoníku bylo tedy žalované uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním získaným bez právního důvodu obohatila. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že ve prospěch žalovaného bylo poskytnuto převodem na účet 20 000 Kč. Ohledně této částky bylo proto žalobě vyhověno.10. Podle § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení den po uplynutí lhůty stanovené v oznámení žalobce o zesplatnění úvěru, které obsahuje výzvu k zaplacení dluhu do tří dnů od doručení tohoto oznámení. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Ohledně ostatních uplatněných nároků byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, o kterou se tyto nároky opírají. Pouze pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani, že řádným způsobem zkoumal poměry žalovaného ve vztahu k úvěruschopnosti. Zejména nebyly dostatečně zohledněny výdaje žalovaného, Z výpisů z jeho účtu bylo zjištěno, že byly připsány finanční prostředky z dalších úvěrů, a to 22. 12. 2022 3 500 Kč od , právnická osoba, a 29. 12. 2022 částka 30 000 Kč od spol. ZAPLO. Dále bylo zjištěno, že na účtu mu nezbývají disponibilní finanční prostředky. Soud dále považuje za neplatné ujednání o úroku ve výši 40 % p.m. (tedy měsíčně). Taková sazba mnohonásobně přesahuje přiměřenou sazbu v daném období (dle systému ARAD cca 35 % p.a. – tedy ročně).12. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalované. Procesní úspěch žalobce činí 65 % a po započtení procesního úspěchu žalované v rozsahu 35 % má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Náklady řízení jsou tvoření soudním poplatkem 1 231 Kč, odměnou za právní zastoupení dle § 14b ve výši po 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), paušální náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony po 100 Kč a DPH z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč. Celkem činí náklady řízení částku 3 409 Kč. Soud přiznal žalobci 30 % z této částky, tj. 1 023 Kč.