11 C 92/2021-128 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se návrhem ze dne 30.3.2021 domáhal na žalovaném zaplacení 30.000 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně za dobu od 16.11.2020 do zaplacení, jakož i zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 7.492 - Kč, to vše z titulu bezdůvodného obohacení, neboť dne 4.2.2019 na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplatil na bankovní účet žalovaného částku 30.000 - Kč. Žalobce tvrdil, že se následně dozvěděl, že žalovaný je soudním rozhodnutím ze dne 16.2.2017 omezen ve svéprávnosti, a proto je úvěrová smlouva neplatná, neboť žalovaný trpěl duševní poruchou již v době jejího uzavírání. Žalovaný přes výzvu dluh nevrátil. 2. Soud účastníkům sdělil (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 19), že bude věc posuzovat mj. podle zákona o spotřebitelském úvěru, kdy je zjevné, že skutečnosti zakládající důvod omezení svéprávnosti žalovaného zde byly již v době sjednávání spotřebitelského úvěru, ale žalobce je řádně nevyhodnotil, jak mu ukládá povinnost odborné péče při posouzení úvěruschopnosti. Nedostatek posouzení úvěruschopnosti zakládá další důvod neplatnosti smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (viz též judikatura Soudního dvora EU). Dále uvedl, že s ohledem na stav žalovaného bude patrně třeba zkoumat podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jaká případná doba vrácení prostředků odpovídá možnostem spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. c) občanského zákoníku (viz též rozhodnutí publikované jako RV I. [číslo], resp. Vážný [číslo] cit dle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 16. 11. 2017, č.j. 23 Co 315/2017) bude muset patrně soud zvážit, zda je vzhledem ke stavu žalovaného možné požadovat po něm, aby nějaké prostředky vracel, a pokud ano, v jaké výši. Smlouva je však neplatná i pro svou lichevní povahu (úrok 120% ročně). 3. Opatrovník žalovaného Město Chrudim se k žalobě vyjádřil (č.l. 55) s tím, že soud jej ustanovil opatrovníkem pravomocně dne 19.6. 2020, namísto [jméno] [příjmení]. Krátce poté se novému opatrovníkovi začali ozývat četní věřitelné z nebankovních úvěrů a opatrovník zjistil, že za předchozího opatrovnictví se žalovaný opakovaně zadlužoval půjčkami a úvěry sjednávanými na dálku (opatrovník uvedl čtyři řízení, v nichž je vymáhána částka přesahující 100.000 - Kč). V jednom případě byly dvě osoby odsouzeny za podvod při sjednání úvěru jménem žalovaného, který jim vyhověl z obav ze ztráty zaměstnání (rozsudek Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. [spisová značka]). Dřívější opatrovnice svou funkci nevykonávala a pravděpodobně toho ani nebyla schopna. S žalovaným měli dříve vztah a mají spolu dítě, které má žalovaný velmi rád a má k ní blízký vztah. Žalovaný s dřívější opatrovnicí žije v bytě, kde tato opatrovnice žije se svou současnou partnerkou. Ačkoli je možné, že dřívější opatrovnice žalovaného instruovala k uzavření předmětné smlouvy, současný opatrovník musí jednat s vědomím delikátnosti celé situace, neboť nechce komplikovat vztah opatrovance s dcerou, kdy na tento vztah má dřívější opatrovnice přímý vliv. Připustil, že prostředky mohly být použity na chod společné domácnosti Na druhé straně je však opatrovník přesvědčen, že by to neměl být opatrovanec, kdo ponese tíživé následky toho, že dřívější opatrovník nevykonával svou funkci řádně. Opatrovník upozornil, že na výpisu účtu žalovaného, který žalobce předložil v tomto řízení, je údaj o vyplacení provizí od [anonymizována dvě slova] ve výši přesahující 11.000 - Kč, ačkoli žalovaný nebyl zprostředkovatelem úvěru a ani toho nebyl schopen. Provize však podstatně zvýšily bonitu žalovaného a je otázkou, zda nešlo o záměr. 4. Opatrovník odkazem na znalecký posudek upozornil, že žalovaný je vlivem dušení poruchy ve vývojovém stupni odpovídajícímu dítěti ve věku 9 až 12 let a je snadno manipulovatelný, zneužitelný, naivní a neschopen samostatně právně jednat. Protože omezení svéprávnosti má primárně chránit omezenou osobu, je nesprávné, aby následky nepříznivého stavu nesla tato osoba, a to tím spíše, že zadlužování žalovaného začalo poté, co byla ustanovena dřívější opatrovnice. Soud by se měl zabývat tím, nakolik je situace žalovaného způsobena porušením povinností předchozím opatrovníkem. Opatrovník poukázal na skromné majetkové poměry žalovaného, jehož příjmy stěží pokryjí jeho výdaje a uložení povinnosti zaplatit žalovanou částku by mělo pro žalovaného velmi citelné následky. Příjem žalovaného z částečného invalidního důchodu činí 6.928 - Kč a z částečného pracovního úvazku má příjem cca 9.000 - Kč měsíčně. Tyto částky pokryjí výdaje na život, bydlení a výživné, jakož i na splátku jiného úvěru ve výši 1.000 - Kč měsíčně. Rezervy žalovaný nemá,a proto i požádal o osvobození od placení soudního poplatku. Opatrovník závěrem svého vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává, žalobce by měl nárok uplatňovat vůči jiné osobě, která se skutečně obohatila a měla ze situace prospěch. Z těchto důvodů opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. 5. Žalobce replikoval (č.l. 64), že žádá jen vydání bezdůvodného obohacení a že z osobních dokladů žalovaného neplyne omezení svéprávnosti. Žalobce pochopitelně postupuje s odbornou péčí, a kdyby měl pochybnosti o duševním stavu žalovaného, úvěr by neposkytl. Dále stručně shrnuto uvedl, že úvěruschopnost žalovaného posoudil řádně, volné zdroje žalovaného byly dostatečné a žalovaný nefiguroval v žádném rejstříku indikujícím úvěrovou nespolehlivost. Žalobce zdůraznil, že žadatel o úvěr má povinnost uvádět pravdivé údaje a soud nesmí konstatovat absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, i kdyby nebyla úvěruschopnost řádně posouzena. Tento závěr podle žalobce plyne i z rozhodnutí SDEU ve věci C [číslo] [anonymizována dvě slova] proti [anonymizováno]. 6. Při jednání dne 25.11.2021 účastníci setrvali na svých postojích (č.l. 87) a při reakci na výzvu podle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „ o. s. ř.“ opatrovník navrhl (č.l. 91) výslech dřívější opatrovnice [jméno] [příjmení] ke zjištění její role a vyžádání údajů o dispozičních a dalších oprávněních k bankovnímu účtu žalovaného, jakož i výpis z tohoto účtu, jakož i informací k provizím, které byly vyplaceny na účet žalovaného. 7. Žalobce uvedl (č.l. 94), že žalovaný při sjednávání smlouvy nepůsobil jako nesvéprávná osoba, ostatně měl i bankovní účet, na nějž byla žalovaná částka vyplacena.Jaký byl její další osud, není podstatné. Skutečnost, že žalovaný měl invalidní důchod, je pro vydání bezdůvodného obohacení irelevantní. Protože byl žalovaný i zaměstnán, nebyly zde pochyby o jeho svéprávnosti a tyto pochyby nezaklá ani typ učiliště, na němž byl vyučen. Odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu a usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 234/19 žalobce argumentoval, že bezdůvodně obohatit se může i osoba s omezenou svéprávností. Z těchto důvodů je rozhodnutí Nejvyššího soudu RV I 335/40 touto judikaturou překonané. K návrhům žalovaného dodal (č.l. 98), že výslech dřívější opatrovnice má jen omezený význam a žalovaný případně může následně žádat zaplacení na této opatrovnici. Z důvodu hospodárnosti řízení nemá význam zkoumat pohyby na účtu žalovaného, protože to nemá vliv na povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení.. Částky vyplacené [anonymizována dvě slova] rovněž nemají žádný vliv na nynější řízení a zjišťování těchto informací je v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. 8. Při jednání dne 19.1.2022 (č.l. 124) soud vyslechl dřívější opatrovnici žalovaného a provedl vyžádané důkazy. Zpřístupnil účastníkům názor na věc. Žalobce v závěrečném návrhu setrval na svém procesním postoji a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že„ je srozuměn“, že soud plnění rozvrhne do splátek. Opatrovník žalovaného sdělil, že s ohledem na provedené dokazování je nereálné, aby soud žalobu zamítl, avšak pro žalovaného jde o astronomickou částku, navrhl, aby plnění bylo rozvrhnuto do splátek po 500 - Kč. Žalovaný je i tak ohrožován insolvencí. Opatrovník dodal, že ze znaleckého posudku a i zkušeností s opatrovným plyne, že žalovaný je v aspektech, které jsou pro nyní rozhodovanou věc podstatné, jako desetileté dítě a pokud dřívější opatrovnice vypovídala o způsobu výkonu opatrovnictví, pak z toho lze učinit závěr, že vlastně nechala žalovaného bez dozoru a pak je to obdobné, jako bychom bez dozoru ponechali dítě výše uvedeného věku. Přitom opatrovníka, který má opatrovanému pomáhat, vykonávala osoba, která mimo jiné s ohledem na svou insolvenci sama potřebovala pomoc v otázkách finančních a i jinak by patrně potřebovala určitou pomoc se životem. Další komplikací v této věci jsou již zmíněné vztahové propletence tak, jak na tento aspekt opatrovník upozornil (viz bod (3)). Závěrem opatrovník uvedl, že předžalobní výzva mu nebyla doručena a žalobce potvrdil, že výzva z 27.10.2020 byla adresována [jméno]