12 C 104/2017-294 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 25.5.2017 se žalobci domáhají vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo vyklidit pozemek st.p. [číslo] v k.ú. [obec] do dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku a nahradit žalobcům náklady řízení. Žalobci tvrdí, že jsou na základě kupní smlouvy z 18.9.1998 vlastníky st.p. [číslo] o výměře 328 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům [adresa] v obci a k.ú. [obec] a to v rámci společného jmění žalobců jako manželů. Žalovaná je výlučnou vlastnicí st.p. [číslo] o výměře 156 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům [adresa] v obci a k.ú. [obec]. Mezi účastníky vznikl spor o hranici mezi pozemky st.p. [číslo]. Žalobci nechali zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru geodézie a kartografie [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 8.7.2015 č. 34/ 2015, ze kterého vyplývá, že bod [číslo] – nyní – kv. bodu [anonymizováno] je hraničním bodem mezi pp [číslo], [číslo] a st. [číslo], není však hraničním bodem ke st. [číslo]. Nový bod 2 je bodem na hranici mezi pozemky pp [číslo], st. [číslo] a st. [číslo]. Z toho vyplývá, že bod [číslo] – kv. bodu [anonymizováno] se nachází na reálném rohu bet. sloupku, nicméně je na hranici mezi pp [anonymizováno] a st. [číslo], není však hraničním bodem se st. [číslo]. Nový bod 1 je bodem na hranici mezi pozemky pp [anonymizováno], st. [číslo] a st. [číslo]. Náprava tohoto stavu je pouze souhlasným prohlášením všech sousedů a vzhledem k tomu, že spojnice bodů 2 a 1 vytváří v kresbě mapy změnu kresby k bodu [číslo], je nutné podepsat vlastníky st. [číslo], pp [číslo], st. [číslo] a pp [číslo], protokol o opravě chybného zákresu a chybného geometrického určení bodu. Souhlasné prohlášení je třeba opatřit úředně ověřeným podpisem. Při podepsání dokumentů je nutné vyhotovit geometrický plán pro vlastníky zpřesněnou hranici pozemku. Nedojde-li k podpisu, může rozhodnout soud, i zde však musí být vyhotoven geometrický plán, aby se změna promítla do katastru nemovitostí. Součástí znaleckého posudku je vytyčovací náčrt, ze kterého vyplývá, že geodetická hranice mezi pozemky [číslo] je jiná, než vede plot v terénu. [obec] pozemkových parcel je posunuta oproti plotu o 85 cm na straně od silnice a 78 cm na druhé straně po celé délce hranice mezi pozemky směrem k rodinnému domu žalované [adresa] k.ú. [obec]. Znalecký posudek potvrdil stanovisko žalobců, kteří trvali na tom, že žalovaná má postaven plot na pozemku žalobců. Na pozemku žalobců p. [číslo] jsou stavby ve vlastnictví žalované a to plot a část pergoly. Žalobci se opakovaně snažili o smírné vyřešení všech sporných vztahů se žalovanou, navrhovali výměnu pozemků žalované, kdy by za část pozemku [číslo] ponechanou žalované žalobci nabyli část pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalované a to v rozsahu, jak pozemek užívali na základě ústní dohody. Tato část p. [číslo] by byla nově vytyčena geometrickým plánem a došlo by ke směně pozemků. Žalobkyně to odmítla. Přes předžalobní výzvu z 2.2.2017 k vyklizení žalovaná pozemek odmítla vyklidit a naopak hodlá pravděpodobně na pozemku stavět další stavby (oplocení z betonových prvků), s čímž žalobci nesouhlasí, a proto se obracejí na soud. 2. K výzvě soudu k doplnění tvrzení k průběhu hranice mezi st.p. [číslo] st.p. [číslo] v k.ú. [obec] a k navržení důkazů prokázání tohoto tvrzení a k prokázání tvrzení, že je hranice jiná, než vede plot žalované a část pergoly je na pozemku žalobců, žalobci doplnili, že v době nabytí vlastnictví k st.p. [číslo] s rodinným domem [adresa] v k.ú. [obec] vlastnil sousední st.p. [číslo] s domem [adresa] otec žalované [příjmení] [příjmení], mezi domy nebyl plot, vztahy sousedů byly dobré a k oddělení pozemků žalobci vysadili túje na kraji chodníčku zbudovaného otcem žalované. Otec žalované vědomě tvrdil jiný průběh hranice, k původně vlastněnému jedinému pozemku pod domem přikupoval okolní pozemky. V roce 2002 na žádost žalobců geodetická [právnická osoba] z [obec] zaměřila hranici mezi pozemky a zjistilo se, že sloupek na straně u silnice na hraně chodníčku zhotoveného otcem žalované je částečně na pozemku žalobců. Situaci otec žalované se žalobci řešil ústní dohodou o užívání části pozemku p.p. [číslo] o výměře 47 m2 otce žalované žalobci, dohoda fungovala do roku 2014. Otec žalované 1994 postavil základy jednoduché dřevěné pergoly, u kterých se po zaměření v roce 2002 zjistilo, že jsou na pozemku žalobců, i toho se týkala uzavřená ústní dohoda. Účastníci neřešili právní důsledky. V roce 2004 byla vyměněna za pergolu s mohutnou železnou konstrukcí s krytím makrolonem a dřevěnými profily. Po nabytí pozemku žalovanou zaslala 7.11.2014 žalovaná žalobcům dopis o zrušení ústní dohody z května 2006, mělo jít o výměru 17,5 m2 s nápravou do 30 dnů, s čímž žalobci nesouhlasili. 30.3.2015 reagoval zástupce žalované s tím, že bude postupováno soudně při neuvedení pozemku do původního stavu. 29.4.2015 vyzývali žalobci k řešení věci dohodou, žalovaná s tím nesouhlasila, sporovala faktickou hranici. Žalobci nechali zpracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], seznámili s ním žalovanou s výzvou k mimosoudnímu řešení věci. Žalovaná tvrdila, že má vlastní posudek, se kterým ale žalobce neseznámila a komunikace ustala. Žalovaná svévolně odstranila okrasné dřeviny a rostliny z pozemku užívaného žalobci, některé výrazně poničila, škody byly znalecky popsány v posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z 4.5.2016 a oceněny na 23 208,60 Kč. 3. Žalovaná sporovala nabytí vlastnictví parcely [číslo] žalobci v roce 1998, parcelu koupili 1987, rodiče žalované plot u silnice dokončili 1988, následně nakoupili se žalobci túje na předpokládané hranice jako živý plot, tato hranice byla písemně uznána uprostřed živého plotu žalobci při vyměření [právnická osoba] [příjmení], rodiče žalované jednali s [anonymizováno] [příjmení] o odkoupení pozemku [číslo], pro dobré sousedské vztahy přesvědčili rodiče žalované [příjmení] [příjmení], aby parcelu rozdělil ještě na [číslo], kterou od té doby žalobci vlastní. Žalobci vybudovali opěrné zídky zasahující do p.p. [číslo] kdy odstranili vytyčovací kolík bodu [číslo] zpět byl vyznačen [právnická osoba] na objednávku rodičů žalované. Protože rodiče žalované nevlastnili p.p. [číslo] v této době, nemohli je pronajmout, jak tvrdí žalobci, [anonymizováno] [příjmení] jim prodal p.p. [číslo] až 2.8.2001. Parcela [číslo] byla rodičům prodána obcí 25.10.2005. V květnu 2006 se schválením [stát. instituce] rodiče žalované vybudovali plot mezi p. [číslo]. Pro zachování dobrých sousedských vztahů ústní dohodou nabídli rodiče žalované na neurčito žalobcům k využití na zahrádku část pozemku nad p. [číslo] ohraničenou [číslo] a [číslo], součástí dohody bylo i vybudování části oplocení žalobcem, následně po dohodě byly vysázeny ibišky. V roce 2007 žalobci postavili s obecným souhlasem rodičů žalované na daném pozemku bazén blíž ke hranici pozemku, než by rodiče žalované odsouhlasili, kdyby to věděli, s odtokem ze střechy bazénu na pozemek rodičů žalované, pak tam vyvezli zeminu ze sklepa, vysázeli tam okrasné dřeviny a uskladnili tam palivové dříví na tři roky a pak rodině žalované došla v listopadu 2014 trpělivost a rozhodli se pro ukončení dohody. Dalším vyjádřením doručeným téhož dne žalovaná neuznávala žalovaný nárok, tvrdila, že podle jejích rodičů [příjmení] v roce 1980 při prodeji stodoly a její rekonstrukci na rekreační domek došlo k ústní dohodě mezi manželi [příjmení] a [anonymizováno] o budoucí hranici pozemku a rozdělení parcely [číslo] na [číslo] a [číslo] tak, že hranice byla vyznačena dle situační mapy z 22.10.1980. Bod dle dohody byl geometricky zaměřen paní [příjmení] z [anonymizováno] [obec] a parcela byla rozdělena. Záznam podrobného měření změn z roku 1980 předložený [anonymizováno] [příjmení] v roce 2015 rodiče žalované považují za bezpředmětný, protože ho nestvrdili podpisy a neměli o něm do té doby ponětí. 4. K 12.12.2019 byla pravomocně připuštěna změna žaloby na znění, že„ má být žalované uložena povinnost odstranit z pozemku p.č. st. [číslo] v k.p. [obec] stavby, a to pergolu, zděný sloupek plotu, část schodiště a chodníku u domu [adresa], pozemek p.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] vyklidit a vyklizený předat žalobcům do dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku“. Stalo se tak v souladu s poučením soudu vyplývajícím z usnesení odvolacího soudu. Žalobci doplnili tvrzení v tom směru, že sloupek plotu a chodník u domu žalované vybudoval její otec v roce 1988 bez souhlasu žalobců, tvrdil, že hranice mezi pozemky je metr od konce jeho střechy, přestože podle žalobců věděl, že hranice pozemku končí metr od jeho zdi. Své pochybnosti o skutečném průběhu hranice žalobci otci žalované sdělili. V roce 1994 postavil na pozemku st.p. [číslo] základy pergoly s jednoduchou dřevěnou konstrukcí, vzhledem k pohybnostem o průběhu vlastnické hranice nechali žalobci v roce 2002 zaměřit hranice mezi [číslo] a [číslo], kdy při zaměření [právnická osoba] [příjmení] z [obec] bylo zjištěno, že je zděný