12 C 180/2021-33 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 30.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení 3 795 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 276,19 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 795 Kč od 16.1.2021 do zaplacení ve výši 10% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 30.10.2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 400 Kč a odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 10 400 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 485 Kč počínaje 6.11.2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28.4.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 28.4.2020, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 15.1.2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15.1.2021. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze 16 205 Kč, ke dni postoupení 15.1.2021 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 26 845 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 3 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 276,19 Kč od 29.4.2020 do data postoupení 15.1.2021 a úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny 3 795 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že 30.10.2018 žalovaná požádala o úvěr 20 000 Kč v hotovosti, který by splácela v 78 týdenních splátkách, ke svým poměrům žalovaná uváděla, že je svobodná, nemá děti, žije s rodiči, je zaměstnaná, má čistý příjem 15 500 Kč, s výdaji 2 000 Kč na bydlení, 4 000 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení, předkládala pracovní smlouvu. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že 30.10.2018 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši 20 000 Kč při pevném úroku 3 400 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 4 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 10 400 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 37 800 Kč, který měla žalovaná splatit v 77 týdenních splátkách po 485 Kč a poslední splátce 455 Kč splatných vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je uvedena 21,27%, RPSN byla 157,95%. Byla sjednána pro případ nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas smluvní pokuta 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž splatná je pokuta dnem následujícím po dni prodlení. Podle smlouvy má věřitel právo při prodlení kromě nesplacené jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých z prodlení zejména s doručováním upomínek. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 15.1.2021 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byly pohledávky původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 22.2.2021 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky ve výši 26 845 Kč bez příslušenství na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 14.5.2021 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 28 309,77 Kč do 28.5.2021 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba], smlouvu o úvěru 30.10.2018, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 20 000 Kč, úvěr s poplatky měl být splacen v 77 splátkách po 485 Kč týdně a při 78. splátce ve výši 455 Kč. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 3 400 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno, že je úrok 21,27% ročně, při sjednání administrativního poplatku 4 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 10 400 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 37 800 Kč, RPSN byla 157,95%. Za dočasný úvěr 20 000 Kč měla žalovaná za 78 týdnů uhradit celkem 37 800 Kč, tedy za 78 týdnů o 17 800 Kč více, což ročně činí 11 867 Kč, což odpovídá 59% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Podstatou úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaná uhradila 16 205 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalované žalobkyni k 15.1.2021. 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, kdy se za poskytnutí částky 20 000 Kč žalovaná zavázala ve splátkách zaplatit celkem 37 800 Kč (včetně dlužné jistiny 20 000 Kč) do 78 týdnů ode dne převzetí jistiny 30.10.2018, tj. do 28.4.2020, dokdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 10% ročně. Žalovaná uhradila celkem 16 205 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované pouze zaplacení zbývající části jistiny, kterou žalovaná dosud nevrátila, a to s úrokem z prodlení, kdy vztah mezi účastníky je žalován v režimu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi poskytnutými 20 000 Kč a uhrazenými 16 205 Kč, tj. 3 795 Kč s úrokem z prodlení, jak byl žalován od 29.4.2020 do zaplacení 10% ročně, kdy za období od 29.4.2020 do 15.1.2021 byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován při výši 10% ročně z jistiny 3 795 Kč na 276,19 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 795 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 276,19 Kč, se zákonným úrokem z prod