Žalobkyně se v řízení domáhá vůči žalovanému zaplacení částky celkem 22 350 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím, a to z titulu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), resp. z titulu § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Uplatněné nároky žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný byl v obdobích od 23. 6. 2023 do 21. 8. 2023, od 22. 8. 2023 do 12. 2. 2024 a od 13. 2. 2024 do 21. 6. 2024 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla RZ , SPZ, v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla RZ , SPZ, . K vozidlům nebylo v těchto obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Navzdory opakovaným výzvám žalobkyně žalovaný svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k uplatněným nárokům nikterak nevyjádřil.3. Soud rozhodl věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.”), bez nařízení jednání, protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovil souhlas.4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.5. Ve vztahu k vozidlu RZ , SPZŽalovaný jako kupující uzavřel dne 7. 4. 2023 s prodávajícím , jméno FO, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo RZ , SPZ, (, jméno FO, přitom toto vozidlo koupil na základě kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2023 od , jméno FO, , která vozidlo koupila od , jméno FO, ). Skutečnost, že vozidlo RZ , SPZ, zakoupil žalovaný, se žalobkyně dozvěděla dne 10. 2. 2025. K vozidlu RZ , SPZ, , které má zdvihový objem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a které je evidováno jako provozované, nebylo v obdobích od 23. 6. 2023 do 21. 8. 2023, od 22. 8. 2023 do 12. 2. 2024 a od 13. 2. 2024 do 21. 6. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jde-li o období od 23. 6. 2023 do 21. 8. 2023, žalobkyně výzvou ze dne 20. 3. 2025, odeslanou téhož dne žalovanému, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 2 820 Kč (období bez pojištění o délce 60 dnů násobeno denní sazbou ve výši 47 Kč). Jde-li o období od 22. 8. 2023 do 12. 2. 2024, žalobkyně výzvou ze dne 20. 3. 2025, odeslanou téhož dne žalovanému, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 8 225 Kč (období bez pojištění o délce 175 dnů násobeno denní sazbou ve výši 47 Kč). Jde-li pak o období od 13. 2. 2024 do 21. 6. 2024, žalobkyně výzvou ze dne 27. 3. 2025, která byla žalovanému doručována dne 31. 3. 2025, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 6 110 Kč (období bez pojištění o délce 130 dnů násobeno denní sazbou ve výši 47 Kč). Tyto výzvy, obsahující lhůtu k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy, poučení o okolnostech vylučujících vznik práva žalobkyně na příspěvek nebo výňatek ze zákona č. 168/1999 Sb. nebo ze zákona č. 30/2024 Sb., byly odeslány na adresu žalovaného uvedenou v jím uzavřené kupní smlouvě (k tomu viz kupní smlouvy na č. l. 19-20 spisu, výpis z Registru silničních vozidel na č. l. 21-22, výzvy adresované předchozím vlastníkům včetně jejich sdělení a sdělení pojišťovny na č. l. 23-27, příslušné výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP adresované žalovanému a s nimi související informace o poštovní zásilce, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR).6. Ve vztahu k vozidlu RZ , SPZ7. Žalovaný byl v období od 15. 7. 2024 (přinejmenším) do 4. 8. 2025 zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ , SPZ, , které má zdvihový objem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a k němuž nebylo, ačkoliv bylo evidováno jako provozované, v období od 27. 4. 2025 do 20. 7. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně výzvou ze dne 8. 8. 2025, která byla žalovanému doručována na jeho adresu místa trvalého pobytu dne 12. 8. 2025, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 3 995 Kč (období bez pojištění o délce 85 dnů násobeno denní sazbou ve výši 47 Kč). Tato výzva obsahuje lhůtu k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy, poučení o okolnostech vylučujících vznik práva žalobkyně na příspěvek nebo výňatek ze zákona č. 30/2024 Sb. (k tomu viz informace z Registru silničních vozidel, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a informace o poštovní zásilce, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR).8. Z ostatních předložených důkazů pak soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle § 1 odst. 2 písm. a), § 4 zákona č. 168/1999 Sb., § 6, § 45 zákona č. 30/2024 Sb., jakož i podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), a podle vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2024, a vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025. Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Soud žalobkyní uplatněné nároky shledal důvodnými. Žalovaný byl ve shora uvedených obdobích vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ , SPZ, (opak ze strany žalovaného v řízení ani tvrzen nebyl), ve vztahu k vozidlu RZ , SPZ, pak byl zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel tohoto v registru evidovaného vozidla. Má se tak za to, že žalovaný byl i skutečným provozovatelem vozidla RZ , SPZ, (v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb.). K oběma vozidlům, evidovaným jako provozovaná, přitom nebylo ve výše uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně včas, v jednoroční prekluzivní lhůtě, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků za jednotlivá období bez pojištění odpovědnosti, její výzvy k úhradě obsahovaly náležitosti požadované zákonem (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvky za období bez pojištění odpovědnosti (za období do dne 31. 3. 2024 se nárok žalobkyně opírá o § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., za zbývající období pak o § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), jakož mu vznikla i povinnost zaplatit žalobkyni paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy za čtyři žalovaná období celkem 1 200 Kč (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Samotná výše příspěvků celkem 21 150 Kč je pak určena součinem počtu dnů, kdy nebyla vozidla RZ , SPZ, RZ , SPZ, pojištěna, a příslušné denní sazby pro tato vozidla [§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb.].11. Jako důvodné posoudil soud i nároky žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, protože jsou žalobkyní požadovány za období, kdy byl již žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením jednotlivých příspěvků (§ 573 o. z.).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady řízení ve výši celkem 2 709 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 894 Kč a mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem v souhrnné výši 1 815 Kč stanovené podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a skládající se z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání návrhu ve věci samé) při sazbě za úkon ve výši 400 Kč, dále z paušální částky za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 × 100 Kč) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o plnění k rukám advokátky žalobkyně pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř.