112 C 31/2020 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky Kč 23 348,90 ode dne [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši [částka]. Žalobkyně tvrdila, že [datum] byla uzavřena mezi účastníky smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], tento byl vyplacen. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, na čemž se smluvní strany dohodly a žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci a navazující úkony (doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě), bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným [částka] ([částka] jistina a [částka] - sjednané úroky) měla být žalovaným uhrazena v 72 splátkách ve výši [částka] měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Zápůjční úroková sazba činí 23 % ročně a RPSN činí 38,73 %. Takto byly sjednány doplňkové služby, konkrétně: a) doplňková inkasní služba podle samostatné smlouvy o inkasní službě, kdy inkasní služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, nároky může žalobkyně uplatňovat po žalovaném při splatnosti úvěru; b) doplňková služba„ [anonymizováno]“ podle samostatné smlouvy o doplňkové službě [anonymizováno], služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, nároky může žalobkyně uplatňovat po žalovaném při splatnosti úvěru, kdy doplňkový balíček„ [anonymizováno]“ zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst [číslo] v případě nezaviněného úrazu, závažného [anonymizováno] nebo [anonymizováno], možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst [číslo] v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou [částka] splatnou dne [datum]. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a sankce za zaslání upomínky [částka], [datum] zaslala druhou písemnou upomínku žalovanému k úhradě dlužné splátky a sankce [částka] a sankce [částka], kdy upozornila při nezaplacení na možné zesplatnění celého úvěru a k uplatnění smluvní pokuty. Přes upomínky žalovaný neuhradil řádně splátku splatnou [datum]. Pro nezaplacení žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nároku [částka] sestávající z neuhrazené jistiny [částka], zbylé části úroků [částka], zbylé části inkasní služby [částka] (69 splátek po [částka]), zbylé části doplňkové služby [anonymizováno] (podpora – odklad [částka] při 69 splátkách po [částka], podpora – [anonymizováno] [částka] při 69 splátkách po [částka], podpora – práce [částka] při 69 splátkách po [částka]), nákladů na upomínkování [částka] (náklady za upomínku [číslo] ve výši [částka] byly uhrazeny, náklady za upomínku [číslo] ve výši [částka] plus náklady za předchozí upomínky [číslo] upomínky [číslo] (žalovaný byl v prodlení s úhradou předchozích splátek), smluvní pokuty za prodlení úvěru [částka], smluvních úroků za prodlení inkasní služby [částka] (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby), smluvní pokuty (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) [částka]. Žalovaný podle smlouvy uhradil 3 splátky po [částka] v celkové výši [částka], kdy na jistinu [částka], na úroky [částka], na inkasní služby [částka], na doplňkové služby [anonymizováno] [částka], žalobkyně dále uvádí přeplatek [částka]. Nárokované položky podle žalobkyně vycházejí z uzavřených smluv a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, např. smluvní pokuta [částka] představuje polovinu nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. Náklady za upomínky představují účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením spotřebitele, nedá se mluvit o šikanózním zasílání zpoplatněných upomínek v rozporu s dobrými mravy, spotřebitel s nimi výslovně souhlasil. Povinnost platit inkasní platby v případě předčasného ukončení smlouvy požaduje žalobkyně jako ušlý zisk v důsledku porušení smluvních povinností klientem. Cena za inkasní službu zahrnuje jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby (vytvoření a otestování API rozhraní mezi bankou poskytovatele a bankou klienta, synchronizace datových vět, vytvoření API tokenů a jejich aplikace do API rozhraní apod.), náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele (přidělení ID pro jednotlivé příkazy k inkasu, přidělení ID pro jednotlivé příchozí odpovědi na příkaz k inkasu ze strany banky klienta, párování pokynů mezi příkazem a odpovědí banky, párování příchozích úhrad apod.), bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Ohledně zbylé části úroků žalobkyně poukazuje na zákon o úvěru pro spotřebitele [číslo] Sb., rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8.12.2014 č.j. 104 VPSH [číslo] či postup dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2014 č.j. 104 VPSH [číslo] – 81. Ohledně zbývající části doplňkové služby [anonymizováno], tj. [částka] (69 splátek po Kč [částka], tj. 45 + 78 + [částka]), žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni za výkon [anonymizováno] služby [anonymizováno] po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem [částka] v měsíčních splátkách po [částka]. Spotřebitel (žalovaný) měl uhradit žalobkyni škodu způsobenou porušením této smlouvy a s takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany souhlasí. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne [datum] s výzvou k úhradě dlužné částky do [datum]. Ohledně přiměřenosti smluvních podmínek a případných uplatňovaných sankcí v případě porušení smlouvy ze strany dlužníka si věřitel nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomie soudním znalcem [příjmení] [příjmení], z nějž jednoznačně vyplývá, že úroková sazba i sazba RPSN žalobkyně u spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů a dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé, přičemž sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná částka [částka] odpovídá zesplatňující výzvě, kdy žalobkyně nenárokuje pokutu za prodlení s úhradou splátky [částka] a úrok z prodlení s úhradou splátky inkasní služby [částka] a zohledňuje platbu žalovaného [částka]. Zákonné úroky z prodlení jsou žádány z částky [částka] zahrnující zbylou část jistiny [částka], náklady za upomínky [částka] a smluvní pokutu [částka]. Smluvní úroky z prodlení 0,1% denně jsou žádány z částky [částka], která představuje zbylou část inkasní služby [částka] a zbylou část služby [anonymizováno] [částka]. 2. K výzvě soudu ohledně doplnění tvrzení a důkazů k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní a ohledně vyloučení hrubého nepoměru vzájemného plnění účastníků žalobkyně doplnila, že oprávněnost a důvodnost nárokovaných položek potvrzuje znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], na který podrobně citacemi odkázal. Samotná inkasní služba vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, a to na žádost žalovaného. Podle žalobkyně soud není oprávněn provádět test nepřiměřenosti a odstraňovat tak následky rozhodnutí spotřebitele, odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11. Inkasní služba má zákonný rámec v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stejně jako další doplňková služba [anonymizováno], žalobkyně odkazovala na obsah rozsudků Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 120C 11/2018-131 a Okresního soudu v Přerově, č.j. 9C 159/2018-32. Žalobkyně má za to, že předmětná smlouva o úvěru poskytuje žalovanému celou řadu práv naopak výrazně v jeho prospěch, což vyvažuje např. výši poplatku za inkasní službu. Žalobkyně vyzvedává velký průzkum neziskové organizace [anonymizována tři slova], kdy žalobkyně byla umístěna nad průměrem na šestém místě mezi nebankovními poskytovateli a měla dokonce i lepší výsledky než některé banky ze 42 společností. Žalobkyně je licencovaným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů a byla ČNB kontrolována a ČNB neshledala žádné nedostatky. Žalobkyně rozebírala § 561, § 562 občanského zákoníku, kdy podle žalobkyně lze za prostý elektronický podpis považovat rovněž napsání jména a příjmení na závěr e-mailové zprávy. Podle žalobkyně identitu žalovaného prokazuje verifikační platba z jeho účtu na účet žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti si žalobkyně vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad o příjmech (výpis z účtu a doklad o zaměstnavateli), výpis z účtu, posoudila schopnost spotřebitele splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí a z databáze neplatných dokladů