Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem 18 197 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 4. 4. 2024 pojistnou smlouvu č. , číslo, s počátkem pojištění ke dni 5. 4. 2024, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla zn. Audi A5, RZ , SPZ, na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 1 437 Kč měsíčně. Pojistné za období od 5. 4. 2025 do 4. 4. 2026 bylo z důvodu změn podmínek stanoveno na částku 2 344 Kč měsíčně, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2025. Dle pojistné smlouvy byl sjednán počet ujetých kilometrů 9 500 až 10 500 km ročně, žalovaný však nedoložil stav tachometru, k čemuž se smluvně zavázal. Žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami dopočítala žalovanému pojistné pro maximální počet ujetých km, tedy pro 25 000 km ročně, pročež žalovanému vznikl nedoplatek na pojistném za období od 5. 4. 2024 do 4. 4. 2025 ve výši 11 165 Kč. Z důvodu neplacení pojistného vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy, nebude-li dlužné pojistné v dodatečné lhůtě uhrazeno. Pojistná smlouva z důvodu nezaplacení pojistného zanikla ke dni 4. 7. 2025. Dlužné pojistné za období od 5. 4. 2025 do 4. 7. 2025 činí částku 7 032 Kč. Celková dlužná částka pak činí 18 197 Kč.2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nikterak nevyjádřil.3. Soud rozhodl věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.”), bez nařízení jednání, protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovil souhlas.4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.5. Žalobkyně předložila žalovanému dne 4. 4. 2024 v elektronické podobě návrh pojistné smlouvy č. , číslo, na dobu neurčitou se sjednaným počátkem pojištění ke dni 5. 4. 2024, jehož hlavním předmětem bylo povinné ručení k vozidlu zn. Audi A5, RZ , SPZ, . Včasným zaplacením prvního pojistného byl tento návrh akceptován s tím, že žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 1 437 Kč s měsíční frekvencí. Roční nájezd vozidla byl sjednán 9 500 – 10 500 km s tím, že nezašle-li žalovaný fotografii počítadla kilometrů nejpozději do 2 týdnů od počátku pojištění a vždy v období 2 týdnů před ročním výročím počátku smlouvy, bude žalobkyně počítat s ročním nájezdem vozidla ve výši 25 000 km. Cena za jeden kilometr v případě většího nájezdu byla sjednána ve výši 0,77 Kč (k tomu viz návrh pojistné smlouvy včetně související smluvní dokumentace – jediný souboru ve formátu .pdf, pojistka k pojistné smlouvě, párovací předpisy, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR).6. Dopisem ze dne 5. 4. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného vzhledem k tomu, že jí nedodal fotografii tachometru, k zaplacení nedoplatku na pojistném za období od 5. 4. 2024 do 4. 4. 2025 ve výši 11 165 Kč, současně navýšila měsíční pojistné na pojistné období od 5. 4. 2025 do 4. 4. 2026 na částku 2 344 Kč (k tomu viz výroční dopis v elektronickém spisu CEPR).7. Dopisem ze dne 3. 6. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 15 853 Kč, současně ho upozornila, že nedojde-li k jejímu zaplacení do 4. 7. 2025, pojištění k tomuto datu zanikne (k tomu viz poslední upomínka v elektronickém spisu CEPR).8. Dopisem ze dne 4. 7. 2025 pak žalobkyně informovala žalovaného, že pojištění dnem 4. 7. 2025 zaniklo (k tomu viz dopis ke stornu v elektronickém spisu CEPR). Dluh žalovaného na pojistném za období od 5. 4. 2024 do 4. 7. 2025 činí částku celkem 18 197 Kč (k tomu viz párovací předpisy v elektronickém spisu CEPR).9. Z ostatních provedených důkazů pak soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.10. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), a podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. Soud žalobkyní uplatněný nárok shledal důvodným. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 10 a násl. zákona č. 30/2024 Sb., jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem shora uvedeného vozidla a na jejímž základě se žalovaný zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaný nesplnil jím převzatou povinnost vyplývající z pojistné smlouvy, když nedoložil žalobkyni ve stanovené době stav tachometru, pročež žalovanému za období od 5. 4. 2024 do 4. 4. 2025 dle smluvních ujednání vznikl nedoplatek na pojistném ve výši 11 165 Kč. Žalovanému dále tím, že navzdory své smluvní povinnosti neplatil předepsané měsíční pojistné, vznikl za období od 5. 4. 2025 do 4. 7. 2025 dluh na pojistném ve výši 7 032 Kč. Žalobkyní byl přitom vyzván, v souladu § 2804 o. z., v dostatečné dodatečné lhůtě k zaplacení dlužného pojistného, avšak bezvýsledně. V důsledku toho, jak byl žalovaný ze strany žalobkyně poučen, pojištění zaniklo a žalobkyně má nárok podle § 2782 odst. 1 o. z. na dlužné pojistné za období od 5. 4. 2024 do 4. 7. 2025 ve výši celkem 18 197 Kč.12. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyně se, v souladu se svým dispozičním právem a ve prospěch majetkového cenzu žalovaného, domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení až ode dne 12. 7. 2025. Výše zákonného úroku byla stanovena 14,75 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 531/2013 Sb.).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady řízení ve výši celkem 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem v souhrnné výši 1 815 Kč stanovené podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a skládající se z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání návrhu ve věci samé) při sazbě za úkon ve výši 400 Kč, dále z paušální částky za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 × 100 Kč) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o plnění k rukám advokátky žalobkyně pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř.