12 C 176/2021-39 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 9 410 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 702,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 410 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 8.8.2016 s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky podle žalobkyně se nacházející na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [obec], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky 1 820 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč počínaje 15.8.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.9.2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil celkem 3 590 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 19 030 K, žalobkyně však požaduje pouze bezdůvodné obohacení ve výši dlužné jistiny 9 410 Kč (rozdíl mezi poskytnutými 13 000 Kč a zaplacenými 3 590 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení ve výši 1 702,28 Kč (ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny 9 410 Kč od 19.9.2017 do 6.12.2019) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně počítaný z 9 410 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka/žádosti o úvěr bylo zjištěno, že 8.8.2016 žalovaný žádal o hotovostní úvěr 15 000 Kč na 58 týdnů. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, středoškolsky vzdělaný, bez nezaopatřených osob, žije v nájmu, má samostatnou domácnost. Jako své příjmy uvedl 20 000 Kč ze samostatné výdělečné činnosti, v rámci výdajů na bydlení uvedl žalovaný výdaje 6 000 Kč na nájme/inkaso, výdaje domácnosti 4 000 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení a 2 000 Kč na ostatní náklady (alimenty a ostatní), celkové výdaje 12 000 Kč, použitelný příjem 8 000 Kč. Žalovaný předložil jako dokumenty živnostenský list, nájemní smlouvu a SIPO. 4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 8.8.2016 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 13 000 Kč při pevném úroku 1 820 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 2 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 5 200 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 22 620 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč splatných vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách byla uvedena úroková sazba 23,72%, RPSN byla 75,72%. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 6.12.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní bylo zjištěno, že byla pohledávka původního věřitele za žalovaným tímto věřitelem postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 19 030 Kč na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 23.2.2021 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 33 384,69 Kč do 9.3.2021 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 8.8.2016, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 13 000 Kč. Úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 390 Kč týdně. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 1 820 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo v samostatných podmínkách uvedeno, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání administrativního poplatku 2 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 5 200 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 22 620 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 13 000 Kč měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 22 620 Kč, tedy za 58 týdnů o 9 620 Kč více, což ročně činí 8 625 Kč, což odpovídá 66% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN, kdy nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Podstatou úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil 3 590 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalované žalobkyni k 6.12.2019. Úrok z prodlení za období od 19.9.2017 do 6.12.2019 z částky 9 410 Kč při zákonné výši 8,05% ročně představuje 1 678,96 Kč (nikoli žalovaných 1 702,28 Kč). 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně vzhledem ke skutečnosti, že bylo žalováno pouze o tzv. bezdůvodné obohacení a zákonný úrok z prodlení z tohoto bezdůvodného obohacení. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána podle názvu smlouva o půjčce, obsahově o úvěru, kdy za poskytnutí částky 13 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 22 620 Kč (včetně dlužné jistiny 13 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 8.8.2016, tj. do 18.9.2017, dokdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Žalovaný uhradila celkem 3 590 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze zaplacení zbývající části jistiny, kterou dosud nevrátil, a to s úrokem z prodlení, kdy vztah mezi účastníky je žalován v režimu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný je povinen zaplatit pouze rozdíl mezi poskytnutými 13 000 Kč a uhrazenými 3 590 Kč, tj. 9 410 Kč s úrokem z prodlení, jak byl žalován od 19.9.2017 do zaplacení 8,05% ročně, kdy za období od 19.9.2017 do 6.12.2019 byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován při výši 8,05% ročně z jistiny 9 410 Kč na 1 702,28 Kč, správným výpočtem jde o 1 678,96 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 9 410 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 678,96 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 410 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.). Co do zb