12 C 164/2021-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 6 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 199,45 Kč (8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 26.6.2017 do 6.12.2019), zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 15.5.2016 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky podle žalobkyně se nacházející na další straně smlouvy, kdy v důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [obec], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok zapůjčené peněžní prostředky 1 120 Kč a odměnu za administrativní činnost 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek 232 Kč. Úrok a veškeré poplatky žalobkyně dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč počínaje 22.5.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.6.2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil celkem 2 000 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 12 152 Kč, za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], IČ O [PSČ] [anonymizováno] zanikla v důsledku fúze s [právnická osoba], [IČO], kdy od 30.9.2016 se tato společnost jmenuje [právnická osoba], IČO zůstává [číslo]. 4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že 27.7.2016 žalovaný žádal o hotovostně zápůjčku 10 000 Kč na 58 týdnů. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, jako své příjmy uvedl 12 682 Kč ze zaměstnání, v rámci výdajů na bydlení uvedl žalovaný výdaje 2 000 Kč na bydlení, osobní výdaje 4 000 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení, celkové výdaje 6000 Kč, použitelný příjem 6 682 Kč. Žalovaný měl k ověření předkládat výpis z účtu, výplatní pásky a pracovní smlouvu. 5. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 15.5.2016 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč při pevném úroku 1 120 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 1 600 Kč, při poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, žalovaný měl uhradit i 232 Kč za zařazení do pojišťovacího programu, tj. celkem měl žalovaný uhradit 14 152 Kč, které měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Část úvěru měla být použita na refinancování předchozího úvěru a žalované tak mělo být uhrazeno právním předchůdcem žalobkyně jen 16 436 Kč Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 1 12023,72 Kč je uvedeno, že jde o 32,15%, RPSN byla 75,72%. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 6.12.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní bylo zjištěno, že byla pohledávka původního věřitele za žalovaným tímto věřitelem postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 12 152 Kč na žalobkyni. 7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 19 585,35 Kč do 14.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 15.5.2016, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 8 000 Kč. Úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 244 Kč týdně. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 1 120 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání administrativního poplatku 1 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 3 200 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 14 152 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 8 000 Kč měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 14 152 Kč, tedy za 58 týdnů o 6 152 Kč více, což ročně činí 5 516 Kč, což odpovídá 69% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Podstatou úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil 2 000 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni k 6.12.2019. 10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, kdy za poskytnutí částky 8 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 14 152 Kč (včetně dlužné jistiny 8 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 15.5.2016, tj. do 25.6.2017, dokdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Žalovaný uhradil celkem 2 000 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze zaplacení zbývající části jistiny, kterou dosud nevrátil, a to s úrokem z prodlení, kdy vztah mezi účastníky je žalován v režimu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný je povinen zaplatit pouze rozdíl mezi poskytnutými 8 000 Kč a uhrazenými 2 000 Kč, tj. 6 000 Kč s úrokem z prodlení, jak byl žalován od 26.6.2017 do zaplacení 8,05% ročně, kdy za období od 26.6.2017 do 6.12.2019 byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován při výši 8,05% ročně z jistiny 6 000 Kč na 1 199,45 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 6 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 199,45 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.). 12. Pro úspěch žalobkyně ve věci samé (tj. ohledně jistiny) jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního pop