112 C 11/2022-20 — Okresní soud v Chrudimi

1. Svou žalobou soudu podanou dne 15.6.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude uloženo žalovanému zaplatit žalobkyni částku 68 000 Kč s úrokem z prodlení dle nařízení vlády od 1.6.2022 do zaplacení a náklady řízení do 7 dnů od doručení rozhodnutí v hotovosti v místě bydliště žalobkyně nebo poštovní poukázkou. Žalobkyně tvrdila, že poskytla žalovanému hotovostně několik půjček v roce 2014 v celkové výši 68 000 Kč, uspokojovala tak z lítosti sdělované potřeby žalovaného na pokrytí nákladů jeho rodiny na bydlení a postižené dítě. Žalovaný sliboval brzké vrácení prostředků z probíhající pozůstalosti, proto se smlouvy uzavíraly jen ústně, dosvědčit to může předávání hotovostí přítomný [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [anonymizována dvě slova]. Během roku 2021 začala žalobkyně po žalovaném požadovat vrácení půjček po zhoršení své ekonomické situace, dozvěděla se, že se dědické řízení protahuje, protože probíhá v zahraničí. Žalovaný telefonicky dluh uznával a sliboval vrácení půjčené částky, naposled v SMS zprávě ze 4.11.2021 uznal dluh 68 000 Kč a slíbil jeho zaplacení. Elektronickou komunikací mu žalobkyně nabídla i splátkový kalendář. Naposledy žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu 68 000 Kč vyzvala písemně 18.5.2022 do 31.5.2022, oznámila, že bude od tohoto data požadovat zákonný úrok z prodlení, přesto uhrazeno nebylo. 2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor, kde vznesl námitku o promlčení dluhu. K výzvě soudu žalovaný vyjádřil souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání, připomněl, že vznesl námitku o promlčení dluhu a nikdy dluh neuznal. 3. Žalobkyně k výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. doplnila, že žalovaného pokládala za dobrého přítele rodiny její dcery, a proto brala vážně jeho sliby o vrácení půjček na potřeby jeho rodiny. Až do Vánoc 2020 se obě rodiny u žalobkyně často scházely, tehdy před celou rodinou žalovaný slíbil, že bude mít brzy na zaplacení, proto ho žalobkyně sama i prostřednictvím dcery každý týden v roce 2021 telefonicky vyzývala ke splácení nebo vrácení celého dluhu. Žalovaný dluh v telefonátech uznával, sliboval vrácení půjčky, naposledy v SMS zprávě ze 4.11.2021 na mobil dcery žalobkyně č. [tel. číslo] uznal dluh ve výši 68 000 Kč a slíbil jeho zaplacení. Tento mobilní telefon byl při ataku bezdomovce na postiženou vnučku poškozen natolik, že z něj zbyla jen sim karta. Komunikace proběhla s číslem [tel. číslo]. Žalobkyně navrhla, aby si soud vyžádal výpis komunikace od telefonního operátora. Termín pro vrácení peněz stanovila žalobkyně prokazatelně až předžalobní výzvou z 18.5.2022 a toto datum požaduje za rozhodné pro běh promlčecí lhůty. Námitky žalovaného ohledně promlčení proto žalobkyně neuznává. Jako svědkyně byla navržena [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, ale zároveň si uvědomuje, že nelze jednoduše popsat okolnosti vzniku její pohledávky, a proto nechává na zvážení soudu, zda je možné chybějící listinné důkazy nahradit výslechem účastníků a svědků. 4. Z podacího lístku a z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem žalovaného k vrácení půjček v celkové výši 68 000 Kč z roku 2014 do 31.5.2022, po tomto datu se hodlala obrátit na soud a žádá úroky v zákonné výši. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 639 občanského zákoníku uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit, ve smyslu § 610 odst. 1 občanského zákoníku však k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). 6. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému v roce 2014 na základě ústních smluv o zápůjčce celkem 68 000 Kč, žalovaný namítl promlčení dluhu, kdy uvedl, že dluh nikdy neuznal. Soud projednal věc bez nařízení soudního jednání, s čímž oba účastníci souhlasili. Žalobkyně sice navrhovala provedení výslechů účastníků a svědků, pokud by bylo možné nahradit chybějící listinné důkazy tímto způsobem. Soud však dospěl k závěru, že při neexistenci písemného uznání dluhu ze strany žalovaného co do důvodu a výše nemůže ani výslech svědka, potažmo účastníka, změnit skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu. Přes výzvu soudu s poučením o následcích neunesení výzvy podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně nedoplnila tvrzení a důkazy směřující k vyvrácení uplatněné námitky promlčení ze strany žalovaného. 7. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle shora v bodě 5 odůvodnění podrobně uvedených ustanovení §§ 1968 a násl, 2390 a násl., 2053, 609, 619, 639, 629 a 1958 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud sice uvěřil vzhledem k vyjádření žalovaného, který vznesl námitku promlčení, žalobkyni, že žalovanému poskytla částku 68 000 Kč v průběhu roku 2014, s jejímž vrácením se žalovaný dostal do prodlení, kdy na opakované výzvy žalobkyně, zejména pak písemnou předžalobní výzvu s lhůtou plnění do 31.5.2022, poskytnuté peníze žalobkyni nevrátil, ovšem žalovaný přiléhavě uplatnil námitku promlčení dluhu. Přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. žalobkyně nedostála své procesní povinnosti tvrdit a prokazovat skutečnosti k vyvrácení uplatněné námitky promlčení, soud proto vycházel z předložených důkazů, kdy posuzoval i žalobkyní navržené důkazy, zda by byly případně dostatečné pro vyvrácení námitky, kdy má za to, že by nebyly schopny vyvrátit zjištěný skutkový stav. Právní závěr žalobkyně, že k promlčení nedošlo z toho důvodu, že žalovaného vyzvala k vrácení částky prokazatelně až 18.5.2022 ve lhůtě do 31.5.2022, kdy teprve začala běžet lhůta promlčení, nemá oporu v platném právu. V daném případě zapůjčení peněz nebyla mezi účastníky dohodnuta doba vrácení peněz, žalobkyně tak mohla jako věřitel požadovat plnění ihned a žalovaný jako dlužník byl pak povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu (§ 1958 o.z.), konstantní judikatura (dříve k § 563 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. – účinný do 31.12.2013) vychází z toho, že věřitel může již následující den po vzniku dluhu vyvolat splatnost dluhu a tedy své právo i vykonat, a proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je rozhodný den, který následuje po vzniku takto sjednaného vztahu, a nikoli den, kdy nastala splatnost dluhu. Zásadně tedy promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 obč. zák.). K promlčení nároku žalobkyně na vrácení peněz tedy došlo nejpozději po uplynutí tří let, tj. v průběhu roku 2017. Žalovaný námitku promlčení uplatnil, soud se jí tedy musel zabývat. Pokud by žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, pak by se mělo za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval a právo by se promlčelo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. To však v daném případě nebylo tvrzeno a ani prokazováno. Ani výslechy ani důkazy SMS zprávami nemohou uvedený závěr zvrátit. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 8. Pro úspěch žalovaného ve věci by mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žalovanému prokazatelně dosud žádné náklady nevznikly, a proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.